The Murderer Hides His Face
Vrah skrýva tvár
Režie:
Petr SchulhoffKamera:
Jiří VojtaHudba:
Pavel BlatnýHrají:
Rudolf Hrušínský, Radoslav Brzobohatý, Jiří Pleskot, Jaroslav Moučka, Zdeněk Kutil, Ferdinand Krůta, Lola Skrbková, Věra Tichánková, František Peterka (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Základem příběhu Vrah skrývá tvář je skutečný případ sedminásobného vraha Mrázka, který svého času vzbudil u veřejnosti velkou pozornost. Major Kalaš a jeho pomocník nadporučík Varga řeší složitý případ série vražd mladých žen. Nakonec se rozhodnou k riskantnímu pokusu – provedou rekonstrukci přepadení dívky, která jako jediná unikla smrti. Dívka však trpí psychickou poruchou a hrozí nebezpečí, že se její stav po rekonstrukci ještě zhorší… O vystižení atmosféry a tísnivého pocitu lidí žijících v kraji, kde se pohybuje neznámý vrah, se postarala i citlivá kamera Jiřího Vojty. Vedle Rudolfa Hrušínského se setkáte s Radoslavem Brzobohatým, Jiřím Pleskotem, Ferdinandem Krůtou, ale i s MUDr. Miroslavem Plzákem, který zde vytvořil roli psychiatra. Snímek zanedlouho po premiéře získal Cenu za nejlepší film roku... Postava majora Kalaše v podání výborného Rudolfa Hrušínského se objevila ve čtyřech filmech režiséra Petra Schulhoffa: Strach (1963), Vrah skrývá tvář (1966), Po stopách krve (1969) a Diagnóza smrti (1979). (Česká televize)
(více)Recenze (234)
Geniální krimifilm s bezchybným majorem Kalašem, naším asi nejlznámějším neživým komisařem kriminální služby. Naprosto unikátní originélní konec dává drsnému snímku ještě hrubější korunku. Hudba, atmosféra, strach, trpkost situací a lidských osudů z rukou Mistra Schulhoffa prostě nemají chybu. Možná nejlepší česká krimi "moderních dějin čs filmu"..! ()
Skvělí herci, výborná atmosféra, které nahrává hudba, černobílý obraz, ale také perfektní záběry kamery. ()
Stará dobrá detektivní škola, jejíž jedinou slabinou je železná pravidelnost opakujících se vyšetřovacích postupů. Zatáhnout do případu více temných lesů nebo psychologie, šlo by o mistrovské dílko, protože udržování zvědavosti směrem k odhalení identity vraha jde Shulhoffovi moc dobře - já jsem ji tedy dopředu neprokoukl... 80% ()
Filmu rozhodne nechcem upierať priznávané klady, ale nemôžem klamať sám seba - prísna zacielenosť na vyšetrovanie, bezútešná atmosféra, brilantné dialógové party, precízne načasované nečakané zvraty (ktoré nepôsobia ako päsť na oko, ale do rozprávania hladko zapadajú) a zohraná herecká elita na mňa pôsobili zvláštne odťažito a úmorne. V dôsledku toho som sa na tón detektívky naladil až v samotnom, samo o sebe vynikajúcom závere. Film, ktorý nedokázal preklenúť uplynulé polstoročie - ku mne a k realite, ktorá má aj svetlejšie chvíľky. 70% ()
Když už se dnes takové filmy netočí, musíme sáhnout do archivu. Tvůrci nás postupně vedou několika možnými motivy a zabývají se lidmi, jen aby zakryli rozuzlení v závěru. Velmi realisticky vykreslené vyšetřování, do detailu vypiplaný scénář a postupně gradující děj (to postupně podtrhuji), to je lahůdka. A ta atmosféra! Lola Skrbková ve své špeluňce s křížkem a svíčkami mě bude ještě dlouho budit ze spaní. Filmové řemeslo. ()
