Invictus: Neporažený

Clint zraje jako víno a chce dalšího Oscara. Stejně tak ho chce i Morgan Freeman. Tahle spolupráce opět vyšla a já nevidím důvod, proč by ho neměli dostat oba dva. __ Nesrovnávejte to s Gran Torinem ani Výměnou, protože Clint za ten rok nesmírně otočil a já tu změnu vítám! (31.12.2009)

Hrdinstvo a morálka a starý dobrý Clint, aj keď tentokrát príliš veľa "vlajok", príliš veľa idealizmu a premrštená dĺžka..Niektoré momenty boli vo filme silné, avšak výsledný produkt príliš za srdce nechytí. Mandela bol vykreslený ako sám Pánbožko, dokonalý, nezdolný a od Clinta to vyznieva LEN ako oslavná óda, ak tým nič iné nechcel povedať. (07.03.2010)

Opět brilantní kousek v podání Clinta Eastwooda s pomocí Matta Damona a božského Morgana Freemana. (22.06.2010)

V prvom rade sa mi páčili herci (Matt Damon, Morgan Freeman), ktorý vedeli potiahnuť film.Hlavne Freeman, ktorý už síce dosť zostarol ale stále ešte vie.Matt Damon to zahral klasický dobre ako v ostatných filmoch.Dej filmu bol jednoduchý ale celkom fajn zrežírovaný.Hudba bola tiež taká typicky dobra.Občas ma to až tak moc nezaujalo, ale záverečný zápas bol dobrý.Keď to tak zhrniem do kopy tak to bolo dobré, ale len dobré.Nič viac som v tom filme nenašiel a necítil. 70% - 3* (29.05.2010)

70% (31.12.2019)

Ano, souhlasím s ohlasy, že je a bude přetěžké překonat laťku nastavenou Gran Torinem. Potvrzuje to však fakt, že pojem Clint Eastwood je zcela samostatnou kategorií, se kterou mohou ostatní jen těžko soupeřit. Pokud tedy upustíme od srovnávání s jeho předešlými snímky (především pak s Gran Torinem, které máme ještě všichni v živé paměti), je na snadě přiznání, že jde o vysoce kvalitní záležitost. Clint ději opět vdechl ohromné lidství, nad čímž se podivuji u každého jeho filmu. Povyšuje tím pouhou podívanou na hluboký zážitek. A opět, opět nádherně emotivní hudba, na které i tentokrát spolupracoval se svým synem, jehož bylo možné vidět na podzim 2009 v Hradci Králové v rámci festivalu Jazz goes to town. Není přeci vrcholem umění oslovit člověka filmem, ve kterém není žádná zápletka a v němž je jasné, jak všechno dopadne? (14.03.2011)

