Pianista

Legenda o "1900" + Schindlerův seznam + Život je krásný. Osobnější a důrazněji apelující než jakýkoliv film o holocaustu. Poslední půlhodina spíš sází na vizuálno, symbolismus a vše říkající Brodyho tvář. Britský oponent Schindlerova seznamu ale nevyznívá tak pateticky jako jeho zámořský konkurent a dá se říct, že i víc tlačí na pilu, což je na jednu stranu dost očividné (miska s jídlem), ale na stranu druhou pekelně mrazící (popravy). Stále ve mně dřímá pocit, že pro tento film se Polanski narodil a už ho nic nepřekoná. [Přesná stopáž: 143 min] (30.05.2007)

Polanski mal bohovské šťastie, že v tomto nudnom triumfe propagandy nad kinematografiou hral Adrien Brody. Nie každý výnimočný ľudský osud sa rovná výnimočný filmový zážitok. Komu bol vlastne tento film určený? Normálneho človeka deprimuje (najmä evokáciou stokrát videného), antisemita si čosi také jakživ nepozrie. Takže cieľové publikum chýba. Zostáva len supercharizmatický Brody, architektonické kulisy za milióny, polodokumentárna prehliadka zverstiev a televízne aranžmá. Mám neodbytný pocit, že Polanski nakrútil tento film najmä preto, že "musel". Ale on nemusel. Existujú už predsa také skvosty ako československý "Obchod na korze". Mal radšej siahnuť po látke, ktorá je židovskej povahe blízka a v ktorej on sám už kedysi preukázal veľké kvality - po tajomstve, osudovosti a mystike. Na horory podľa skutočných udalostí nemám žalúdok, takže je celkom možné, že čosi veľkolepé som nezaregistroval, každopádne si myslím, že Pianista navždy zostane len "tým filmom, za ktorý dostal Brody Oscara". (02.01.2005)

Po druhém zhlédnutí jednu hvězdu ubírám, a skoro mám chuť jít až na tři - když jsem si po letech znovu pustil PIANISTU, zjistil jsem, že mě ten film nejenže strašně nudí, ale je mi skoro až otravný. V první řadě je to kvůli tomu, že jsem už na filmy z období WW2 alergický, protože jsem jich viděl moc a nemůžu je ani vystát, pořád je to to samé dokola, a osobně už mám všech těch filmových hákenkrajců právě po krk. Já chci prostě vidět filmy ze současnosti, prahnu po nich celou duší - téma WW2 je podle mě dokonale vytěžené a nejde na něm už objevit zhola nic, zatímco naše současnost přetéká zajímavými náměty pro zfilmování. Za druhé mi přijde směšné, že ačkoli jsou všechny hlavní postavy včetně titulního pianisty Poláci a celý děj se odehrává ve Varšavě, všichni herci mluví anglicky (přitom zlí Němci samozřejmě mluví - jak jinak - německy). Nejvíc to bije do očí v samotném závěru, kdy Brody přesvědčuje ruské vojáky, že není Němec, ale Polák - a říká to anglicky (!). Pochopitelně, že je mi jasné, že film byl natočen v angličtině z komerčních důvodů, ale za sebe prostě říkám, že se tahle bytostně polská látka měla zfilmovat jedině v polštině. Reálný příběh, na němž je tento film založen, je dozajista velmi silný, dojemný, lidský, a co já vím ještě, ale způsob, jímž ho Polanski zfilmoval, se mi nově jeví jako hluboce konvenční, komerční, a pohříchu neživotný - celý film na mě působí nesmírně umělým a ateliérovým dojmem, a celou tu pečlivě budovanou historickou atmosféru v mých očích dokonale umrtvuje angličtina herců, která z toho dělá jednu velkou vylhanou filmovou šmíru. 4 hvězdy, ani nevím vlastně za co - jak jsem v závěru tohoto filmu mohl být kdysi naměkko, dnes už nějak nechápu. Vím-li alespoň něco jistě, pak to, že odteď už do smrti nechci vidět jediný film zasazený do časů WW2, právě jsem s nimi navždy skoncoval. (31.01.2015)

Zahoďte učebnice dějepisu a jděte se podívat na Pianisty. Prostřednictvým filmu se dozvíte mnohé (o Židech, válečné Varšavně, krutosti i lidskosti nacistů, hodnotě jídla a o lidské povaze). Ovšem počítejte s tím, že Pianista je velice syrový film, ze kterého běhá mráz po zádech. Jsem zastáncem názoru, že silné příběhy by měli mít odpovídající pozadí. Díky jistě nemalým investicím se dočkáte velmi kvalitní výpravy. A Roman Polanski dostal Oscara za režii také právem. V Pianistovi je spousta výborných scén, ale nerad bych je popisoval, abych vás nepřipravil o zážitek. (15.05.2003)

