Frankenstein

Zvykli jsme si, že "západní" filmy mají jednotné vyznění, nějakou zápletkou se dostane k poučení. Tedy např. nedělej nemorální věci, protože na tebe dojde. Nevysmívej se těm, co mají menší kliku, protože se to může stát i tobě. Snaž se a makej, a tvůj sen se splní. Anebo chmurný příběh s odstrašujícím koncem. Atd., prostě většinou má film zápletku a pointu a (happy)end. Pokud narazím na většinou asijský film, kde je toto schéma popřeno, je to občas zajímavý zážitek. Zde se stalo totéž, ale zjevně kvůli stáří filmu. Scénář resignuje na stavbu knihy a morální témata v ní výborně podaná. Ukazuje, jako bývalo obvyklé, takový cirkus, estrádu (viz můj komentář ke Zloději z Baghdádu), hrbáče, zrůdy, mordy, šokézní pokusy na lidech, žoviálního barona, příliš málo charakterního doktora, lůzu... A nemá to pořádný dramatický oblouk. Z dnešního pohledu, čert vem technické provedení, je to slabé, protože málo vyhraněné do jakékoli polohy. (16.01.2015)

Rozporuplná klasika. Boris Karloff je skvelý a jednotlivé scény bravúrne nasnímané, ale sú tak nejako mechanicky, nezáživne pozliepané v jeden nemastný neslaný celok, ktorého kardinálnym handicapom je absencia hudby. Tá by totiž okrem emocionálneho náboja filmu určite zvýšila aj kompaktnosť jeho pokrivkávajúcej strihovej skladby. Pokračovanie Bride of Frankenstein je po všetkých stránkach veľkým krokom vpred. (16.09.2003)

Mladičká Mary Shelleyová napsala nesmrtelný (byť zde značně odkloněný od předlohy) román, který je bezesporu v r.1818 historicky 1. zástupcem žánru toliko u mě oblíbeným SF/H. Zbytek je již historie. Sice už dávno nemám v oblibě ozn.samotného monstra, když je to příjmení jeho tvůrce ale což. Vystavěné je to parádně. Perfektní kamera, která dá zvláště vyniknouti opravdu vysokým stropům:) a záběry na onu hlásku/strážní věž či co, ve které má jistý dr. laboratoř, jsou pro mne osobně doslova pastvou pro oči. Začátek pozdějšího šílenství, kdy se z Karloffova stvoření stal mega vydělečný merchandising. Dlužno podotknouti, že předloha sama, jest o dost pochmurnější a nihilističtější. V tomto a jiných vzácných vyjímkách, mi to ovšem tak nevadí. Když se jedná o dílo jako tento film. Ale byl by to jistě nářez, pokud by pan Velryba natočil přímou adaptaci, který by snad i v té době, rozpočtově šla udělati. A pokud tehdejší diváci omdlívali při projekcích a kvůli tomu pak musel býti dodatečně natočen úvod od Edwarda Van Sloana, který v něm diváky slabších povah varuje, tak si představte, co by tak dělali, při přímé adaptaci samotné knihy. A asi nejslavnější věta v dějinách filmu je samoz. ,,It´s Alive!´´. (24.07.2021)

Keď sa niekto pozrie na moje hodnotenie, automaticky sa spýta - prečo? Aby som zmietol zo stola dohady, ako prvé musím ozrejmiť, že vek filmu na tom nijak významný podiel nemá. A nie je to ani tým, že by som tak úpenlivo dúfal v dôkladné prenesenie hrôzostrašného príbehu Mary Shelleyovej zo stránok nasiaknutých gotikou na filmové plátno. Naopak, som tolerantný a verím v autorský potenciál originálneho a svojského uchopenia jedného príbehu, témy, ktoré môže viesť k novým zaujímavým výsledkom. Preto ma nijak nehnevá, že sa James Whale pustil vlastnou cestou, ale nie som spokojný s tým, čo to obnáša. Whale totiž v zásade poprel celú podstatu príbehu o stvorení čohosi neľudského čo len postupne nachádza strastiplnú cestu k ľudskosti, keď ho banalizoval, naniesol naň zbytočné romantické a romantizujúce prvky, a prevrátil zmysel ikonických momentov pre predlohu tak zásadných. Prečo musí byť vedec za každú cenu šialený, neuvedomujúci si dôsledky svojich experimentov a i dlho po nich pokračujúci v snahách o dokonalú bytosť? Prečo paradoxne dostáva od svojho bývalého profesora a mentora ešte podporu v tejto činnosti? Prečo na to, aby sme si uvedomili netvorovu neschopnosť rozpoznať a oddeliť (značne abstraktné) pojmy "dobro" a "zlo", musí nešťastne zomrieť malé dievčatko? Prečo sa postavy musia chovať často tak nelogicky, konať bez rozmyslu (snúbenica a jej priateľ, profesor)? Pod vplyvom týchto a ďalších otázok, ktoré sa mi vynárajú počas sledovania v hlave, nahliadam na naivitu Whaleovho filmu s veľkou nedôverou. Neupieram mu jeho technickú a formálnu pôsobivosť, plynulú dynamiku, dobre zvolené obsadenie a kulisy, ani veľký význam pre genézu žánru. Pravdou však zostáva, že prvky doznievajúceho expresionizmu a divadelnosti na mňa v porovnaní so zdatnejšími zástupcami i zo skoršieho obdobia pôsobia rozpačito a nedôstojne. Z tohoto Frankensteina nedýcha atmosféra, ani ladné spojenie existencionálnej psychologickej drámy a gotického hororu. A konečne, jeho podanie kardinálneho neúspechu megalomanskej vedy oproti Bohu, keď sa netvor túžiaci po slobode vzoprie svojmu stvoriteľovi, vyznieva vo Whaleovom podaní rovnako chatrne a smiešne, ako niektoré dýchavičné scény (okrem dievčatka a jazera spomeňme napríklad narušenie svadobných osláv, či osobný súboj na skalách pri mlyne krátko pred záverom). Colin Clive a skvele zamaskovaný Boris Karloff si však uznanie zaslúžia. 40% (23.10.2014)

Naprostá hororová klasika s Borisem Karloffem v roli netvora. Zajímavá srdcervoucí scéna s děvčátkem, které neumí plavat, první útok na hlavní hrdinku v jejím budoáru během jejího svatebního dne a pronásledování Netvora davem sedláků s planoucími pochodněmi, připravených zlikvidovat starý mlýn jsou opravdu nezapomenutelné. [6,5/10] (Universal) (Čb. /// Produkce: Carl Laemmle Jr. /// Scénář: John L. Balderston, Francis Edward Faragoh, Garrett Fort podle divadelní hry Peggy Weblingové a románu Mary Shelleyové /// Kamera: Arthur Edeson /// Hudba: Bernhard Kaun) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (28.11.2009)