Reklama

Reklama

Souboj sedmi uprchlíků z cizinecké legie s posádkou havarovaného německého letadla uprostřed pekla africké pouště roku 1943. Film Oáza vypráví příběh několika mužů, kteří za druhé světové války uprchli z cizinecké legie, aby se připojili ke spojeneckým armádám a po jejich boku bojovali proti fašismu. Celý příběh se odehrává v poušti a v malé opuštěné oáze s vyschlou a zasypanou studnou. Zde se střetne skupinka uprchlíků s posádkou německého letadla, která nejdříve zničila ostřelováním jejich kamión, avšak po zásahu z protileteckého kulometu byla donucena k nouzovému přistání. V boji o oázu vítězí střídavě obě strany. Nedostatek vody a smrt žízní hrozí bez rozdílu všem. Výsledek poslední bitvy, která vzplane, když se konečně objeví voda, je zdrcující... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (103)

monolog 

všechny recenze uživatele

Troufnu si říct, že jeden z nejlepších českých válečných filmů. Samozřejmě v určitých věcech (triky, spád a rychlost děje) nedosahuje na Tmavomodrý svět ani na Nebeské jezdce, ale o to nejde. Tohle je především o psychologii hlavních postav a o jejím rozkladu. Rudolf Hrušínský mi sice taky přišel na legionáře trošku mohutnější, ale to neznamená, že by hrál špatně. Děj je pomalejší a občas to vážně vypadá, že autoři nevěděli, o čem točit a že jim to vedro taky lezlo na mozek, ale mně to vůbec nevadilo. Připomínalo mi to tím trošku leoneovky. Hudba se mi hodně líbila, tedy ta melodie z toho orchestrionu (myslíte, že je to ten od chalupářů s jiným vnitřkem?). Jen je velká škoda toho konce. Nejspíš je vážně nedodělanej (ještě zůstávají čtyři nebo pět lidí a pak se náhle objeví Radoslav Brzobohatý a řekne, že přežili jen dva). Co se týká propagandy, tak jí tu je minimum. Všichni náckové tu nejsou vyšinutí vrazi, jen jeden ano (Vinklář). A taky proto se začnou nakonec zabíjet. Ne proto, že by Němci plánovali nějakou past, ale protože vzájemná důvěra je ještě příliš křehká, příliš neduživá, než aby přežila první výstřely. Kdyby to byla jedna jednotka, zneškodnili by střílejícího. Ale oni to byli nepřátelé. A navíc to ani není poprvé, co se ve filmu něco podobnýho stalo. ()

Isherwood odpad!

všechny recenze uživatele

Zoufale monotónní a neskutečně roztahaná historka o jednom pouštním putování, u které prominu absenci silnějšího děje, ale naproti tomu odmítám nefunkční postavy, blábolivé dialogy a momenty, které postrádají jediný kousek zdravého rozumu. Herci si natáčení protrpěli fest, já sledování bohužel taky. ()

Reklama

dobytek 

všechny recenze uživatele

Na český (československý) poměry hodně neobvykej film. Škoda některejch dost mimózních scén a hlavně debilního konce. Taky hudbu mohli vybrat nějakou vhodnější. Ta se k filmu vůbec nehodila. Ale podle mě to stojí za vidění už kvůli hercům. Jinak hodně to připomíná film Sahara. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Velmi zajímavý a ojedinělý projekt Zbyňka Brynycha, který zpracoval v té době (a obecně v kontextu československé kinematografie po roce 1948) naprosto tabuizované téma. Brynych byl vskutku pozoruhodný režisér, jednak během normalizace směl točit s povolením nejvyšších míst v Západním Německu, druhak se mu nějakým zázrakem povedlo prosadit a natočit tenhle film o československých příslušnících cizinecké legie v době nejtužších 70. let (logicky pak snímek skončil víceméně v trezoru a v široké distribuci se příliš neohřál), samozřejmě že se mu takovýchto privilegií dostalo za angažovanou tvorbu, kterou během normalizace točil coby úlitbu režimu. Brynych, jinak specialistu na filmy z období druhé světové války, kterými se umělecky proslavil, i Oázu pojal ideologicky především coby protifašistický snímek (viz úplný konec filmu), což mu ji asi umožnilo vůbec natočit, koncipoval ji však jako psychologickou studii rozkladu lidské morálky v závislosti na extrémním prostředí. Oáza, která tak trochu vizuálně předznamenala Marhoulův Tobruk, je spíše komorní a vizuální snímek, jenž čerpá především z exotických exteriérů a povedené kamery, samozřejmě z vynikajícího castingu (čemuž se nelze divit, v ponuré době, kdy nebylo v čem hrát, byl jistě výlet do Turkmenistánu vítaným zpestřením), pokulhává ale ve složce scenáristické a v celkové koncepci, zjevně chtěl říci ještě cosi dalšího, co už mu nebylo dobou a režimem umožněno (tušit lze chybějící či vystřižený závěr). Výrazným záporem je také pradávná bolest českých válečných filmů, tedy fakt, že obě znepřátelené strany (Češi i Němci) mluví stejným jazykem, což je jev tak neuvěřitelný, jako sám vznik tohoto snímku (zajímavé o to víc, že ve svých dřívějších filmech Brynych na němčinu německy mluvících postav pečlivě dbal). Morálně si ale tenhle film zaslouží větší ocenění, než to, jaké mu tady na čsfd dávám... ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Budu upřímný, opakované setkání s tímto filmem po třiceti letech bylo zklamáním. Silný námět, skvělé obsazení a neobvyklé prostředí spolu s ucházející výpravou (přiměřenou komornosti filmu) zůstávají zcela nevyužité. Provedení je nanejvýš průměrné pokud jde o postavy, dialogy, plynutí děje či jeho vyznění. Konec je neskutečně useknutý, najednou střih a dvě věty Brzobohatého uzavírají celý příběh. Podivná psychedelická vysloveně šedesátková hudba a s tím i kamera klonící se do divných úhlů mají asi nabudit napjatost situace, ale ve mně spíš vyvolávaly představu příběhu odehrávajícího se v dobovém narkomanském doupěti než v podobenství o válce, moci ideologie a boji lidské mysli proti ní. Ta závěrečná věta "poznal jsem, že smír s fašismem není možný" jako shrnutí toho, k čemu měl film asi směřovat, je plochá a tezovitá. To co by mělo (marně) nějak vyplývat z příběhu samotného, povah, vývoje a prostředí muselo být asi ještě dořečeno, aby to "jako každýmu došlo". ()

Galerie (14)

Zajímavosti (14)

  • Normalizátorům na tomto filmu vadil nejen herec Rudolf Hrušínský (kaprál), který se dostal na index, ale i legionářská tématika, proto byl film brzy vyřazen z distribuce a v průběhu normalizace se už nepromítal. (raininface)
  • Jiří Krampol o filmu říká, že jeho postava vojáka Kaisera byla nakonec z filmu z ideologických důvodů vystřihána a to přesto, že se jednalo o jednu z hlavních rolí, o čemž svědčí i titulek s jeho jménem, který je na samém začátku filmu. (sator)
  • Dobovým cenzorům vadila scéna, kdy sestřelení letci vytvořili nápis SOS. Vykládali si to jako že „čeští filmaři volají o pomoc do světa“, proto byla scéna vystřižena. (PanZahadnyCZ)

Reklama

Reklama