Těžká váha

Howard mi pomalu začíná lézt na nervy. Jeho sterilní akademická režie, možná přináší Oscary, ale mé uznání nikoliv. Pan režisér zde jede podle osvědčených kolejí a ve svém hrnci míchá přesně ty ingredience (odhodlání, rodina, přátelství), které tak platí na americké diváky. Ovšem potolikáté mu na to již odmítám skočit. Zručně natočený, řemeslně odvyprávěný a špičkově zahraný film, bez jakéhokoli náznaku režijní invence, který disponuje dost možná nejlépe nasnímanými boxerskými souboji, co jsem měl možnost vidět. To však proti šablonovitosti a předvídatelnosti každého druhého záběru neznamená zhola nic. (31.01.2006)

Sterilný akademizmus vypreparovaný od skutočných citov. Formálne čisté remeslo (až na strih v súbojoch - tak zle spravenú montáž som už dlho nevidel), ovšem bez štipky réžijnej invencie. Osobne mi vôbec nevadí, že ten film nie je o boxe (čo ostatne zdôrazňuje v jednom dialógu aj postava Paula Giamattiho). Žiaľ, imho nie je ani o v súčasnej Amerike neustále propagovanom návrate k oslave tradičných hodnôt - súdržnosť rodiny, viera v samého seba, vôľa neustúpiť, atď... . Tento film je iba veľkým a chladným kalkulom, vydieračsky hnaným hladom za pozlátkami ocenení, samozrejme zubami-nechtami snažiaci sa tváriť ako dielo reflektujúce vyššie nastolené sociálne otázky. 50% (14.09.2005)

historie boxu nezná příběh, který by snesl srovnání s životem J.J.Braddocka....... . tenhle film by mohl být reklamou na rodinu. není jen o boxu, ale teké o životě v období hospodářské krize a o druhé šanci. skoro jako v pohádce. jenže v pohádkách hrdinové v jednom kuse umírají. ale když dojde na box, kamera vás vtáhne mezi provazy a uhýbáte ránám místo R.Crowa. zatínáte zuby, přivíráte oči a pravačka jde vpřed... . a brzy vám je jasný, proč se stává chloubou N.Jersey a největším hrdinou svých dětí. ale ten největší zápas teprve příjde. 13.6.1935 jej Madison Square Garden čeká M.Baer. je to drama. a jak dopadne? zašťourejte v historii! (02.07.2006)

Proč mi tento film tolik připomíná Čistou duší? Mám vnitřní pocit, že to není jen hereckým obsazením a režisérem, ale i pojetí biografie a stylu režiséra na mě působí ohraně. Je to trošku škoda. Ron by měl zkusit nějaký nový žánr, něco kde ukáže svou další tvář. Šifra mistra Leonarda by pro něj mohla být výbornou možností. Jinak zde jde o další kvalitní podívanou jedoucí přímo na branku kterou jsou Oscary, ale na víc než nominaci film nemá. Je mi líto. Herectví hlavních postav je skvělé a vedlejší postava Paula Giamatti doplňuje hlavní dvojici a sekunduje opravdu bravůrně. (05.01.2006)

Druhý společný projekt dua Howard – Crowe ještě lépe odpovídá ideálnímu filmu na téma „americká osobní hrdost“. Podle nejpřísnějších akademických měřítek nejnalinkovanější film, v jehož dvouhodinové stopáži nenajdeme zbytečnou scénu, ale zároveň taky ani jednu, která by prokázala opravdové emoce. Ani jeden kousíček (natož tak celek) nepůsobí jinak, než sterilním dojmem filmu, jenž byl vyroben pouze pro potřebu amerického publika toužící opět vidět některého ze svých „historických“ hrdinů v akci. Formálně bezchybné – kamerové filtry, kostýmy, atmosféra – 30. roky (včetně hospodářské krize) jsou vykresleny výborně. Scény zápasů skvěle kontrastují s atmosférou rodinného prostředí Bradockových nejbližších – herecký koncert Russella Crowea, potažmo i Renée Zellweger, si oscarovou nominaci zaslouží. Jenomže celý film je chladný jako psí čumák a i když je podle skutečných osudů, je skvěle zahraný a výborně natočený, nedokázal mě ani jedinou scénou (ve dvouhodinové stopáži) oslovit. (04.12.2005)