Každý tento Polanskiho snímek srovnává se Spielpergovým Schindler 's list. Myslím, že to není úplně fér, neboť oba přistoupili k této látce přeci jen rozdílně a i samotné příběhy se dosti liší. Pianista není typický válečný snímek, je to spíše komorní drama jednoho lidského osudu na pozadí válečného Polska. Já jdu tentokráte proti hlavnímu proudu a musím říct, že Polanskiho pojetí bez zbytečného patosu, sentimentu,citového vydírání a přikrášlování ( manipulace ) ve prospěch scénáře je mi mnohem bližší! A slova jako neskutečně nudné dlouhé pasáže myslím nejsou rozhodně na místě! Oscary se nemohly dostat do lepších rukou, jak ten pro Adriena Brodyho coby pianisty Wladyslawa Szpilmana, který předvádí dechberoucí výkon, tak samozřejmě i ten za citlivou režii mistra Romana Polanskiho. U scénáře už si nejsem tak jist, myslím, že ten těží právě z vynikajícího hereckého projevu Brodyho a již zmíněné Polanskiho režie. Co stojí určitě ještě za zmínku je brilantní Edelmanova kamera a perfektní výprava. Co se týče hudební stránky, myslím netřeba jakéhokoliv komentáře. To je pastva pro uši....... Nesmírně silný a intezivní zážitek, nelitoval jsem jediné minuty strávené u tohoto snímku! (06.01.2007)

Pianista je film, který se mi jeví být předurčen k jedinému cíli - přinést Romanu Polanskému Oscara. Z toho může mít (a jistě má) radost Polanski, pro mne je však mnohem důležitější samotný film. Fordužel, jediná věc, o níž se opírá, je - pro mne nepochopitelně - všeobecně za posvátné považované téma holocaustu. Natočený je podle snad stotisíckrát použité šablony č. 18 "Film o Židech z 2. světové války" - obsahuje spoustu příběhových klišé, která jsou znalci šablohy dopředu jasná, jednoduchostí zápletky a charakterů ovšem válcuje i Schindlerův seznam, který jsem v tomto ohledu považoval za überzdatný. Oproti němu se nesnaží postihnout holocaust globálně, ale zaměřuje se na jeden individuální příběh, čehož důsledkem je ucelenější dojem, ale také o poznání menší informační hodnota a kvůli plytkému obsahu silný pocit zbytečnosti. Pianista jde za jasným cílem získání soucitu, a to značně primitivními metodami: V první části je to hromada prvoplánových brutalit a násilí, navíc páchaných na vybraných skupinách, jež by měly divákem zaručeně pohnout - invalida, starý člověk, dítě, těhotná žena... Je to hodně ubohé, ale aspoň se něco děje; ve druhé části už sledujeme převážně pouze chátrajícího Adriena Brodyho, který střídavě jí zelené brambory, pije zelenou vodu z kýblu, jí zrní holýma rukama, pije hnědou vodu z hrnce atd. Na závěr se dočkáme i populárního rudého zvýraznění, tentokrát však není objektem dívčina v rudých šatech, ale rudý klavíristův nos. Asi v té zelené vodě bylo příliš ethanolu. [Skutečnost je o mnoho děsivější - Pianista je dalším snímkem vyrobeným na zakázku pro Ministerstvo pravdy, jehož cílem je napomoci přesvědčit budoucí generace o tom, že angličtina byla jediným v Evropě užívaným jazykem po věky věků. //// Harman Smith] (07.08.2007)

