Neporazitelný II: Poslední zůstává

Hodnocení celkem vysoké, ale já nebudu tak štědrý. Akční bojovka je to dobrá, od krvavého sportu a podobných od Van Damma snad první arénovka co jsem za posledních 5 let viděl. Dva hlavní bijci mají nabušíno jak ďábel a řež je to ukrutná. Ale děj je v koncích a poslední bitka mohla mít taky lepší závěr. Rozhodně oproti prvnímu dílu se Snipesem je to výš, ale i tak to na mě působí spíš průměrně. (11.03.2010)

Trošku nadhodnotím, ale já měl pro jakékoliv arénovky vždy trošku slabost. První díl si už moc nepamatuju, ale tenhle je určitě lepší a taky podstatně více cool, už jen díky výběru hudby anebo dvojicí hlavních rivalů. Mile mě překvapilo že se od druhé poloviny podařilo na film naroubovat jakýsi děj, který jsem rozhodně neočekával. Logických trhlin by samozřejmě byla celá řada. Sešteno podtrženo, abych se přiznal některé údery jsem si přehrával několikrát. Moc hezká choreografie soubojů. 60% (04.07.2010)

Rovnaká blbosť ako bol napr. ONG-BAK. Ale do čias KICKOBOXERA či ROCKYHO IV som takéto nadšenie pri súboji či tréningu nezažil. Úžasné veci, úžasné nápady, skvelá kamera. Väzenské bojové filmy PEKLO a NEPORAZITEĽNÝ chceli byť niečím podobným, ale ostali v „inej“ kategórii. Scenár jasne hovorí, kto je „ten dobrý“ ale film ako celok má rovnaký efekt ako prvý KARATE TIGER – je to „záporáková“ exhibícia... a berie dych... (07.01.2009)

Bitky jako kráva. White a Adkins, pro mě předtím úplně neznámí, se rubou v nekompromisním volnym stylu. Ve vězení v Rusku. Přesně jak už tu bylo několikrát řečeno, oba jsou neskutečně namakaný a rychlý zároveň, představa být na místě jejich soupeře nahání hovna do kalhot. Bohužel je tu podle mě až moc času věnováno příběhu, mohlo se to mlátit ještě o dost víc a bylo by to jedině dobře. Ale masakr. (16.03.2008)

Scenárista se asi zapomněl v 80. letech a tak se dočkáme klasického příběhu s křivě obviněným klaďasem a extrémním záporákem bez kousku srdce. Co však i v takovém ději funguje překvapivě dobře je atmosféra studeného a bezútěšného vězení, o kousek horší je to s emocionálními scénámi, v momentě nástupu vězňů na dvůr jsem jen s úsměvem čekal, kdy někdo zařve "I am Spartacus!" Ale budiž. Ještě horší je to s patetickým závěrem a vůbec tím, jak je každý až směšně drsný, charaktery jsou ploché. Teď ale to hlavní - akce, kontaktní souboje jsou naprosto famózní, z každého úderu je cítit ladnost, přesnost a síla, bojovníci předvádějí vskutku neuvěřitelné kreace... Po této stránce špičková lahůdka. 7/10 (26.04.2009)