Dobrá Voda

Škoda, že Haničincovi a spol. někdo včas nevysvětlil, že oskar za řvaní fakt neexistuje, takže se nemusej tak snažit. Jejich mohutné hlasové projevy byly fakt k nesnesení. Jinak by mě zajímalo, jak se můžou žokejové apod. považovat za milovníky koní... Vždyť při každé velké pardubické si nějaký kůň ošklivě zraní a je utracen. No, možná to milovníci koňů jsou, ale koňů ve formě salámu. (15.10.2017)

Hodně dobře napsaný seriál o sociopatickém milovníkovi koní Hovorovi (skvěle protivný a neústupný Haničinec). Zajímavá je postava jeho syna (tradičně výborný Vladimír Dlouhý), jenž šel v otcových stopách, aby se mu zavděčil, a dostal se pod takový tlak specifického prostředí i sousedovic štětky, že začal kupit chybu za chybou, až nakonec místo bot o hnoje skončil u hrbení se před kdejakým ožralou, jak trefně poznamenal děda v podání tradičně jedovatého MIloše Nedbala. Postavu kapitána Šenbery jsem moc nepochopil, s tím by každý šéf vyrazil dveře i za všeobjímajícího socialismu. Dále tady byl koňům oddaný prosťáček v podání Jaromíra Hanzlíka, dědek hledající vlastní důležitost v podání Josefa Kemra a v neposlední řadě žokej Janýr, kterého jsem Ladislavu Mrkvičkovi věřil natolik, že bych přísahal, že ty koně tam skutečně hřebelcoval on. Asi nejsem jediný, kdo nedokáže inženýra Hovoru vnímat jako čistokrevně kladnou postavu, ale tady jsou všechny dialogy a scény napsané tak dobře, že jsou spletité jako sám život. (01.07.2012)

(7/7) "Já neumím nic než jezdit na koni... Je to málo, já vím, ale mně to stačí," říká stárnoucí a neúspěšný jezdec Janýr v podání Ladislava Mrkvičky. Ačkoli příznivci dostihů a koní vytýkali seriálu již tehdy řadu odborných nepřesností či vyložených přešlapů, Dobrá voda dodnes zůstává nepřekonaná v autentičnosti vykreslení koňského prostředí a jeho podstaty. Největší podíl na tom má bezesporu scénárista Jiří Hubač, který prostředí jezdců a chovatelů dlouho studoval a dokázal vytvořit dodnes živý příběh, prodchnutý precizními dialogy i barvitou psychologií postav. A plejáda vynikajících českých herců, z nichž si diváckou pozornost vydobyli vedle skvělého Petra Haničince především Lukáš Vaculík s Vladimírem Dlouhým, je nositelem nenahraditelného bohatství uměleckých výkonů, jakých lze v současnosti jen stěží dosáhnout. Žádná nuda, naopak. V Dobré vodě totiž nešlo jen o koně. Hubač ji pojal jako netušený dokument boje s vrchností i jako poctu lidské vytrvalosti a houževnatosti. (29.05.2016)

Rukopis Hubače a napsaní rolí na tělo se nezapře. Stejně tak režie Filipa. Opět tu máme postavu, jejiž obdobu známe z jiných seriálů pana režiséra. Mluvím o roličku zásadovitého i jemně sarkastuckého tchána Hovory v podání výborného Miloše Nedbala. Podobnou postavičku známe z Byl jednou jeden dům nebo Sňatky z tozumu. Roli jako šitou na tělo dostal Váňa filmového nebe - mluvím o panu Mrkvičkovi, který je jockey každým coulem. Dlouhý odvedl svůj průměrný nadstandart. Vždy když vidím třetí díl a závod na Pardubické a i když to znám a vím jak to dopadne, tak stejně trnu. Co mi v tomto seriálu nesedí je onen němec v podání Rudolfa Jelínka. Nejde o Jelínka, jde mi o tu postavu. Nřkomu může vadit JZD a soudruzi. Ale toho tu moc není. Myslím toho soudruhování. Ale jak jsem psal na počátku, scénař psal pan scénarista s velkým S. On umí rozehrát příběh p lidech a jejich duších. Upnř krásný příklad je Hovora syn a otec s mámou. “Já jsem po tátovi.” - “Nejsi, jsi citlivý, neumíš být tvrdý. Jsi po mně.” Stejně ještě jednou vzpomenu alkohilika koňáka Mrkvičku nebo jednoduchého, ale srdcaře koňáka v podání Hanzlíka. A už vím, kde si Ivan Hubač inspiroval od svého otce, když psal postavu pro Vašuta v seriálu Sanitka 2. Ano, byl to Kemr v tomto seťriálu a nalhávání si vztah svého syna, když mu jakože volá. Tento seriál je o lidech, koních a duši, s krásně napsanými rolemi a dialogy. (18.07.2020)

Né že by mě seriály o zvířatech až tak brali ,ale tohle je pěkně natočené. Haničinec jako ten pravý końák co brání svoje koně za každou cenu i proti předsedovi ,který chov krátí. Jenže jeho syn se nepotatí a jde radši dělat pingla. Což sice špatně nese ,ale nic jinýho proti tomu nezmůže. Nakonec brigádník nastoupí na jeho místo. Za zmínku stojí děda v podání M.Nedbala a I.Janžurová jako starostlivá máma ,která vše urovnává. J.Kemr je tu taky v pěkné postavě otce jehož syn žije na Novém Zélandu a sem tam si volají či píšou. Na co si vždy vzpomenu 1.Rival 2.Jasná 3 .Oliver pořadí v průběhu Velké Pardubické. (24.12.2007)