Pianista je minimalistická a citlivá studie jednoho člověka v jeho nejhorším životním období, v kterém nemůže nejen plnit své touhy, ale ani svobodně žít. Film ukazuje radosti před válkou, ale hlavně starosti, strach, děs, bezmoc a další pocity během ní. V autentickém příběhu zjišťujeme, že skutečná povaha a osobnost člověka se projeví jen v kritických situacích života. Sledujeme osud člověka, který ve válce přišel doslova o všechno a jediné co mu zůstalo byl jeho život, a ten si chtěl zachránit za každou cenu. Skvěle vylíčená situace, která opravdu byla a miliony lidí si ji zažili na vlastní kůži. Ukazuje nelidskost a zrůdnost některých jedinců ve společnosti 20.století...(třeba scéna s židovskou rodinou u večeře a vyhození dědečka na vozíčku z okna, vyhnání rodiny ven na ulici a následné postřílení židů)... Německý důstojník Hosenfeld patřil sice k nacistům, ale byl to především dobrý muž a když potkal žida Szpilmana, tak mu pomohl, místo aby ho třeba střelil. Film krásně poukazuje na to, že nejde o to kam patříme, ale jak se v daný okamžik rozhodneme. Je to důležitá skutečnost, na kterou mnozí často zapomínají a podle toho pak povrchně soudí ostatní (barva pleti, národnost,...). Čas od času bychom si měli připomenout čeho všeho je lidstvo schopno, a zamyslet se nad tím, aby k takovým věcem v budoucnu znovu nedocházelo. A k tomu tenhle film dobře poslouží. Roman Polanski má cit pro vystihnutí okamžiku a Adrien Brody je dokonalým pianistou, kterého si zamilujete za každou cenu a je navíc vynikající a charizmatický herec, který si vybírá skvělé a náročné role. To mu dokonale sedí. Všechno působilo až moc reálně, že mě z toho běhal mráz po zádech. To se mi obzvlášť stalo, když hrál Wladislaw německému poručíkovi na piano...opravdu nádherná hudba i příběh, který vás pohltí, klobouk dolů před všemi účinkujícími. Pocity z filmu ve vás opravdu hodně dlouhou dobu zůstanou. Musí se vidět, abyste pochopili. Zasloužené Oskary. [9/10] (Agencja Produkcji Filmowej, Beverly Detroit, Canal+ Polska, FilmFernsehFonds Bayem, FBB, FFA, Héritage, Interscope, Canal+, Mainstream, Meespierson, R. P., Runteam, Studio Babelsberg, Studio Canal, TVP) (Barevný /// Produkce: Robert Benmussa, Roman Polański, Alain Sarde /// Scénář: Ronald Harwood podle knihy Władysława Szpilmana /// Kamera: Paweł Edelman /// Hudba: Wojciech Kilar /// Oscar: Roman Polański (režie), Ronald Harwood (scénář), Adrien Brody (herec), Nominace na Oscara: Roman Polański, Robert Benmussa, Alain Sarde (nejlepší film), Paweł Edelman (kamera), Anna B. Sheppard (kostýmy), Harvé de Luze (střih) /// MFF v Cannes: Roman Polański (Zlatá palma)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (14.01.2008)

Reklama filmu bola sprevádzaná šomraním typu : zase uslzený film o holokauste, o ktorom vieme už úplne všetko. Polanski na to išiel ale trochu inak, aj keď základné atribúty utrpenia menšiny a jeho zobrazenia ponechal. Navyše bol obyvateľom Varšavy pri deportácii židov, takže príbeh rozpráva z prvej ruky a nie je dôvod mu neveriť. Udalosti ale dostávajú iný spád a úlohy sa po čase vymieňajú, takže sa začínajú ukazovať skutočné charaktery protagonistov a nakoniec sa dočkáme aj toho, čo vie aj Hrebejk, totiž že všetci si musíme pomáhať. No a samozrejme, že sa jedná o Brodyho životnú úlohu. (25.06.2012)

Sila tohoto príbehu ma zovrela do klieští a pustila až pri záverečnej scéne. Hlboké, pravdivé, majstrovsky spracované a nezabudnuteľné MEMENTO! (29.07.2008)

Kdykoliv vidím podobně směřující film, tak mám prostě nepotlačitelné nutkání srovnávat s klenotem tohoto oboru - Schindlerův seznam. Zatím vždy na plné čáře své konkurenty převálcoval film S. Spielberga. Teď k tomuhle filmu. Je těžké kritizovat něco, co se snaží vtisknout divákovi silnou myšlenku a ta myšlenka není blbá. Kažopádně tady se táhne celý děj odnikud nikam. Nuda, nuda, nuda a jakmile si myslíte, že se unudíte k smrti, tak se dostaví nějaká brutální scénka, která vaši pozornost zase na chvíli zvedne. To, že má film přehnaně a zbytečně dlouhou stopáž mi nikdo nevymluví. Shrnuto jednou větou: FIlm je místy neuvěřitelně nudný, zahraný obstojně, ale to hlavní proč dám alespoň ty * * * je ten, že film má silnou myšlenku a veškeré nedostatky si kompenzuje zařazením zmíněných brutálních scének. Takže ono se to dokoukat dá a hned tak na film nezapomenete. (11.02.2011)

