poster

Smrt v Benátkách

  • Itálie

    Morte a Venezia

  • Francie

    Mort à Venise

  • anglický

    Death in Venice

  • Slovensko

    Smrť v Benátkach

Drama

Itálie / Francie, 1971, 130 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Sarkastic
    ****

    Zvláštní film. Posedlost mladým chlapcem jakožto ztělesněním krásy, kterou hlavní hrdina-skladatel už přestal vidět v hudbě…poněkud perverzní, ale přitom ne zas až tak těžce pochopitelné. Před diváka je postaveno dilema, jestli má Gustavovi přát jeho bytostní naplnění nebo jím naopak pohrdat a odvracet se zhnusením, ale to už si musí každý rozhodnout sám. Já s ním soucítil, fandil mu do té míry, aby nebyl prozrazen a neztratil tak svůj poslední zbytek důstojnosti, kterou ještě disponoval. Zároveň mi bylo nabídnuto vychutnávat si příjemnou hudbu a hezké záběry kamery. A konec…co si víc přát než vidět v onu chvíli naprostou krásu (i když nedosažitelnou). Celkově to vidím na slabší 4*, svým způsobem velmi jímavý film.(14.6.2013)

  • Martin741
    *

    Jo, jo, viem, kto bol Bogarde a viem, ze mu isli dobre roly sexualne dezorientovanych ludi tusim vo filme Victim z 1961 roku. Chammurappizial si dobre uvedomujem, ze Bogarde mohol oslovit nejakeho sexualne dezorientoveho mentala aj tuna, co ale povazujem za uchylku, dalej ma to xmrti nudi a jednak je to vopruz. Viem len tolko, ze hudba bola sice ako - tak na urovni, ale kulisy pod/priemerne a vo filme vladla taka priserna nuda, ze som v kine zaspal. Zopakoval som si vsak dalsie 2 projekcie, ale opat som sa nudil jaxvina a potvrdil som si, ze taketo planoby pre mna proste nie su. 5 %(17.5.2014)

  • Bubble74
    ***

    Mannův román je literární klenot. Pyšní se jeho vrcholně vytříbeným stylem jazyka, bohatým symbolismem a umožňuje čtenářům svými jemnými nuancemi v naznačování, nenapodobitelný estetický požitek. A není moc tlustý, čímž je sympatický. Oproti tomu Viscontiho předlouhý, těžkopádný film působí jako jednotvárný, nekonečný žalozpěv, z kterého vyznívá jen jakýsi homo-romantický podtón, který v Mannově surreálním světě nebyl absolutně přítomný. Některé scény bez příslušného podkladu ztrácí svůj smysl a kouzlo symbolů řecké mytologie vyšumělo úplně. Chlapec s andělskou tváří výstižně zastoupil prototyp fyzické dokonalosti, ale upocený představitel von Aschenbacha mě věrohodností dvakrát neoslnil. Tak je to především Mahlerova hudba a Viscontiho vizuál, které onu tajemnou a morbidní atmosféru dokážou navodit. Asi by bývalo bylo pro mě lepší, kdybych předlohu vůbec neznala.(25.10.2011)

  • Radko
    *****

    Mnohoznačný, interpretovaný a interpretujúci film. Krása obrazu a hudby unáša zvláštnou atmosférou príbeh hudobníka, ktorý prichádza do Benátok plný strádania a bolesti. Prichádza sa liečiť, či zomrieť? Možno oboje. Gondolier ho cestou z lode hmlistou krajinou akoby ani neprevážal do jedného z najkrajších severotalianskych miest ale priamo do podsvetia. V mŕtvom svete plážového hotela, plnom absolútne zbytočných činností a nudných zábaviek bohatej vrstvy, však Gustáv Aschenbach zahliadne niečo, čo ho zaujme. Možno v nájdení krásy a dokonalosti v mladučkom poľskom chlapcovi Tadziovi, do ktorého sa beznádejne zamiluje nachádza jednak čisté umenie, nedbajúce na akékoľvek morálne konvencie a na druhej strane zánik doterajších vznešených a cnostných ideí o tvorbe ako takej. Benátky, utajene bojujúce s akousi aziatskou chorobou, kosiacou životy ľudí sú ďalším so symbolov smrti (vo filme ich je viacero), otvorené more a krásne telo mladučkého chlapca naopak slobody a života. Mnoho by sa dalo písať o tomto výnimočnom filme, ktorý neplynie rýchlo, ak sa však divák ponorí do vyšperkovaného obrazu (Visconti údajne veľmi trval na dokonalom zobrazení dobových reálií) podfarbeného Mahlerovou hudbou a deja, čaká ho nevšedný zážitok, ktorý zostáva dlhú dobu po odchode z kina.(26.9.2004)

  • Silas
    *****

    Do přímořských Benátek přijíždí starý umělec za odpočinkem a nalezením vlastní rovnováhy. Místo uklidnění zde ale nalézá zdravotní potíže, které mu vyvažuje platonická(?) láska k mladému Polákovi. V něm bych spatřoval podobenství něčeho krásného a nedosažitelného; můžete to sledovat, ale nedotýkat se. Je jedno, co si za jeho postavu dosadíte. Stáří je zde postaveno do kontrastu s mládím, čistotou a nevinností, stejně tak u zdánlivě ideálního místa odpočinku jako jsou Benátky brzy mizí pozlátko „ráje na zemi“. Smrt v Benátkách není dějovým filmem, to rozhodně ne, Visconti nechává svého hrdinu plout každodenní všedností pobytu, jehož vrcholy jsou setkání s mladým chlapcem. Kamera téměř v každém záběru používá zoom in/out, a to místy hned po sobě, přejíždí ze strany na stranu a svými táhlými záběry si pomalu získává diváka. Visconti nám nastoluje podobnou atmosféru jako u Felliniho 8 1/2, ale zvolený Mahler je uchu mnohem víc lahodící než Nino Rota. Závěr na můj psychický stav působil velmi skličujícím dojmem, a tak jsem nucen sáhnout po plném hodnocení.(9.4.2006)

  • - Předobrazem titulní postavy, kterou ve filmu ztvárnil britský herec Dirk Bogarde, byl skladatel Gustav Mahler, jehož hudba podbarvuje klíčové pasáže. (Lynette)

  • - Úryvek z Mahlerovy čtvrté symfonie, kterou ve filmu hraje Alfred (Mark Burns) na klavír, zahrál ve skutečnosti sám Gustav Mahler. Jde o transkripci staré gramofonové desky obsahující nahrávky hudby Mahlera, Richarda Strausse a dalších skladatelů v jejich vlastním provedení. (Stegman)

  • - Tento film je adaptací stejnojmenné novely Thomase Manna. (Lynette)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace