Režie:
Otakar VávraKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Zdeněk Štěpánek, František Horák, Karel Höger, Vlasta Matulová, Ladislav Pešek, Jan Pivec, Václav Voska, Vítězslav Vejražka, Gustav Hilmar, Miloš Kopecký (více)Obsahy(1)
Odehrává se v letech 1419 - 1420 a zachycuje stupňování napětí a nenávisti lidu proti teroru všemocné katolické církve a panstva, které přeroste v revoluci a první velké vítězství "božích bojovníků" nad křižáckými vojsky v bitvě u Sudoměře (Sudoměřic). V epickém vyprávění podlehne král Václav IV. hrozbám Říma a dá rozkaz odzbrojit Pražany. Žižka vybojuje velký vnitřní zápas, aby se nakonec postavil na stranu lidu. Neuposlechne králův rozkaz a nechá otevřít královské zbrojnice a rozdat zbraně lidem. Pražskou defenestrací, kdy jsou konšelé vyhozeni z oken radnice, začíná husitská revoluce, proti níž vyhlásí Zikmund křížovou výpravu. Toho už se ovšem král Václav IV. nedožije. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (186)
a opat raz som sa nieco priucil historii aj ked s vedomim komunistickeho vylepsenia...stepanek klasa boduje opat, ale pomaly ale isto zacina ma stvat to divadelne prevedenie...75% ()
Pro mě nejslabší díl série, který se vleče více než ostatní a je dost historicky suchopárný. Jedině závěrečná bitva vše zachraňuje a na svou dobu je více než působivá. Rozhodně nejde o špatný film, ale přece jen už má pár křížků i když se pan Vávra hodně činil. ()
Prostřední díl z filmové Trilogie, která se nás „vážně nenápadným“ způsobem snaží přesvědčit, že husitství byla jakási forma protokomunismu. Kde se všichni milovali a žili v jednotě a bratrství bez třídních rozdílů…no zkrátka idyla jak vystřižená ze skutečného Československa padesátých let. Pod taktovkou Velkého bratra tak vznikl film, v němž jsou v podstatě všechny postavy a události pokroucené, jakoby se na ně jeden díval přes prasklé rudé sklíčko. Namlouvá se nám, že český lid byl prost všech špatných vlastností, poháněn láskou k bližnímu svému, a že i nuzáci a lůza v ulicích byli čistí a vymydlení krasavci. Že Žižka byl bůhvíjak významný šlechtic, který trávil život na poradách s tehdejší politickou špičkou (jedou je dokonce přirovnán k Tatíčku Stalinovi). Že Václav IV byl zlý maniodepresivní šílenec. Zikmund proradný slizoun (no to je slabé slovo, spíš absolutní zlo) a všichni ti feudálové stojí za pendrek. Z věrolomných buržoazních měšťanů jsou potom opravdické karikatury – scházelo jim ještě obarvit obličeje nazeleno. A vůbec…Tenhle film se svou hysterickou a nenávistnou agitkou stačí vypořádat s každým, kdo soudruhům z politbyra nešel pod nos: okrajově to slízne inteligence, církev, věřící a všichni, „kdo nejdou s námi, jdou proti nám! A basta!“. Hlavní překážku, kterou tehdejší soudruh scénárista-agitátor obtížně překonával, je fakt, že husité byli taky věřící. Takže husitská víra je tu směšným způsobem prezentována jako „drobná kosmetická vada na kráse prvních světových revolucionářů.“ Skutečným věřícím je mezi husity snad jen Želivský, a ten je v podstatě zaslepený cvok; zbytek husitské kohorty se k víře raději nevyjadřuje nebo se k ní staví vlažně. … Teď něco k filmu samotnému: Hodina dvacet bezbřehých rádobyhistorických pindů a v závěru (na tehdejší dobu) celkem podařená bitevní scéna. Zrychlená vřava sice pro dnešního diváka může působit jak nechtěná groteska, ale takhle se tehdy točilo a bylo to „in“. Co hodnotím opravdu kladně, je vynikající znalost dobových reálií, věrohodné repliky a kulisy, velkolepá (ba přímo monstrózně velkolepá) výprava a úžasné kostýmy od Trnky. Architekti a designéři a technici u mě mají jeden krásný červený puntík. Formálně tedy na výbornou, přes obsahovou část se přenést nedokážu! ()
