Reklama

Reklama

Berlín 1943. Židovská otázka se blíží ke svému konečnému řešení a nacisté se rozhodnou odvézt zbývající židovské obyvatelstvo z Berlína. Zbývá jich sedmdesát tisíc. V průběhu celého jara jsou večer co večer odvlečeny celé rodiny, starci, děti, kdokoliv. Do posledního vlaku složeného z dobytčáků je nasázeno 688 lidí. Mezi nimi i slavný boxer Neumann, kabaretiér Noschik, šestáctiletá Ruth a další. Ti všichni si záhy uvědomí, že jejich cesta skončí v Osvětimi, kam všechny transporty směřují. Boj o život však začíná již v přecpaných vagónech. Je vedro a není voda, hysterie se stupňuje a během několika dnů začnou přibývat mrtví. Jedinou možností záchrany je útěk. (Bontonfilm)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (185)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Jeden z dlouhé řady filmů, které se snaží zprostředkovat současnému divákovi hrůzy holokaustu. Pocit výjimečného diváckého zážitku jsem určitě neměl. Některé výhrady, které se v komentářích objevují, mají reálný základ. Tu a tam to trochu drhne a některé scény vypadají nepřirozeně, nicméně základ, to znamená drama lidí odsouzených k smrti, kteří jsou nahnáni do dobytčáků a v tropickém horku umírají žízní, stále funguje. Příhoda s vylitým vědrem, drobná dramata vyplývající z nedostatku osobního prostoru, upínání se k marným nadějím, to všechno jsou silné momenty, díky kterým dokáže film fungovat obstojně, a herecké obsazení určitě není špatné. Nejvíc snímku ubližuje, že vznikl v německém prostředí a snaží se obhájit myšlenku, že přes odpudivý charakter nacismu mnozí Němci smýšleli jinak a snažili se v rámci svých možností "pomáhat a chránit". Proto vznikla i scéna, kdy se němečtí vojáci vracející se z východní fronty dělí se židovským transportem o své zásoby a dostanou se dokonce do ostrého střetu s hlídkujícími esesáky a riskují přestřelku s jejich velitelem. Kdo má ponětí, jak intenzivní indoktrinaci antisemitismem byl wehrmacht vystaven, jak velkou tradici měl antisemitismus ještě před nástupem fašistů k moci, jak moc byly jednotky na východě namočené do válečných zločinů, jak velká míra ztotožnění s režimem v armádě existovala a jak drakonické tresty za vstřícnost k nepříteli existovaly, ten se může nad podobnou fantasmagorií jen pousmát. Zvlášť, když si uvědomí, jak tvrdou kázeň služba ve wehrmachtu vyžadovala a jak výsadní postavení jednotky SS měly. Kdepak, ani moje slabost pro Danu Vávrovou mě nepřiměje ke čtvrté hvězdičce. Celkový dojem: 65 %. ()

korbitch22 

všechny recenze uživatele

odporný film,v dobrém slova smyslu.příšerně autentické depresivní,film u kterého se citlivější povahy rozbrečí.neskutečně sem se v cítil do všech hrdinů trpících ve vlaku,který má jen jeden směr a dysneyland to nebude.gedeon burkhard opět potvrzuje svoje herecké nadání.veliký film.odpočívej v pokoji LEONTÝNKO. ()