Tak tohle jsem od Eastwooda nečekal ani v těch nejhorších snech. Něco podobného se snad nevidí ani na Nově v dvoudílném německém megafilmu. Od sportovního žánru se nějaký ten patos a citové vydírání očekává, ale to co zde Clint předvedl, to hluboce překračuje hranice dobrého vkusu a je mi úplně jedno, do jaké míry jde o rekonstrukci. Prvních pár desítek minut jsem trpělivě čekal, kdy se konečně začne něco dít, kdy nám přestanou tlouct do hlavy, že rugby je jediný způsob jak sjednotit národ a kdy Mandela přestane mluvit ve filozofických frázích o budoucnosti, bratrství a víře (jeho první rozhovor s kapitánem rugbyového týmu je asi nejkreténštěji napsaná smrtelně vážně míněná scéna jakou jsem poslední dobou v áčkovém filmu viděl). Nestalo se, rugbysti vyhráli a film skončil stejně hloupě jako začal, akorát se všichni usmívali, měli se rádi bez ohledu na rasu a postavení a asi se i vymítila chudoba a AIDS. Mandela je ve Freemanově podání tak přehnaně úžasný přemoudřelý vševědoucí superstařík, až mi lezl fest na nervy, stejně jako všechny ostatní postavy, prodělávající tu ohromě originální proměnu z odpůrců na fanoušky. Scény ze hřiště jsou nevídaně nudné, přiznám se, že pravidlům moc nerozumím a rugbyový zápas jsem nikdy celý neviděl, ale zde jsem si připadal jako když koukám do pogujícího kotle pod pódiem Visacího zámku kolem druhý ráno – dvacítka oplácaných třicátníků těžkopádně vykopává nohama, postrkujují se, občas nějakej upadne a pak se strhne mela, při které se tahají za trička. Jenže tady u toho nadšeně křičí přeplněný stadión a vlastně i celá Afrika. Mám právě podezření, že z mnohamiliardového rozpočtu zrovna probíhajícího MS ve fotbale pořádaného JAR šlo pár milionů právě do Eastwoodovi kapsy, aby ještě před zahájením šampionátu natočil tento propagandistický film, abychom my všichni potenciální návštěvnící viděli, že se nemáme čeho obávat, JAR je v dobrých rukou a ulice jsou bezpečné, protože dobrá hra nasytí hladové. Naštěstí domácí nepostoupí ani ze skupiny, takže se snad za pár let nedočkáme podobně oslavného blábolu – to máte za ty zkurvený vuvuzely. (22.06.2010)

Nelson Mandela je výzva. Jeho život přímo řve po převedení na filmové plátno. Eastwood mohl natočit hollywoodsky megalomanskou, glorifikující podívanou. Stačilo využít Mandelovo nespravedlivé uvěznění, vyždímat divácky přitažlivé téma apartheidu a natočit jiný Hotel Rwanda. Ono vlastně stačilo sáhnout po kterékoli ze životních kapitol tohoto jihoafrického bojovníka za lidská práva a jistě by se začal rýsovat nový Oskary ověnčený Schindler. Eastwood si ale vybral úplně jinou cestu. Nečekaně umně zakomponoval geniální jemnost Mandelova politického smýšlení do kulis bojovného, energií přetékajícího chuligánského ragby. Jako v každém sportovním dramatu (nebudeme si nalhávat, že Invictus do této kategorie nespadá) i tady se děj často pohybuje na hranici patosu, ale vše je vždy vyváženo přirozeností Freemanova křehkého projevu. Výtky o předvídatelnosti děje rozhodně nejsou na místě! Přece jen se pohybujeme v historických, tudíž všeobecně známých faktech. Pro mě jsou to plnohodnoté **** a nebýt toporného bezksichta Damona, dám i tu pátou. (02.01.2010)

Clint Eastwood natočil film dělaný přímo pro mě. Velmi dobrá práce se skvělým hercem Morganem Freemanem. Morgan Freeman předvedl vynikajícího jihoafrického prezidenta, kterého by si přál každý stát. Proto je pro mě hlavní představitel na oscara (nejlepší herec roku). Poslednímu dílu Clinta Eastwooda jsem nepřišel na chuť. Proto jsem velmi rád, že mi Clint dokázal, jak skvěle umí točit. Na konci je Invictus tak dojemný a pocitem, který se do mě vléval jsem si vzpomněl na Nagano 1998. První polovina se věnuje politické části a druhá už je převážně o Ragby. Moc do sebe ty věci nezapadají to ano, ale ve výsledku je vše skvěle zpracované... 9/10 = 95% (05.02.2010)

Net/// Obsazení 8/10 Děj 9/10 Hudba 9/10 Prostředí 8/10/// +asi se sluší říct, že Morgan Freeman si ukradl film pro sebe, to ale rozhodně nevadí, Nelson Mandela byl velký muž a toto věrné ztvárnění si zaslouží, báječná hudba, optimistické vyznění snímku -jen celkem normální technické zpracování a obraz, v kině to tedy tolik nevynikne/// Rugby a politika, to jsou dvě témata tohoto filmu a zároveň dvě témata, která mě moc nezajímají. Přesto mě tento film dokázal strhnout, ohromit a srdečně zasáhnout. Můžou za to tři muži Eastwood, Mandela a Freeman, sláva jim!/// Celkem 87%/// (10.01.2010)

