Vetřelec

Po sedmi letech jsem si film, kvůli kterému se o film jako takový začal zajímat, pustil znovu. Překvapilo mě, že za ta léta neztratil nic ze své působivosti. Snad jenom to, že ony legendární momenty si pamatuji až dostatečně živě na to, aby mě dokázaly nějak vyděsit, či napnout. Ale toť čistě subjektivní pocit, protože Scottova promyšlená režie, ve které dokonale ždíme všechny podstatné prvky – chladnou výpravu kosmické lodi, hru světel a stínů, Goldsmithovu hudbu, racionální posádku a v neposlední řadě legendárního nezvaného hosta, dokáže i po letech uchvacovat. Dnešní generaci (mých současníků), pro které se filmová hrůza vyrábí formou vřískajících teenagerů a remaků asijských bubáků, už tenhle vesmírný opus zřejmě nic neřekne, ale za ta léta už není podstatné co, ale jak! Bez kapky nostalgie, s plným vědomím ‚stárnutí‘, bez debat stále strhující pecka. (21.02.2009)

Scottovi se nedá upřít režijní zdatnost a cit pro jedinečnou děsivou atmosféru, ale po tolika letech už to nepůsobí zase tak děsivě jak před deseti, dvaceti lety. Originální scénář, skvělí herci a výtečná režie, depresivní hudba a skvělá ďábelská atmosféra. Přednost dám ovšem militantnímu Cameronovi (01.11.2003)

Film s výbornou atmosférou, ale i s respekem k milníku SF žánru nemohu smlčet, že posádka se občas chovala příliš hloupě. Při troše snahy mohli vetřelce dostat hned několikrát. Nemůžu si pomoct, ale když se postava ve filmu chová ne jak by se asi v reálu chovala, ale jak jí určí scénárista, vždycky se to odrazí na mém výsledném dojmu z filmu, který prostě mohl být lepší, kdyby tenhle vetřelcožel nešvar spousty hororů byl trochu víc omezen. (02.07.2007)

Je pravda ze vsetky diely tejto sagy maju nieco do seba a ani jeden nieje vylozene zly (vratane posledneho), avsak pre mna je medzi prvym a ostatnymi dielami priepastna vzialenost. Preco? Poporiadku. Posadka lode prichadza na vzdialenu planetu daleko mimo nasej sustavy, aby zistila co sa stalo s ludskou koloniou, s ktorou sa prerusilo spojenie. Budovy najdu opustene, bez jedneho zivacka, mimo maleho dievcatka, ktore nechce zo seba vydat ani slovko. Pri prieskume okolia narazia na mimozemsku kozmicku lod. Ludia vchadzaju do nutra aby zistili, ze mimozemskej posadke sa stalo to iste ako ludom v kolonii. Preco tu vlastne len opisujem dej? Co strasne sa mohlo stat, ze tito mimozemstania, ocividne neuveritelne technicky vyspely, daleko za hranicami nasho chapania, co strasne sa stalo ze sa nezmohli ani na najmensi odpor? Ludstvo v tomto vesmirnom korabe vyzera tak stratene, tak absolutne bezvyznamne a bezmocne, ze si ani nedokazeme ani len predstavit ake strasne zlo sa skriva v hlbinach vesmiru. A prave tento naznak udalosti, tento nacrt toho co sa stalo jednej nepoznanej civilizacii, daleko, daleko mimo nasej sustavy, mozno galaxie, tento malicky vstup ludi do nepoznaneho vzdialeneho sveta, ktory zrejme nikdy nespoznaju, ani sa nikdy nedozvedia co sa vlastne stalo, to je to co ma na Votrelcovi tak fascinuje. Scena prieskumu mimozemskeho korabu ma fascinujucu atmosferu, pri ktorej mi fantazia pracovala na plne obratky a prave to nepoznane, existencia niecoho absolutne mimo nase poznanie, ta absolutna neznalost vsetkeho naokolo, ke sa clovek nemoze opriet ani o jediny fakt, o jedinu istotu, pretoze ziadna nieje......vazeny, toto je STRACH. (10/10) (27.05.2007)

"Ve vesmíru váš křik nikdo neuslyší!" Takhle vábila na film upoutávka v roce 1979. A nikdo tehdy ještě netušil, do jaké míry se tohle projeví v praxi. V režii mistra filmového řemesla Ridleyho Scotta tak vnikla jedna z ikon moderního sci-fi hororu, která se dá bez debat již zařadit mezi klasiku. V hlubokém a temném prázdnu prolétá legendární loď Nostromo, nikdo ze členů posádky netuší, že za pár okamžiků budou bojovat o holé životy. A to navíc s mostrem, jež se zapsalo do dějin filmu na věky věků. Když bych měl Vetřelce rozdělit na sci-fi a horor, pak po stránce sci-fi se jedná o naprosto vyjímečné dílo, které dokonale spojuje napětí s temnou stránkou, to vše v pořádně depresivních vesmírných kulisách. Vše ještě umocňuje návrh lodi samotné, která připomíná spíš soubor vyřazených výrobních hal než vesmírné plavidlo. Po stránce hororu dostává divákovo nervové vybavení stejnou sodu jako u sci-fi. Mít v rukávu takovou příšeru jakou je takzvaný "dvojhubec" a skoro jí neukázat, no a přesto nechat diváka strachy demolovat opěradla křesla či pohovky, tomu se říká filmové řemeslo se vším všudy. K superlativům stojícím v nekonečném zástupu pak ještě přiřadím dynamickou kameru, skvělý střih a mistrné ozvučení ruku v ruce s hudbou. A třešnička na dortu? Legendární Ripleyová v podání Sigourney Weaver, pro níž jest toto naprosto kultovní role. Mix všho dohromady sotva dokáže ohodnotit 5 hvězdiček, ale protože výše jíti nemohu, dodám jediné: Ve vesmíru váš křik opravdu nikdoneuslyší, ale na Zemi ano, takže se nebojte řvát! (02.08.2004)