Hrušinský s Brzobohatým (znova) v Schulhoffovej réžii riešia vraždy (a vyriešia) v atmosfére nie nepodobnej českej novej vlne. Nič viac, nič menej. Mne by to (znova) stačilo ako diel nejakého kriminálneho seriálu. ()
Spoilery! Mrtvé mladé ženy jsou vždy předzvěstí prvotřídní zábavy. Tím spíše, když má jejich vraždění někdo jako volnočasovou aktivitu a vraždí je výhradně sériově, i když může v klidu prznit svoji dveru. Vše zůstalo na stejných kolejích jako předešlý díl. Zásadní obměnou si přišel pouze příběh, který byl o výrazný kus lepší a zajímavější. [80 %] ()
Trojica detektívok, ktorú s trojročným odstupom nakrútil Petr Schulhoff v šesťdesiatych rokoch je závanom sviežeho vzduchu do tohto žánru. Realisticky a civilne ladená dvojica detektívov nepredstavuje verziu Holmesa s Watsonom, ani iných z klasických predchodcov. Šedivé a ponuré reálie nahradzujú obvykle kašírovaný socialistický štandard, atmosféra nepostráda napätie a hudba trochu hlučne a násilne dotvára to, čo sa scenáristovi nepodarilo. Zmienené klady trochu znižuje obvyklý nešvár, ktorým je preľudnenosť postáv, postupné odpadávanie podozrivých, ako pri šúpaní cibule, aby sa v úlohe vraha krátko pred záverečnými titulkami ukázal ten najnenápadnejší. Tri hviezdičky sú za ten závan, pretože súčasného diváka už film nemá čím zaujať. ()
Velmi civilni krimi, ktera ale ma i vsechny nejvyraznejsi filmove krasy - bezchybne herce (minimalisticke hlavni duo Hrusinsky / Brzobohaty), suverenni rezii, krasnou kameru (v cinemascopu!), ale predevsim mrazivou hudbu Pavla Blatneho, ktera z filmu zdime maximalni kvality kazdou svou notou. __ 4,5* i za Plzaka na zaver. ()
Maigretovsky civilní Hrušínský, syrová ponurá atmosféra, hutné napětí fungující i kvůli skvěle zachycené prostředí, se všemi těmi ponurými uličkami a omlácenými šedými baráky. A samozřejmě scénář, který si diváka vodí jak potřebuje, předhazuje mu jednoho podezřelého po druhém, prokládá to střípky informací a sem tam i falešnými směrovkami. To všechno jsou klady, které z filmu dělají i po téměř půlstoletí výtečný kousek, který nepotřebuje žádné filmařské kejkle aby udržel napětí až do závěrečných minut. Mnohem lepší než první část trilogie. ()
Další čistokrevná detektivka s majorem Kalašem, kde už Hrušínský svým charismatem zastínil i Brzobohatého. Inteligentní krimi, kde se postupně vykrystalizuje několik podezřelých a osobně jsem netrefil, byť to bylo vlastně těsně vedle. Zaujalo i profilování vraha s dr. Plzákem, dle mého vcelku novátorský přístup nejen v tehdejší kriminalistice. Černobílá kamera, bezútěšné exteriéry a všudypřítomné ticho, jenž rámovalo veškeré dění. Balkón na Hrubém Rohozci s psychicky zničenou Radkou úžasný a scéna s upadlým zábradlím až dechberoucí. Připomenutí po dlouhých letech a maximální spokojenost. ()
Ponurý, ztuhlý film. ()
Hrušinského pánske herectvo ukrýva do vrecka aj Brzobohatého o 3 triedy. Hrušinský sa aj na "koľko je hodín" opýta takým nonšalantným spôsobom, že sa na to nedá vynadívať. Vynikajúca atmosféra pochmúrneho zapadákova, k tomu veľmi dobrá hudba a prípad, ktorý dáva toľko veľa možností, že diváka proste musí upútať. Dokonca ani nevadilo, že film nie je farebný, lebo čiernobiely formát skvele zapadol do príbehovej nálady a zimného ročného obdobia. ()
