Nové sčítání hlasů

To bolo niečo! Takto si prestavujem sfilmovanie nejakej všeobecne známej udalosti. Žiadna nuda ako pri UNITED 93. Jasne vyprofilované postavy a zdrvujúce tempo posúvajú Nové sčítanie hlasov medzi najazujímavejšie politické trilery. Pohľad raz do jedného raz do duhého tábora pôsobia adrenalínovo, že sa divák dokáže aj po rokoch vžiť do vtedajšej situácie. Film by sa hodil na nejaký festival o ľudksých právach, ale mne je vlastne jedno, o čom film je a prečo Američanom nevadí, že systém ich volieb je taký ako je, toto je skrátka veľmi vydarený film. Laura Dern vo vedľajšej úlohe si to neuveriteľne užíva... (09.02.2013)

"Naneštěstí pro nás slepí netopýři volí demokraty." Patřím mezi vyhlášené milovníky spravedlivých "vítězství demokracie". Mezi jedno z mých nejoblíbenějších patří to, při kterém byl slavnostně zvolen do funkce 43. prezidenta USA zparchantělý synek 41. prezidenta USA a Bůh zase jednou nadšeně žehnal Americe. Pochybnosti o legálnosti zvolení G. W. Bushe v roce 2000 dorazily i k mým uším a protože Georgeův intrikánsky zabržděný úsudek byl později častokrát zdrojem neslušné zábavy, tak mne zajímaly podrobnosti jeho zvolení. A celkem jsem si to užil, protože se mi dostalo příběhu plného zastaralých technologií, najímání právnických expertů k podávání vypočítavých žalob, organizování "spontánních" stávek a politicky korektního boje vedeného železy ukrytými v boxerských rukavicích. Tato filmová rekonstrukce mi poskytla nejen nějaké ty zákulisní informace, ale jednoznačně mne utvrdila v přesvědčení, že debilní národ si zaslouží debilního prezidenta. (20.12.2012)

"Každý hlas musí být započítán...." I když od začátku sledování tohoto dokumentárního dramatu člověk ví, jak ta bitva právníků Ala Gora o ruční přepočítání hlasů na Floridě při prezidentských volbách v roce 2000 nakonec dopadne, je to celé poměrně strhující podívaná. A to i přesto, že  stále dokola sledujeme vlastně jen to, jak někdo někomu telefonuje či vede poradu o tom, jakou právní kličku by šlo v daný moment použít. Musím přitom přiznat že občas bylo pro mě (coby ne Američana) až trochu složité se v tom všem orientovat. Ale ani na okamžik jsem se při sledování tohoto filmu nenudil. A jeho smysl vnímám zejména v tom, že ukazuje s jakou noblesou a grácií byl nakonec viceprezident Gore schopen ve výsledku uznat Bushovo vítězství. Jaký nepoměr když si člověk vzpomene na chování Donalda Trumpa o  20 let později. (21.09.2022)

O politiku se docela zajímám a politická dramata mám hodně rád, proto jsem šáhl i po tomhle dílku a podíval se na něj. Začnu tím, co se mi líbilo. Bez příkras je zde zobrazen volební bordel ve státech a je tu ukázáno, že nejlepší demokracie na světě má své problémy a to, co kritizuje u jiných zemí, má mnohdy ve stejném, ne - li horším stavu. Jsou tu výborní herci Spacey, Hurt, Wilkinson, Dern a i ti, které až tolik neznáme. Navíc nám to umožní nahlédnout pod pokličku hodně kontroverzní volby. A teď zápory. Bohužel je to i přes účast realtivně znnámých jmen hrozně dlouhý a chvílema nudný. Navíc se s přibývajícím časem a rostoucím počtem postav člověk ve všem tak nějak ztrácí a neví, kdo je kdo. Pak je tu hodně sporná Laura Dern, která přehrávala úplně neskutečně (nevím ale, do jaký míry to byl záměr) a opravdu se mi líbila ze všech nejmíň, i když byla zase nejvíc vtipná :) Suma sumárum se to opravdu tak nějak vyrovnává a všechno směřuje k poctivýmu průměru. Rozhodně to ale za vidění stojí, i když nevím, jak se na to bude dívat člověk, který o volebním systému v USA neví fakt vůbec nic. To bude asi problém. Je to ale určitě zajímavý, ale někdy to skřípe trochu moc a uprostřed je to takový mrtvý. 60% (02.10.2010)

Triezve a objektívne. Ďalší z filmov, ktorý by som ako povinný včlenil do školských osnov. O pár rokov by po konšpiračných hovadinách ani pes neštekol. Že sfalšované voľby! Obyčajný zápas "na život a na smrť". Dvaja šľachtici, každý s vlastnou armádou, tvorenou dvoranmi, veľkostatkármi, sudcami, cirkvami a v neposlednom rade dedinskými drbnami. Profesionáli, žoldnieri, radcovia aj prištipkári, čvarga na pohľadanie. Tých všetkých si treba kúpiť, udržať v chode, motivovať k stále lepším či ochotnejším výkonom. Každé štyri roky vytiahnu súperiace rody do boja, po ktorom víťaz zbiera vavríny a vládne, zatiaľ čo porazený, i keď musí vyprázdniť mnohé teritóriá, neprestáva striehnuť na každú príležitosť, ktorá mu o ďalšie štyri roky pomôže zvíťaziť. Popri občasných výpadoch lokálnejšieho charakteru hlavne mobilizuje. A potom je tu ešte prostý ľud ako divák v aréne, zapálene mávajúci palcom raz hore raz dole, lebo zase raz verí, že tentokrát ide o neho samotného. A možno ani neverí, často mu stačí, že môže svoje vlastné nenaplnené sny projektovať do z jeho pohľadu šťastnejších jedincov. Fandí im, cíti sa ako ich priaznivec dôležitejší. Rovnováha a pohodlie na pohľadanie. Tak čo vlastne chceme? Veď pekne sme si to zariadili. (29.09.2012)