Casino

Výborný krimi film. Stojí podle mě hlavně na úvodní trojici herců; perfektní Robert De Niro, kterému divák fandí od začátku až do konce, Sharon Stone, která podává chvílemi opravdu strhující výkon a naprosto přesný Joe Pesci (popravdě řečeno, mně by stačilo poslouchat jen jeho komentář, jeho hlas v originále je super). Příběh je taky slušný, prostředí casina a praktik kolem něho rozhodně zaujme, ale pak přichází na řadu jediný, avšak neméně důležitý kaz filmu, a to jeho délka. Znám několik filmů, které mají kolem 3 hodin, nenudím se u nich ani chvíli a považuju je za skvělé dílo, bohužel v případě Casina se objevuje rozvláčnost a kolísavost tempa, takže pak nestačí jenom výborní herci, ale je potřeba i dynamičtější příběh. (05.07.2012)

Sharon spouštějící se ve zlatém vědru zaprášeném od koksu do studny plné sraček a u rumpálu židovská továrna na peníze zvaná Sam Rothstein, jakožto hlavní aktér jednoho cílevědomého vzestupu, co skončil pádem do zapomnění. Zapomnění, znamenajícího zůstat naživu.. Pro mě nejlepší Scorseseho film s excelujícím cholerickým skřetem Pescim v roli Nicka Santora, jenž s psacím perem umí opravdu velké věci. Závěrečných pět minut "uklízení stop" při House of the Rising Sun je dech beroucí, stejně tak jako jedna z nejbrutálnějších filmových scén vůbec v podobě slavnostního zahájení baseballové sezóny u jámy v kukuřičném poli. Syrový mafiánský realismus. (29.08.2008)

Dlouho jsem film odkládal, nakonec to nebylo vůbec špatný, ale 3 hodiny pro konverzační mafiánský film je zkrátka moc. Prostředí Casína bylo perfektní, ale tam se odehrává pouze první půle filmu v té druhé se řeší spíše vztah De Nira a Sharon Stone a to mi příliš atraktivní už nepřišlo, ale slabší čtverec dám, poněvadž je až s podivem, že jsem se nudou nesvíjel. 70% (17.03.2016)

Organizovaný zločin v kasinu je technologický proces. Kamera švenkuje po cestě peněz, z automatických sčítaček do účtárny, do kufříků a k šéfům. Větší vzdálenosti překlene střihem. Výrobní prostředky: hrací automaty, ruleta, karty. Seznam položek a činností... Organizovaný zločin v kasinu je firma s jemně strukturovanou a dobře definovanou hierarchií. Kamera hledá obličeje krupiérů, jejich šéfů, šéfů šéfů, šéfů šéfů šéfů, končí de Nirem a vševidoucím okem. Zločin má své "mateřské a dceřinné firmy"... Organizovaný zločin v kasinu je manažerská záležitost. Řídí se z pracovních obědů, kanceláří a "valných hromad"... Organizovaný zločin v kasinu je jazzový rytmus, svižný, promyšlený, brilantní a přece pln improvizace... Organizovaný zločin v kasinu je televizní estráda plná lesku, pozlátek, světelných show a nevkusných hudebních a tanečních čísel... Organizovaný zločin je násilí - tvůrce i ničitel kapitálu. Organizovaný zločin je pěst, tužka, basebalová pálka či bouchačka Joe Pesciho... Organizovaný zločin je soukolí, stroj - a do stroje city nepatří... Organizovaný zločin v kasinu je Casino... Jenže! Kam se vyvinul od Kmotra organizovaný zločin ve filmu? Nabral na tempu, nabral na tempu, nabral na tempu... Proč třebas stále platí "čím vyšší šéf, tím méně přímé vyjadřování"? Protože se na to těšíme a tak se nám autoři zavděčí? Proč stále platí Vzestup --> Žena --> Pád? Proč zločinec je kůl a poctivec nudař, srab a vůl? Já vím... líp se na to kouká. Ale ne každému. Slabé ****. (11.12.2010)

"Doma by mě za to, co dělám, dali do basy. Tady za to dostávám ocenění." Asi pětkrát jsem u Casina smazala komentář, asi popáté ho vymýšlím znovu. Ať už totiž napíšu cokoliv, mám pocit, že to nikdy nedokáže vystihnout, jaký tento film je. Ano je to příběh o moci, nedůvěře, lásce, gamblingu, násilí, penězích a obyčejném muži, který jako jeden z posledních dostal příležitost stanout v čele velkého podniku ve Vegas. Je to příběh založený na skutečném životním osudu několika lidí. Je to příběh o casinu ovládaném mafií a o veškeré nezákonné činnosti, která se odehrává v jeho zákulisí. Je to příběh narvaný extra zajímavými postavičkami, od velkého šéfa Ace s tváří Roberta De Nira, kterému i přesto, že by vás za pár ukradnutých žetonů nechal zmrzačit, prostě nemůžete nefandit, přes agresivního zabijáka Nickyho v podání Joa Pesciho až po mrchu Ginger ztvárněnou Sharon Stone. Je to vůbec jedna z nejepičtějčích gangsterek, kde tři hodiny nejsou zdaleka tak dlouhé, jak by se mohlo zdát. Je to taky mistrovské dílo Martina Scorseseho, který podle mě dokázal najít tu citlivou hranici mezi tím být znamenitím vypravěčem (jako v 70. letech) a mimořádně koukatelným, až zkomerčnělým režisérem (jak ho známe dnes). Je to krimi, je to drama, je to thriller a je to také jeden z mnoha filmů, který si můžete pustit dvacetkrát a i po jednadvacáté z něj budete uchváceni. Je to film s obrovskou koncentrací žluté barvy v záběru, která tam i s těmi věčně blikajícími nápisy, obrovskými hotely a kontrastní nekonečnou pouští, kde je podle Pesciho zahrabáno mnoho problémů, neuvěřitelně sedí. Je to příběh balancující na hraně obsáhlé fresky a silného osobního dramatu, který je podbarven výborným soundtrackem. Jednoduše řečeno, je to nejen jedna z nejlepších gangsterek, ale i jeden z nejlepších filmů vůbec. "Šéf casina a jeho žena byli zavraždění. Poldové vyslýchali Nicka. Zabásli dealera ze Scirocca, vyslýchali Nicka. Našli mrtvoly v kufru od auta, vyslýchali Nicka. Právníka, vyslýchali Nicka. A když se začali pohřešovat neplatiči dluhů, Nicky byl v každejch novinách." Hm. A stejně ani tento popis nevystihuje to, co bych chtěla o Casinu napsat. (11.12.2007)