Velmi mrazivá, profesionálně natočená detektivka. Ke kladům rozhodně patří skvělé herectví Rudolfa Hrušínského, obsazení řady neherců, velmi syrová, podmanivá kamera, autentické prostředí. Celkový dojem: 80% Zajímavé komentáře: Lima, Tosim ()
Režiséra Petra Schulhoffa známe spíše jako autora sociálních satirických komedií. Jeho doménou však byly i výborné detektivky. V nich kladl velký důraz na atmosféru a na co nejpřesnější vylíčení policejních postupů. Dvojici kriminalistů - majora Kalaše a nadporučíka Vargu - uvedl už v roce 1963 ve filmu Strach, podle knihy Eduarda Fikera. Hlavní roli svěřil Rudolfu Hrušínskému, který se jí zhostil tak, že se mu tehdy říkalo český Maigret. Roku 1966 následoval právě film Vrah skrývá tvář, roku 1969 Po stopách krve a konečně o celých deset let později, roku 1979, Diagnóza smrti. (Pro úplnost nutno dodat, že postavy majora Kalaše se jednou ujal jiný režisér, Jaroslav Mach, a ve snímku Na kolejích čeká vrah ji přeobsadil Jiřím Sovákem). Vrah skrývá tvář se točí kolem vražd tří mladých dívek, přičemž do poslední chvíle není jasné, kdo byl skutečným vrahem. Příběh se odehrává na maloměstě a v blízkém statku poblíž lesa, i lidé jsou zde spíše uzavření do sebe, takže se pátrání i díky tomu protahuje. Skvěle vystavěná atmosféra a napětí však drží po celý film. ()
Brilantně atmosferická záležitost. Jak jsem byl nadšený z majora Kalaše, zatímco se vydával Po stopách krve, tak musím říct, že tentokrát mě svojí audiovizuální atmosférou s psychohororovým pojetím uchvátil ještě o něco více. Vrchol československé detektivky? 9/10 ()
Úplně z toho na člověka dýchne socialismus, s celou tou zchatralostí. Atmosféra je hutná a najít v té spoustě divných typů vraha není vůbec jednoduchá věc. Hodně tomu filmu pomáhá Hrušínský v hlavní roli. Jakmile se objeví na plátně, tak člověka baví každé slovo... Určitě jedna z top českých detektivek. ()
Další z výborných kriminálních filmů s pragmatickým majorem Kalašem v hlavní roli. Na to, že jde o snímek přes čtyřicet let starý, je to nevídaná podívaná s propracovanou zápletkou i pointou, kterému polovina dnešních filmů nesahá ani po kotníky. Jednoznačně plný počet. ()
Musím souhlasit s ostatními, že jde o jednu z nejlepších československých kriminálek, které jsem měl tu možnost dosud vidět. Samozřejmě společně s následujícím případem majora Kalaše Po stopách krve. Ten jsem z režisérovy (Petr Schulhoff) „série“ viděl jako vůbec první. Předchozí Strach nebyl rovněž špatný, ale tady už tvůrce vypiloval vše téměř bez jediné chybičky. Mrazivá atmosféra i psychologická stránka filmu byly zvládnuty na jedničku, našla se tu řada vedlejších vláken, které ještě více zamotávaly hlavu a totožnost vraha bude jistě pro nejednoho diváka skutečnou záhadou až do samotného konce filmu. Osobně jsem měl jiného favorita. Možných pachatelů tu byla celá řada a scénárista si s námi pěkně pohrával. Navíc tu řada herců (nejen hlavní dvojice vyšetřovatelů podali opravdu velmi slušné výkony). Tak to mám rád. Takže já dávám rozhodně palec nahoru a samozřejmě nemůžu jinak, než dát nadprůměrné ohodnocení. Jinak Zuzana Ondrouchová byla pěkná pohledná herečka a je velká škoda, že zemřela tak mladá. ()
Petr Schulhoff natočil v 60. letech 3 detektivky s Rudolfem Hrušínským. První, Strach, si moc nepamatuju, ale další dvě jsou jedna lepší, než druhá. ()