Neporazitelný II: Poslední zůstává

Jestli tohle má být nástupce Bruce Lee, Van Damma a dalších, tak asi přestanu tenhle žánr sledovat... Příběh je tak neuvěřitelně stupidní a předvídatelný, že strčí do kapsy i akční béčka z 80. let. Vím, že to nejspíš měl být záměr, ale to by se to nesmělo tvářit tak neskutečně vážně. Kromě toho bojové scény jsou okatě digitální a kompletně nereálné, takže si Neporazitelného příliš neužijí ani fanoušci karate filmů. (04.03.2012)

Vynikající bojový kousek, na který navazuje ještě o chlup propracovanější Neporazitelný III: Vykoupení. Nicméně se nemá tento předchůdce vůbec za co stydět. Po technické stránce je vidět, že Isaac Florentine ví, koho posadit na kameramanské křeslo, komu svěřit střih i moc dobře ví, s jakými herci pracovat. Jednoduše ví, co si divák žádá a já jsem si tento svižný vězeňsko-bitkařský film užil parádně. Možná trochu škoda toho závěru, kde se hrálo na city, ale jinak no problemo. 80% (21.03.2011)

Oproti prvnímu bezduchému dílu, bez kvalitního děje i soubojů, přináší Undisputed II perfektní a hlavně pestrou bojovou choreografii zápasů, které už nejsou pouze o boxu, ale nesou se ve stylu MMA a UFC. Co se příběhu týče připomíná 80.léta a jejich klasickou a již mnohokrát ohranou zápletku o souboji "amíka" vs. "zlého rusáka", přesto velké akční potěšení. 75 % (27.10.2013)

Dokonalý výplach mozku, který se nenuceně vetře do divácké pozornosti nulovým dějem, který vynahrazuje absolutně dokonalá smršť akce. Ač je jasné, že si někteří z aktérů k nohám či rukám občas drát přivázali, strhnou vás kontaktní souboje svojí propracovaností a hlavně přehledností. Isaac Florentine se svou tvorbou až dosud důstojně vyplňoval poličky videopůjčoven, ale to, že pro jednu ránu nepoužije dvacet střihů jako tomu většinou u jeho kolegů bývá, jej povyšuje na opravdového asskickera. Jen je nakonec škoda, že Michael Jai White svým vystupováním a mluvou patří spíše do role bodyguarda hip-hopových niggas, než mezi provazy ruského vězení jako klaďas afroamerického původu. Naštěstí má zdatného protivníka Scotta Adkinse, který pojem bad motherfucker posouvá do jiné dimenze a druhý díl oproti prvnímu o dvě hlavy výše. (12.10.2007)

Změna režiséra, změnila i celkový styl filmu a z béčkové "osmdesátky" se stal moderní akčňák. Ještě se nejedná o takovou nabušenou jízdu, jakou přinesl třetí díl, ale v rámci akčních bojovek se jedná o velice slušné dílo se směšným příběhem a ještě směšnějšími hereckými výkony, ale zato povedenou akcí. (01.08.2013)