Scénář:
Stephen GlantzKamera:
Joseph VilsmaierHudba:
Chris HeyneHrají:
Gedeon Burkhard, Lale Yavas, Lena Beyerling, Sibel Kekilli, Roman Roth, Brigitte Grothum, Hans-Jürgen Silbermann, Sharon Brauner, Juraj Kukura (více)Obsahy(2)
Berlín 1943. Židovská otázka se blíží ke svému konečnému řešení a nacisté se rozhodnou odvézt zbývající židovské obyvatelstvo z Berlína. Zbývá jich sedmdesát tisíc. V průběhu celého jara jsou večer co večer odvlečeny celé rodiny, starci, děti, kdokoliv. Do posledního vlaku složeného z dobytčáků je nasázeno 688 lidí. Mezi nimi i slavný boxer Neumann, kabaretiér Noschik, šestáctiletá Ruth a další. Ti všichni si záhy uvědomí, že jejich cesta skončí v Osvětimi, kam všechny transporty směřují. Boj o život však začíná již v přecpaných vagónech. Je vedro a není voda, hysterie se stupňuje a během několika dnů začnou přibývat mrtví. Jedinou možností záchrany je útěk. (Bontonfilm)
(více)Videa (1)
Recenze (185)
Příběh, v němž mají hrdinové omezený prostor, vymezený čas... Vagón smrti se stává v závěru i jevištěm pro Noschickovu derniéru... Za krůpěj naděje jsem byl rád. Stejně tak za vzpomínky na dobu, kdy Neumann, jeho rodina a ostatní "pasažéři" skutečně ŽILI, dokonce si UŽÍVALI ŽIVOTA... I když jsem se obával stopáže, tak mi film nepřišel zdlouhavý. Vykreslení charakteru postav a herectví: pohled paní Wassersteinové (Nina Divíšková), běsnění poručíka Hartze (Miroslav Táborský), ochranitelské pěsti Henry Neumanna (Gedeon Burkhard), ale i hrdinský pokus Izzie Perlese (Vojta Kotek), to je jen část z celkově přesvědčivého podání. ()
Tedy, soudě dle některých komentářů jsem asi trochu divný, ale mně se film líbil. S minimem prostředků (takřka celý děj se odehrává v jednom vagonu) se natočilo působivé drama. Po odchodu z kina jsem měl v sobě takový zvláštní pocit... Ty flashbacky....ano, trochu to film ruší, ale jinak bych na tomto snímku nic nekritizoval. A navíc, Vojta Kotek je jednou z prvních postav, jež tam umřou:-). ()
Ano, tento film je vynikajícím dramatem a co je strašné..je i vynikajícím historickým filmem. Ikdyž se bezchybný výkon komerčáka Gedeona Burkharda nedal přehlédnout, tak pro mě je nejsilnější scénou určitě zpěv Hanse-Jurgena Silbermanna,kdy byl jeho Jakob Noschik těsně před smrtí již někde úplně jinde.....ne před samopalem německého bachaře v Osvětimi, ale zpívajíc před diváky kabaretu. Tady se snoubila paradoxnost s tragičností tak silně, že vznikla scéna par excelance..80% ()
Jako děsný to je. Kdyby to nebyla pravda, nějak bych to pobral jako horor. Jenže pravda to je. Kupodivu dobře zrežírované, i herecké výkony nadprůměrné. Nemám rád židy, jsou hluční a lžou jako když tiskne. Ale takle je brutálně zabíjet? To nemá smysl, z jejich řad jsou slavní fotografové, herci, skladatelé, maj svoje místo v Izraeli. Vůdce to nějak posral. Zajímavá scéna je, když nastoupí na scénu Ukrajinci. Jich se bojí židi nejvíc. A dnes Zelensky tepe Bibiho, že mu nedodává zbraně. Já bejt žid taky se na něj vyseru! ()
Veľmi silný a presvedčivý film o poslednom transporte z Berlína do Osvienčimu. Hrôzy, na ktoré by ľudstvo nikdy nemalo zabudnúť, aby sa už nikdy neopakovali! Cez množstvo zla sa vo filme na povrch prediera aj dobro, ktoré sa objavuje aj medzi nemeckými vojakmi. Nie všetci totiž prestali byť ľuďmi... ODPORÚČANÁ PRÍSTUPNOSŤ: Od 15 rokov. ()
Galerie (17)
Photo © Concorde Filmverleih GmbH
Zajímavosti (10)
- Filmovalo se v bývalém koncentračním táboře Auswitz - Birkenau, a v obcích Krupá a Chrášťany. (M.B)
- Režisérkou filmu byla česká dětská hvězda Dana Vávrová, kterou známe jako Leontýnku z filmu Ať žijí duchové (1977). (M.B)
- Když na nádraží v Berlíně zpanikaří jedna z žen, začne zpívat píseň považovanou za hymnu přeživších holocaustu, a to "Zog Nit Keynmol", známou taktéž jako "Partinazer Lid". Jedná se ovšem o píseň z jazyka jidiš, kterým němečtí Židové zásadně nehovořili a tuto píseň by v té době těžko mohli znát. (hansel97)
Reklama