Sněhurka: Jiný příběh

Úžasný snímek, který kdyby předčil svoji předlohu a byl by novým výmyslem, patřil by mezi nejfenomenálnější filmy všech dob. Fantastická podívaná, která se mě líbila jak po vizuální, tak po obsahové stránce. Černobílý obraz byl nádherně jaksi zmodernizován. Hudba byla až na výjimky přesně zasazena do děje. Líbila se mně také výborná Maribel Verdú, která byla nejlepší macechou. Ovem jsem nepochopil úplně konec, jež byl lehce odfláknut. Musím dát 87% za drobné chybky a nepřesnosti. (10.02.2014)

Tohle byl úplně můj první němý film, který jsem zhlédla. Chvíli mi trvalo, než jsem se do něj dostala, nejsem zvyklá sledovat němé černobílé filmy. Zaujal mě ten příběh, protože se vážně liší od naší, české klasické Sněhurky. Co se týče hudby, tak ta byla naprosto perfektní a vzbuzovala ve mně hodně emocí, jak kladných tak záporných. Takže tento film byl pro mě velmi emocionální. (14.04.2014)

Opravdu tak trochu jiný příběh. A zároveň i známý. Pěkně zpracované a je to nejen černobílé, ale celkově natočené ve stylu starých filmů. Tedy i němé a s přehráváním. Obě hlavní herečky předvedly velmi dobrý výkon a bylo fajn je sledovat. Zbytek ansámblu také nebyl k zahození a oceňuji, jak byl zpracován princ zachránce. Býčí zápasy nemám vůbec rád, ale jako pozadí tohoto příběhu vůbec nevadily. (24.01.2020)

No, tak teda nevím. Kravina to nebyla, ale že bych z toho byl odvázanej, jako místní většina... Jako černobílý a němý to byl slušnej nápad, ale bylo to zbytečně dlouhý, někdy až nesmyslně protahovaný. Závěrečný souboj Sněhurky, kdy se přiřítivší bejk zastavil těsně před ní a následovaly jen dlouhé upřené pohledy z očí do očí ála Hodný zlý a ošklivý byla totální blbost (tak se rozzuřenej bejk nikdy nechová) a konec, kdy mrtvou Sněkurku vystavili v obludáriu, jsem vůbec nepochopil, co tím autoři chtěli vyjádřit. Asi fakt na ty intošárny nemám. (06.03.2013)

Co se zprvu tváří jako tvůrčí tematizace dryáčnického kýče jarmareční písně na španělský způsob (mnohem víc než nějaké pohádky), zaobalená do sofistikované pocty němé éře kinematografie, se postupně promění v přímočarý dryáčnický kýč. A ten opěvovaný konec, jako vtip dobrý, ale jinak... Vcelku škoda, protože z hlediska stylu a provedení souhlasím, že to nemá chybu. (14.04.2016)

Velmi zajímavé, že dávám za čtyři černobílé němé nepohádce. Nejdřív jsem se bála skutečnosti, že film je v podstatě němý, ale nakonec mi zvuk vůbec nechyběl (nebo lépe řečeno dialogy? nemůžu najít výstižné slovo), dokonalou atmosféru obstarala hudba, černobílý obraz výsledný efekt jen vyladil (i tak jsem měla dojem, že vidím Carmeniny karmínové rty). ....ale ten konec....bylo to tak hrozně nepohádkové, že jsem čekala pohádkový konec (jsem prostě happyendová povaha). Nicméně i tak na mě závěr velmi zapůsobil a nezlobím se. Spíš je mi jí líto :-) (13.06.2015)

Na první pohled (i poslech) je znát španělský rukopis. Pro někoho možná zvrácené, ale mně to přišlo jen lehce absurdní, temperamentní, živé a strhující - film má spád, je nádherně vizuální zpracovaný a hudba i děj samotný dokonale graduje. V rytmu koridy a španělských rytmů dokonale balancuje mezi uměním a kýčem - ve mě ale zanechal hluboký estetický i muzikální dojem (20.02.2013)

Perfektní hudba, dokonalá kamera a světlo, výprava! Neotřelý příběh. Oceňuju vyzdvihnutí části španělské kultury. Herecké výkony byly naprosto odzbrojující! Hrát jen očima a výrazem, to už je skutečné herecké umění. Moc se mi líbila symbolika pohádkových předmětů (magazín místo kouzelného zrcadla) a na konci až zamrazí. Poslední záběr - podle mě - přišpendlí diváka do sedačky a ten si musí říct: "Páni!" Celkem dlouho se mi nestalo, abych měla problém 104 minut odtrhnut pohled od plátna a dokonce, abych zazdila důležitý telefon. Vřele doporučuju, je to moooc přijemná změna! (05.08.2013)

U filmu tohoto formátu je strašně těžké vybrat hudbu, která pokryje celých sto minut a nebude ani chviličku divákovi vadit. To se naštěstí povedlo. (30.12.2013)