Eastwood je opravdu pan režisér. Dokonale se mu podařilo zobrazit podvědomou provázanost sportu s politikou a národním uvědoměním. Všichni jednohlasně prohlašujeme, jak politika do sportu nepatří. Ale stačí, když na mistrovství světa vyjedou na led naši hokejisté, a cítíme to úplně jinak. A kdo si pamatuje zápasy se sovětskou sbornou, musí chápat, že Eastwood ví přesně, o čem tenhle film natočil. (12.08.2010)

Zajímavě zpracovaný film, s dobrými herci v hlavních rolích. Film naštěstí nenudí s politikou a většinu filmu se věnuje rugby. Dívat se na to dá velmi dobře, možná trošku kratší by to neuškodilo, ale 4* (07.07.2014)

Na tomto filme ma bavil jedine Freeman. Ale čo sa týka samotného príbehu.... no čo ja viem, od Clinta Eastwooda som zvyknutý na onakvejšie filmy. Nenašiel som tu nič, čo by bolo hodné pamätania a ani jedna scéna mi neutkvela trocha hlbšie v pamäti. Tiež mi to prišlo až príliš idylické, cukríkové... ale nechcem krivdiť, do Mandelu a do všetkého okolo sa nevyznám a ani ma to nikdy veľmi nelákalo skúmať. Veľmi slabý priemer. 50/100 (13.10.2019)

Opět fantastický film Clinta Eastwooda, hned na začátku chytil moje srdce, pak si s ním pohrál možná surověji, než hráči rugby a nechal mě s otevřenou pusou civět na závěrečné titulky. Z toho filmu čiší ohromná síla, která hned tak nevyprchá. Měla jsem tu čest vidět další film pana Režiséra. (27.05.2011)

20 minút predlženia a chlapi v krčme neodpili zo svojich drinkov.... Tak tomu neverím! (28.12.2009)

Dlouho jsem tomuto filmu vzdoroval, Eastwood sice svůj další film opět precizně zrežíroval a stvořil další formálně pečlivě vybroušený diamant, ovšem samotný koncept Invictus ve mně budil obavy, že si to Drsný Clint chtěl u publika a kritiky tentokrát značně ulehčit a vrhl se na téma na hony smrdící prvoplánovostí, patosem a kýčem. Opravdu dlouho jsem vzdoroval...snad celou první třetinu. Sledoval jsem příběh, o kterém jsem věděl, kam směřuje, v co vyústí a co sdělí...a přesto jsem byl nakonec překvapen, a to samotným scénářem, který je neméně vyspělý jako Eastwoodova režie. Scénář mě překvapil z metodologického hlediska, tím, jak podával známá fakt a myšlenky prostřednictvím mikropříběhů uvnitř jednotlivých scén, přičemž někdy k divákovi mluvil v pouhých náznacích a jindy byl explicitní. To, co se zprvu zdálo být další sportovní dojemnou báchorkou o jednom velkém vítězství, se nakonec ukázalo být oslavou jedné velké osobnosti - Nelsona Mandely -, přičemž ono velké vítezství bylo "pouhým" nástrojem, skrze nějž šířil svou ideologii. Faktem, že se nejedná o další sportovní film, je i to, že divákovi se nedostává uceleného pohledu na jednotlivé zápasy - je zde jen několik samostatných výjevů z jednotlivých utkání a bez dalšího zdržování se jede dál. Vyjímkou je až finální utkání, které zabírá celou závěrečnou půlhodinu, ale opět se nejedná o pouhý triumf sportovního jihoafrického družstva, nýbrž o samotné vyvrcholení Mandelova snažení. __ Výsledek je tedy takový, že jsem zprvu obdivoval režisérovu virtuózitu a bránil se samotného tématu, načež mě následně při důkladnějším sledování ohromila i samotné stavba scénáře. Darmo mluvit o výkonu Morgana Freemana v roli Mandely, která patří na vrchol jeho kariéry. Matt Damon hraje úsporně, nikoliv však špatně. Z formálního hlediska se tedy jedná o další Eastwoodovo precizní dílo, scénář taktéž oplývá nespornými kvalitami a herci celé dílo završují...co víc si tedy přát. A nějaký ten patos? No co, to k tomuhle druhu filmů prostě patří90% (17.01.2010)