Reklama

Forsberg11 

všechny recenze uživatele

Posledný vlak určite nepatrí medzi najkvalitnejšie filmové diela a určite nie je ani remeselne vychytaný, No jednoznačne je to film, ktorý na mňa dokonale emočne zapôsobil. Už dlho som nemal pri filme podobné pocity. Doslova som s tými úbožiakmi prežíval neskutočnú cestu smrti, ktorá bola ale len malou dávkou toho, čo ich čakalo na jej konci. O záležitosti okolo Druhej svetovej vojny a špeciálne holocaustu sa dosť intenzívne zaujímam a tak som rád, že film neslúži len ako dráma, ale aj ako zaujímavý hraný dokument, akých určite veľa nie je. Pravdou však ostáva že skutočné utrpenie ľudí v dobytčích vagónoch bolo ešte oveľa väčšie, ale to sa zrejme nikomu nikdy zfilmovať nepodarí. Herci slušní, hlavne Gedeon Burkhard po Tarantinových Bastardoch opäť v roli žida skvelý. Potešili aj naši Juraj Kukura a Csongor Kassai (SPOILER ani jeden sa do cieľa nedostal). ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Krásnou a slunečnou letní krajinou roku 1943 uhání směrem kamsi k východu vlak. Supící lokomotiva chrlí z komínu oblaka kouře a páry a za sebou táhne jeden osobní vagon a řadu krytých nákladních tzv. dobytčáků. Vnější až idilický pohled je v ostrém kontrastu s výjevy, které se odehrávají uvnitř nákladních vagónů. Po vyjetí z Berlína je vlak už několikátým dnem na cestě. Vagony jsou narvané k prasknutí německými Židy - obyvateli Berlína. Byl to dárek Hitlerovi k jeho narozeninám - Berlín zbavený veškerých Židů. Několik dnů jízdy již setřelo všechny společenské rozdíly mezi jednotlivými lidmi. Hlad a hlavně žízeň pod rozpálenou střechou dobytčáků je nesnesitelná. Také zápach, který se line z kýble coby sociálního zařízení, které pro tolik lidí zoufale nestačí. V každém z vozů se navíc kupí mrtví. Ty, které zabili střážní, ti kteří již neměli sil, nebo si život raději sami vzali. Jako na každém malém prostoru ve vypjatých situcích se i zde v každém z vozů tříbií charaktery. Našli se zde lidé stateční, odvážní i zbabělci. Řada z nich si uvědomovala kam vlak jede a co přeživší této strašné cesty čeká. Vždyť už jen způsob dopravy a chování strážných vypovídalo za vše. Pro některé tak bylo vysvobozením šílenství nebo tichá milosrdná smrt z vyčerpání ve spánku cestou... ---- Do tohohle filmu se mi nechtělo. O holocaustu toho vím tolik, že už mi to stačí. Měl jsem v rodině lidi co jej zažili a právě proto že vím, neměl jsem chuť sledovat to šilené utrpení, tu dehumanizaci lidí, kteří ještě pár let před tím než si museli našít na šaty židovskou hvězdu byli přáteli, sousedy, ctěnými lékaři, váženými umělci atd... Ale tenhle válečný film mi prostě chyběl v seznamu viděných a když na něj nedávno v jedné diskusi přišla řeč, řekl jsem si, že nastal čas jít do něj. Velmi potěšila účast našich herců, byť bych přál pánům hercům např. jako je Csongor Kassai aby jim nedávali stále jen role Židů. Je zajímavé, že Hybnera jsem tam vůbec nezaregistroval. Já tedy nevím jak ostatní a jak to mohlo někomu připadat špatně natočené nebo nudné... Podle mně ten kdo to točil velmi věrně ztvárnil to co se dělo ve vagonech všech těch vlaků z Maďarska, Polska, Slovenska, Francie, Holandska, Německa atd... kde si germán ,,čistil'' a arizoval svůj nový prostor. Šílené příběhy rodin, vyděšených lidí, umírajících kojenců atd... To vše ve filmu je. Nikdo nic nezakrýval tak je dnes v ultrakorektním přiblblém světě zvykem, nikdo nic nezamlčoval. Film měl ukázat hrůzy a brutalitu a perfektně splnil svůj účel. Když pak vlak projede branou Osvětimi, kde ,,sněží'' na nástupiště popel z krematorií, nepotřebuje divák znalý věcí už nic více vidět. Ví, že ti co přežili cestu mají jen malou šanci přežít otrockou dřinu pokud je ovšem postavili na tu správnou stranu, co znamenala žít a ne cestu do sprch... Tohle byl velmi silný zážitek (a to člověk vlastně sledoval dění uvnitř jediného vagonu) a velmi věrně zpracovaná látka. Dávám za 5 doušků vody. * * * * * ()

JASON_X 

všechny recenze uživatele

Rozporuplné dojmy. Na jednu stranu syrovost a živočišnost některých scén (ca 90% děje se odehrává uvnitř vagónu), na stranu druhou film totálně zabíjejí všelijaká otřepaná melodramatická klišé (hovory otce a matky s jejich protivně rozumnou malou velkou dcerkou, různé flashbacky, nesnesitelná postava "baviče"), nebo hodně nereálná scéna konfliktu prostých wehrmachťáků s vlakovými dozorci z řad SS kvůli trpícím Židům ve vlaku (ano, všichni Němci nebyli antisemiti a sadisti, díky za polopatickou vysvětlenou). Nespornou působivost snímku rovněž hodně snižuje fakt, že se jedná o scénáristickou fikci (i když založenou na reálných historických událostech a i když se jistě podobné hrůzy v podobných vlacích odehrávaly). Ani česko-slovenské herecké xichty filmu na důvěryhodnosti nepřidávají a účast jisté turecké flundry v roli židovské dívky je přímo urážka obětí i dobrého vkusu. Ale zase třeba Kukuru jsem viděl rád, to přiznávám. Takže hodnotím průměrně. A pořád je to lepší, než kýčařský prasopes Špílberg. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (10)

  • Záběry podkreslující finální titulky pocházejí z Židovského památníku (znám též jako Památník holocaustu) který se nachází v centru Berlína. Památník architekta Petra Eisenmanaa a sochaře Richarda Serra (původní návrh byl ale mnohokrát upraven) tvoří rozvlněné pole náhrobních kamenů, celkem 2711 šedivých betonových kvádrů různé výšky, a rozkládá se na ploše více než 19.000 m². (Adrai)
  • Když na nádraží v Berlíně zpanikaří jedna z žen, začne zpívat píseň považovanou za hymnu přeživších holocaustu, a to "Zog Nit Keynmol", známou taktéž jako "Partinazer Lid". Jedná se ovšem o píseň z jazyka jidiš, kterým němečtí Židové zásadně nehovořili a tuto píseň by v té době těžko mohli znát. (hansel97)
  • Filmovalo se v bývalém koncentračním táboře Auswitz - Birkenau, a v obcích Krupá a Chrášťany. (M.B)

Související novinky

Největší námořní tragedie ve filmu

Největší námořní tragedie ve filmu

25.01.2007

Německá televizní společnost ZDF oznámila, že natočí velkofilm o největší námořní tragédii. V lednu 1945 se přeplněný Wilhelm Gustloff po nárazu torpéda, jenž bylo vypáleno sovětskou ponorkou, během… (více)

Reklama

Reklama