Jan Žižka režiséra Otakara Vávru nie je objektívnou sebareflexiou chýb dejín ale účelovou sebareflexiou niektorých dejín. Áno, je to farebne neodolateľne naivný snímok pre očné potešenie - množstvo dekoratívneho materiálu, megalomanská výprava, stovky štatistov a komparzistov a napokon vznešené heslá ako PRAVDA či SPRAVODLIVOSŤ sú to podané spôsobom, že aj úplný debil pochopí. Lenže Vávra bol zarputilým komunistom a tlačí divákovi do hlavy pozlátkovo smutne natočenú a divácky prívetivú očistu o prenasledovaní kresťanov ehm... vlastne súdržných ľudí „revolučným spôsobom“. Robí to však o čosi šikovnejšie než jeho kolegovia z počiatkov 50.rokov - ukrývajúc sa za oný historický témat. A používa k tomu všetky dostupné zbrane režimu : skresľovanie a mechanickosť postáv dobra a zla, kde dobro je len dobro a zlo je zase len zlo, falošná politická prezentácia a naprieč vďačnej filmárskej téme – nevierohodne poňaté emócie. Pravda, Kladivo na čarodejnice je onou výnimkou potvrdzujúcou pravidlo. Tam som mu zožral úplne všetko... ()
2.díl historické trilogie režiséra Otakara Vávry. Film je velmi dobře zpracován podle románu Miloše Kratochvíla, výborně obsazen našimi předními herci. Nevím, čím to je, ale naše hvězdy tehdy byli též mladí, ale jejich výkony neměly chybu amatérství, což se o některých dnešních mladých hercích nedá říci. ()
At to bylo, jak to bylo, z filmoveho hlediska je todle nejlepsi dil cele trilogie. Zpracovani je na tehderjsi dobu vskutku uctyhodne a film jako takovy je vice nez poutavy a zajimavy... ()
Cesta k husitství jako válečnému hnutí mi přišla slabší než Vávrův "Jan Hus", který v sobě měl větší myšlenky a výrazně kritizoval církev. I "Jan Žižka" je opět kritický, nikoli pouze k duchovenstvu, ale ještě více i ke šlechtě. Přesto je to v podstatě revoluční film, který říká, že revolucí je možné něco změnit. Samotné husitství to vyloženě nepotvrdilo. ()
Na dobu vzniku je to povedený historický film v čele s nezapomenutelným Žižkou Zdeňka Štěpánka. Bez dějepisných nepřesností a politického agitátorství , by tento film nespatřil světlo světa. Proto by se měly za a) přehlížet a nebo za b) nikdy více na film nekoukat. Sama za sebe volím variantu a) ()
I přes výraznou ideologii a asi ne některé zcela přesné historické události musím film hodnotit jako výpravnou podívanou s obrovským a kvalitním hereckým obsazením a dobovými kostýmy na kterých se opět podílel Jiří Trnka. V dnešní době není šance, aby to někdo zpracoval a natočil tak, že film působí, jakoby se opravdu v 15. století odehrával. ()
Tahle agitka už byla moc i na mě a to jsem velmi tolerantní člověk. ()
Klasicke Vavrovske filmy su o tomto : ideologicky hnoj, ale technicky a rezisersky genialne, dokonale diela. No a druha cast trilogie Jan Zizka nie je vynimkou. Fakt je tu az neumerne vela toho prorezimneho ideologickeho balastu a film ide pekne ruka v ruke s vtedy oficialnou marxisticko -leninskou historiografiou, ba dokonca opat stavia husitov do pozicii kam nepatrilo a s niektorymi postojmi nemalo dokonca ani nic spolocne. Zdenek Stepanek je vsak aj tu, a pekne je ukazane stupnovanie napatia ceskeho ludu a RKC. Ale uznavam aj ja, ze je to vela prace natocit to, + kostymy, masky, dialogy napisat .....a to si zasluzi uznanie, nech sa ten ideologicky hnoj pocita hoci aj na tony : 86 % ()
Opět skvěle natočený druhý díl trilogie. Když se vezme v potaz, v jaké době to vzniklo, znovu se jedná o velkolepé dílo, které svou kvalitou a skvělými herci hravě nabodává na cepy ostatní filmy se stejnou tématikou. ()
Druhá část trilogie se už trochu vybarvila, ale stejně pořád nenacházím dostatečně vypovídající hodnotu, která by ukázala, že film nevznikl pouze pro jedno konkrétní historické období. Žasnout se však aspoň dá nad davovými scénami i nad bitvou u Sudoměře, která ukazuje tvrdou tvář válek. ()