Ač jsem byl před zhlédnutím dost skeptický, naštěstí se mé obavy nenaplnily. Pořád se jedná o Eastwoodův slušný režijní standart s dobrou kamerou a uspokojivým hudebním podkresem. Z herců dosáhl nejvýš Morgan Freeman, na jeho výkon je vždy radost pohledět, který je ještě podtrhnutý tak velkým charismatem, že s přehledem utáhne celý film. Tři a půl hvězdy, 65% (16.03.2010)

Eastwoodova réžia je solídna, Peckhamov scenár však plný klišé, sentimentu a predvídateľnosti. Eastwood ale na naivite stavia, je to film, obhajujúci jasné hodnoty a zámerne sa vyhýbajúci kontroverznosti. Ak by to bolo o americkom prezidentovi a americkom tíme, asi by tu bolo hodnotenie o 30% nižšie. Bohužiaľ ak ste s prezidentom, tak sa chováte ako posratý, takže dialógy s Mandelom nemôžu pôsobiť prirodzene. Freeman je proste Freeman, nedokázal som sa naladiť na fakt, že hrá juhoafrického prezidenta a prejav Damona je asi zámerne tupý, ale keď je trochu pribratý, tak tak aj pôsobí:). Film v mojich očiach zachraňuje fakt, že jeho veľká časť sa odohráva na štadióne Ellis park v Johanesburgu, kde naši zvíťazili pred štyrmi rokmi nad Talianskom a vtedy som pociťoval asi najväčšiu národnú hrdosť v mojom živote. (27.11.2014)

Rugby vyloženě neholduji, ale v rámci právě běžícího MS ve fotbalu se jednalo o více než zdravé proložení potetovaných hereček z Brazílie tvrdými chlapy ze zaostalých zemí. Snímek byl dle očekávání naprosto klasicky eastwoodovský. Nelson Mandela byla postavička rozhodně zajímavá. Obsazení Morganem Freemanem byl naprosto úžasný tah, protože žádný jiný negr ze sebe nedokáže sypat budovatelská moudra s takovou kadencí. Úplně mě za srdíčko nechytila zhruba první polovina snímku, která je těžce politická. Jakmile se ovšem do děje v plné své síle vložilo rugby, tak už se na snímek dalo skvěle koukat. Zvlášť ocenit musím skvěle vybranou hudbu Eastwoodova synátora a i přiměřený příval emocí. Krásná ukázka toho, jakou moc jsme jako lidstvo dali sportu. To, že dokáže spojovat rozdělené národy jaksi úplně přesahuje hranice sportu. (07.07.2018)

Niečo ako prológ k tomuto som nedávno videl tzv. "Endgame" (samozrejme neide o priame spojenie, len to moje). Ako to pôsobí? pomalo, nudne, miestami strašne múdro (hlavne keď tam je pán Mandela), obetavo, pokorne... bla bla mohol by som pokračovať do nekonečna, ale opäť niekedy menej je viac. Toto je také klišoidné, šablonovo orámované, citovo vypäté až povrchné "dielo nedielo"... ak by som si neprečítal kto to natočil, Clint Eastwood by bol asi posledný na ktorého by som ukázal prstom... 6/10 (29.12.2009)