Scénář:
Stephen GlantzKamera:
Joseph VilsmaierHudba:
Chris HeyneHrají:
Gedeon Burkhard, Lale Yavas, Lena Beyerling, Sibel Kekilli, Roman Roth, Brigitte Grothum, Hans-Jürgen Silbermann, Sharon Brauner, Juraj Kukura (více)Obsahy(2)
Berlín 1943. Židovská otázka se blíží ke svému konečnému řešení a nacisté se rozhodnou odvézt zbývající židovské obyvatelstvo z Berlína. Zbývá jich sedmdesát tisíc. V průběhu celého jara jsou večer co večer odvlečeny celé rodiny, starci, děti, kdokoliv. Do posledního vlaku složeného z dobytčáků je nasázeno 688 lidí. Mezi nimi i slavný boxer Neumann, kabaretiér Noschik, šestáctiletá Ruth a další. Ti všichni si záhy uvědomí, že jejich cesta skončí v Osvětimi, kam všechny transporty směřují. Boj o život však začíná již v přecpaných vagónech. Je vedro a není voda, hysterie se stupňuje a během několika dnů začnou přibývat mrtví. Jedinou možností záchrany je útěk. (Bontonfilm)
(více)Videa (1)
Recenze (185)
Vo svojej kategórii poslabší film, ale čo sa týka toho, že celý film sa odohráva len a len v jednom vozni vlaku + nejaká tá krajina vôkol vlaku je to celkom slušné dielo. Film "Posledný vlak" je akási ukážka deportácie židov do koncentračných táborov. Poukazuje celkom detailne na to, čo všetko si prežili ľudia vo vlakoch cestou do "pracovných táborov". Ak ste zvedavý tak ako ja, tak odporúčam pozrieť, film je vkusný a na svoju tématiku slušne spracovaný. 3* ()
Jako děsný to je. Kdyby to nebyla pravda, nějak bych to pobral jako horor. Jenže pravda to je. Kupodivu dobře zrežírované, i herecké výkony nadprůměrné. Nemám rád židy, jsou hluční a lžou jako když tiskne. Ale takle je brutálně zabíjet? To nemá smysl, z jejich řad jsou slavní fotografové, herci, skladatelé, maj svoje místo v Izraeli. Vůdce to nějak posral. Zajímavá scéna je, když nastoupí na scénu Ukrajinci. Jich se bojí židi nejvíc. A dnes Zelensky tepe Bibiho, že mu nedodává zbraně. Já bejt žid taky se na něj vyseru! ()
Film se odehrává prakticky v jednom vagóně, kde se setkají osudy neznámých lidí při deportaci do Osvětimi. Mísí se ze vzpomínek na předešlý život, postupným umíraním "spolucestujících", nenáviděnými esesáky, marnými pokusy o útěk. Film se snaží zaútočit na city a ukázet peklo (nebo to teprve přijde?) ()
Kolovrátkové celuloidové utrpení. Dvě situace opakované 125 minut tisíckrát dokola. Ve scénáři najdete jenom věty "miluju tě" "to víš že tě miluju" a "nikdy tě neopustim". Do toho všeho ty debilní nesmyslný flashbacky. Sorry, ale tohle nikdy víc. Navíc bych něco takovýho čekal spíš na Primě v sobotu ve čtyři odpoledne, než v kině. ()
Rozporuplné dojmy. Na jednu stranu syrovost a živočišnost některých scén (ca 90% děje se odehrává uvnitř vagónu), na stranu druhou film totálně zabíjejí všelijaká otřepaná melodramatická klišé (hovory otce a matky s jejich protivně rozumnou malou velkou dcerkou, různé flashbacky, nesnesitelná postava "baviče"), nebo hodně nereálná scéna konfliktu prostých wehrmachťáků s vlakovými dozorci z řad SS kvůli trpícím Židům ve vlaku (ano, všichni Němci nebyli antisemiti a sadisti, díky za polopatickou vysvětlenou). Nespornou působivost snímku rovněž hodně snižuje fakt, že se jedná o scénáristickou fikci (i když založenou na reálných historických událostech a i když se jistě podobné hrůzy v podobných vlacích odehrávaly). Ani česko-slovenské herecké xichty filmu na důvěryhodnosti nepřidávají a účast jisté turecké flundry v roli židovské dívky je přímo urážka obětí i dobrého vkusu. Ale zase třeba Kukuru jsem viděl rád, to přiznávám. Takže hodnotím průměrně. A pořád je to lepší, než kýčařský prasopes Špílberg. ()
Galerie (17)
Photo © Concorde Filmverleih GmbH
Zajímavosti (10)
- Během natáčení spadl spolurežisér Joseph Vilsmaier z plošiny ve výšce tří metrů, kvůli této nehodě musel být hospitalizován se středně těžkými zraněními. (hansel97)
- Záběry podkreslující finální titulky pocházejí z Židovského památníku (znám též jako Památník holocaustu) který se nachází v centru Berlína. Památník architekta Petra Eisenmanaa a sochaře Richarda Serra (původní návrh byl ale mnohokrát upraven) tvoří rozvlněné pole náhrobních kamenů, celkem 2711 šedivých betonových kvádrů různé výšky, a rozkládá se na ploše více než 19.000 m². (Adrai)
- Záběry, které ukazují přijíždějící vlak do KL Auschwitz-Birkenau (Březinka), jsou ve skutečnosti obrácené, tj. vlak jede směrem od táborové brány. Druhá kolej ve skutečnosti neexistuje, rozmístění kolejí uvnitř tábora taktéž neodpovídá (jsou tři a vlevo při pohledu z tábora k bráně). (Zilin)
Reklama