Otakar Vávra byl génius na davové scény. To jak je dokázal režijně ukočírovat a přitom akční sekvence do nejmenších podrobností vypilovat snad i překročilo danou dobu. Bohužel, natáčel tak za komunistického režimu a ten mu do toho zřejmě velice kecal. Pobožná stránka dané doby je maximálně upozaděna. Postavy jsou buď dobré nebo špatné, nic mezi tím. A to ještě v tom smyslu, že dobří jsou sedláci, plebs, ale dobrých šlechticů aby člověk pohledal. Idea husitů je zde brána jako maximální dobro, vše ostatní jako zlo. Toto mě velice mrzí a jednu hvězdu za to strhnout musím. I tak chápu, že Jan Žižka z roku 1955 patří ke zlatému fondu naší kinematografie. A bojím se jakékoli jiné moderní předělávky, protože jednoduše tak epické to může být jen stěží. A zrovna epičnost si husitská látka zaslouží. 75% ()
Další český velkofilm s působivou výpravou, se kterým mám po ideologické stránce už větší problémy. V některých případech herecké umění ustupuje "vznešeným" heslům a proslovům, které vyzdvihovalo hrdinství prostého lidu a nutnost vzít do kolektivních rukou osud celé země. Z hereckých výkonů snad stojí za zmínku Jan Žižka (Zdeněk Štěpánek), ve kterém probíhá velký vnitřní boj na jakou stranu se postavit, a když to nakonec krásně vykoumá, tak se to znenadálé smrti krále Václava IV. (Karel Höger) zhroutí. Pro něj však smrt byla vysvobozením z jeho nerozhodnosti a částečné slabosti z výhružek mocných. Z dalších zajímavých rolí opět Zikmund Lucemburský (Jan Pivec), pán ze Šternberka (Miloš Kopecký), koumák Čeněk z Wartenberka (Václav Voska), který rád přijal post místokrále za Zikmunda a staroměstský purkmistr (František Kreuzmann) . Z agitátorů a "komunistických" pohlavárů jsou to válečný štváč Jan Želivský (František Horák), který na rozdíl od Žižky vidí jedinou možnost v třídním boji, ženská hrdinka Johanka (Marie Tomášová), která nechtěla do trojky a raději v bitvě umírá. Film vrcholí bitvou u Sudoměře, kde se projeví velká fikanost komunistickohusitckých bojovníků a velkého stratéga Žižky, který jen svojí přítomností dokáže strhnout na svoji stranu nejednoho protivníka. Otázkou je jestli jdou s ním z přesvědčení, či ze strachu. Film, ve kterém se dochází k závěru, že nejnižší třída musí vést proti mocným válku, protože to je jediná cesta jak dospět ke spravedlnosti. To, že se ta cesta vždy zvrhne trochu jinak je už vedlejší. ()
Pár parádních scén se objevilo - defenestrace a závěrečná bitva, stejně tak jsou výborní herci a o výpravě si dnes můžeme nechat zdát. Ale stejně jako u Husa je dobová tendenčnost strašně citelná a hodně kazí celkový dojem z filmu. 70% ()
Prvni dil trilogie se mi libil sice o neco vice, i tak si ale Zizka zaslouzi pozitivni hodnoceni. Vyborna vyprava, moznosti byly sice jine nez dnes co se financi a komparsu tyce, kdyz ale vezmeme dnesni technickou stranku, tak vyprava takoveho " velkofilmu " jako Bathory je v porovnani s timto Vavrovym dilem smesna. Velice slusna je i kamera a bitevni sceny. Herecke vykony standartni, nejvice se mi libi Ladislav Pesek jako dvorni sasek. Na stranu druhou jsem rad, ze uz to ma Johanka za sebou, ta me v podani Marie Tomasove iritovala cele dva dily. ()
Jasný, a prvním komunistickým hnutím bylo to husitské.....tohle prostě ne. ()
Otakar Vávra vie čo chce točiť a darí sa mu to. Na svoju dobu veľmi slušné mohol by konkurovať Hollywoodskym filmov. Skvelá kamera a výprava. Je jasné, že režisér mal zviazané ruky lebo bol komunizmus, ale popasoval sa tým výborné. 7/10 ()
Ať si kdo chce co chce říká, já se v tom orientuju dobře, nejsem zmanipulován, vím jak to bylo a jsem vděčen za to, že to Vávra natočil takhle. Dostal do toho na pětapadesátý rok maximum...a ani tam nevykřikujou "Ať žije strana!" 90% ()
Související novinky
Otakar Vávra: 1911 - 2011
Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)