Reklama

Reklama

Souboj sedmi uprchlíků z cizinecké legie s posádkou havarovaného německého letadla uprostřed pekla africké pouště roku 1943. Film Oáza vypráví příběh několika mužů, kteří za druhé světové války uprchli z cizinecké legie, aby se připojili ke spojeneckým armádám a po jejich boku bojovali proti fašismu. Celý příběh se odehrává v poušti a v malé opuštěné oáze s vyschlou a zasypanou studnou. Zde se střetne skupinka uprchlíků s posádkou německého letadla, která nejdříve zničila ostřelováním jejich kamión, avšak po zásahu z protileteckého kulometu byla donucena k nouzovému přistání. V boji o oázu vítězí střídavě obě strany. Nedostatek vody a smrt žízní hrozí bez rozdílu všem. Výsledek poslední bitvy, která vzplane, když se konečně objeví voda, je zdrcující... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (114)

xaver 

všechny recenze uživatele

Problematika cizinecké legie nám byla vždy hodně cizí a vzdálená, ale možná právě proto nás lákala. Dozvídali jsme se o ní hlavně z literatury a zahraničních filmů. Utéci z cizinecké legie se podařilo málokomu. Těžko říct, proč se režisér Brynych pouštěl na tak tenký led a chtěl autenticky natočit příběh z prostředí tak neznámého. Moc se mu to ale nepovedlo. A tak autenticky vyznívají pouze výkony herců. Určitě si ale nemyslím, že se jedná o jeden z nejlepších českých válečných filmů. Celkový umělecký dojem za 3* ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Zajímavý exotický snímek o československých uprchlých vojácích v drsném dobrodružství mimo civilizaci, s existenciální zápletkou. Byť na pozadí zuří druhá světová válka a boje proti nacistům, do popředí vstupuje především jedna touha - přežít. Film jsem si užil více až s odstupem času podruhé, je zajímavé sledovat Kvietika, Vinkláře nebo Rudolfa Hrušínského ve válečných akcí a ještě k tomu v prostředí zaváté africké pouště s tropickým horkem a nedostatkem vody. Jde o dobře vystavěné dobrodružní drama, se stupňováním napětí a postupnou změnou prostředí... z nekonečného prostoru pustého písku, provázeného bludnými představami... ke schátralé oáze s protivníky s podobně tragickým koncem až vykopání studny se skutečnou vodou (samozřejmě hodně špinavou). Jazzová hudba JOČRu od Jiřího Sternwalda zajímavá, i když ne zcela nejvhodnější k příběhu, nicméně jako nadsázku i s tím orchestrionem na poušti beru. Ale teda, ty neustálé šílené záchvaty smíchu uprostřed smrtelně nebezpečné situace, to nepobírám ani teď! :o) 75% ()

Reklama

L-V 

všechny recenze uživatele

Sahara po československu... Režisér si u tohoto snímku vystačil s desítkou herců, náklaďákem, letadlem, oázou v ruinách a samozřejmě všeobjímající pouští. To vše zapříčinilo komorní atmosféru filmu, kterou ještě umocňují ony fotogenické písečné duny a naprostá pustina. Divák ale musí zároveň skousnout řadu nedostatků - Němci zde nemluví německy, otylý legionář Hrušinský (typologicky fakt naprosto mimo, byť herecky jinak v pohodě), ujetá hudba hodící se spíš do nějaké veselohry (navíc hraje buď "naplno" anebo vůbec - chyběl mi jemný, tklivý hudební podkres) a v neposlední řadě největší bota filmu - co má sakra znamenat ten závěr? Absentující jakékoliv vysvětlení zmizení postav a narychlo utnutý konec shazuje výsledný dojem zbytečně dolů, byť tuším, že to bylo možná způsobeno problémy při samotném natáčení. Nicméně podobných čistokrevných žánrovek v naší kinematografii člověk moc nenajde - čest výjimkám (nově Tobruk) - takže nějaké ty kazy člověk odpustí, přesto na víc než průměr to bohužel nestačí... ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Krásné duny... 1) Pěkný, i když neoriginální námět je znehodnocen hloupým scénářem a neschopnou režií. 2) Mohu tolerovat češtinu německých letců, příšernou jazzující hudbu, zcela nepřehledné přestřelky, nezvládnuté akce, podivný konec, Hrušínského jako člena cizinecké legie, vojáky, kteří se neustále zdržují na palčivém slunci, někteří dokonce do půlky těla nazí, ačkoli se mohou uchýlit do stínu domů. 3) Nemohu ovšem tolerovat prvních 40 minut totální nudy. Pokračování ostatně nebylo o moc lepší. 4) Lze ocenit, že film vůbec vznikl vzhledem ke kontextu doby a samozřejmě krásu Karakumské pouště. ()

Historik 

všechny recenze uživatele

Zase jeden z filmů, které mohly být lepší, než nakonec jsou. Originální námět, ale ve zpracování je někde chyba. Herecké obsazení nepasuje. Zvláště na německé straně je zcela špatné. To měli být herci daleko mladší a navíc němečtí. A měli mluvit německy. Na straně legionářů je to podobné - vypasený Hrušínský jako příslušník Cizinecké legie, to vypadalo jako vtip. Rovněž hudba jakoby byla z nějakého filmu ze současnosti. Nakonec ani ty přestřelky nebyly nic moc, tam bylo vidět, že střílejí jen do zdi, nebo někam naslepo. A samozřejmě, že nejvíce záleží na tom, jak film skončí. To, že Oáza končí uprostřed přestřelky naprosto nesmyslným doslovem, který působí na docela spokojeného diváka jako studená sprcha, sráží výsledný dojem. Psal jsem, že někde je chyba, jak vidno, je jich víc. Mám z toho velmi rozporuplný pocit. Docela se mi to líbilo, oceňuju originalitu i některé scény, tím víc mě mrzí, že nemohu dát lepší hodnocení. Je to takových 70%. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (13)

  • Dobovým cenzorům vadila scéna, kdy sestřelení letci vytvořili nápis SOS. Vykládali si to jako že „čeští filmaři volají o pomoc do světa“, proto byla scéna vystřižena. (PanZahadnyCZ)
  • Odbornými poradcami filmu boli vedúci inšpektor Odd. vševojskovej kontroly Inšpekcie MNO (v druhej polovici 60. rokov zástupca náčelníka raketového vojska a delostrelectva MNO) plk. Ota Hudrlík, resp. plukovníci vo výslužbe Richard Zdráhala a Alois Bíca, ktorý sa ako odborný poradca podieľal už na vzniku viacerých filmov. (marlon)
  • Natáčení probíhalo v poušti Karakum při průměrné denní teplotě 55 °C. (Xell)

Související novinky

Jaká to rozkošná válka

Jaká to rozkošná válka

30.04.2006

Režisér a producent Václav Marhoul, jenž se svým scénářem filmu Tobruk inspirovaným knihou Stephena Cranea Rudý odznak odvahy uspěl v českém kole americké soutěže Hartley-Merrill Prize pro tvůrce z… (více)

Reklama

Reklama