Vynikající film. Začínám milovat téma 2. světové války. Normální člověk si ani nedokáže představit, co se tam tehdy odehrávalo. Adrien Brody je vážně skvělý herec, dokonale se přizpůsobil všemu, co tam dělo. Vše je to o smutném osudu Židů, kde jeden z nich je slavný pianista. Nejvíce mě zaujaly scény, kde hraje ve vzduchu, ale hýbe rukama tak, jako by je měl položené na piánu, opravdu briliantní. Částečně je to i střílečka pro chlapi, ale to je samozřejmé s tímto tématem. Nejlepší na tom je, že Wladyslaw Szpilman umřel v reálu 6.7. :D (13.02.2012)

Díky Bohu alespoň za tu němčinu (za Hitlerovo valkýrovské "Do you recognize my voice?" střílet), i když s polštinou by to bylo ještě autentičtější. Pro mnohé však jistě (méně) stravitelné (kdo má ta písmenka číst, že?)... Člověk má povědomí. Slyšel o tom, stokrát to už viděl v historických filmech a dokumentech, stejně je mu z toho však znovu a znovu na blití. Zároveň má však naprostou pravdu Renton, že s vyprázdněním ghetta se vyprazdňuje i film. Věčné přemisťování a věčné mlčení ve vybydlených bytech či ruinách mne nijak zvlášť nezaujalo. Mou pozornost si na konci získal ještě SS-Mann - lidumil (ta dvě slova k sobě moc nesedí, že?), ale ten přišel už trochu s křížkem po funuse... 80% (20.02.2012)

Dlouho jsem se k tomuto filmu dostával. Spolu se Schindlerovým seznamem mapuje osudy Židů za 2. světové války v Polsku. Vidíme zde celý vývoj v rámci války, od drobným omezení, přes nahnáni do ghett až po následnou likvidaci. Místy to má fakt silné momenty. Sledujeme osudy známého pianisty, kterému se podaří utéct nejhoršímu a po zbytek války se skrývá. Nemá to jednoduché a místy bojuje o holý život. Přesto, že je to dobře natočené vzbuzuje to emoce je místy až zbytečně natahované. "Zahraj něco." (06.02.2022)

Právem Oscary oceněný snímek Romana Polanského o zvěrstvech nacistů za druhé světové války.. to vše na pozadí příběhu pianisty Władysława Szpilmana. (26.06.2005)

Nebylo to špatné, ale král (Schindlerův seznam) zůstal nepřekonán. (27.06.2006)

Takhle to přesně bylo....... (12.11.2011)

Čo sa týka plného hodnotenia určite nie som rozhadzovačný. Veď posledných päť hviezdičiek som dal pred pol rokom Levinsonovmu filmu Vrtieť psom. Ani tomuto Polanského filmu som ich nedokázal prideliť. Aj keď som pred pár dňami videl dielo Andrzeja Wajdu (Samson) a na jeho pozadí Pianista nepochybne vyniká. Nemá zmysel rozpisovať sa o výkone Adriena Brodyho, nemá ani zmysel vyhľadávať chybičky krásy na tomto epose. Zmysel má iba otázka, či je po takej dlhej dobe ešte potrebné nakrúcať filmy o vojne a holokauste. Jednoznačnú odpoveď poskytujú komentáre dvoch užívateľov, ktorým sa najviac páčila scéna, v ktorej invalidného židovského starčeka vyhodia aj s kreslom z tretieho poschodia na ulicu. (09.07.2010)

Rozhodně jeden z nejlepších válečných příběhů o židech, naprosto mistrně zvládnuté válečné drama o nenávisti k židů, a všem těm hnusům války. Adrien se překonal, ještě jsem ho takto hrát neviděl, pro mě úžasný film s velmi silným příběhem. (26.01.2016)

Dechberoucí sólo Adriena Brodyho pod taktovkou Romana Polanského podle partitury, jejíž noty psal život. Režisér po desti letech víceméně průměrných filmů dokázal, že ještě dovede natočit silný příběh. Už ani nepamatuji, kdy naposledy jsem viděl publikum v téměř plném kinosále sedět až do posledního titulku - i to podle mne hovoří o výjimečnosti tohoto díla. (12.03.2003)

Nejlepší film Polanského, ale hlavní zásluhu na něm má životopisná kniha. Takových osudů bylo v minulém století hodně, ale filmařů co je převedou adekvátně na plátno je jako šafránu. (14.08.2010)