Strašidlo cantervillské

Příběh Oscara Wilda jsem nikdy nečetl, měl jsem jen hrubou představu, o čemže by měl děj pojednávat, ale za to jsem viděl několik Olmerových filmů a měl jsem obavy, že to žádná velká sláva nebude. Líbili se mi od něj snad jen dva kousky (Bony a klid, Tankový prapor). Již od prvních minut jsem ve vzduchu něco cítil a duch to určitě nebyl. Suchý britský humor a „demokraticky“ americký smysl pro srandu v českém podání zněl místy neskutečně trapně, ale naštěstí se tu našly i chvíle, kdy jsem se i já zasmál. Bohužel další věcí, kterou u mě tato „hororová“ komedie narazila, byl herecký ansámbl. Petr Nárožný se sice snažil, co mohl, ale sám to rozhodně utáhnout nemohl. Bohdalová moc prostoru nedostala, Konvalinková byla prkenná až běda, Renč bohužel trapný a Kotajná kromě svých dvou „kůzlátek“ taky žádná sláva. Dlouhý snad zaperlil jen svými básničkami a Bartošku moc nemusím – docela jsem čuměl, že neměl při scénách v hubě cigárko, ale tak snad mu stačil ten chlast. 50% (17.12.2013)

Hodně vtipná a potrhlá komedie v trochu hororovém duchu. Ale mně se moc líbila. Bartoška a Bohdalová hráli perfektně, vtipně a ostatní členové přistěhované rodiny jsou také v pohodě. Ty malí haranti nedají chudáku strašidlu chvilku oddychu, trápí ho  a tyranizují.  A strašidlo se tak snaží, je pilné a pracovité a nepolevuje ve svém strašení  a tolik chce těm cizákům nahnat hrůzu a touží po vysvobození. Opravdu skvělá oddychová česká parodie na původní knihu od Oscara Wildea. (25.02.2024)

Sice se přes 3* v hodnocení nepřehoupnu, protože v druhé půlce to ztratí tempo a ubyde zajímavých nápadů, ale jinak se mi to líbilo. Na televizní film je to slušně natočené, nevypadá to nejhůř, i ten příběh je dobře vedený (akorát neposoudím, jak moc je věrný předloze - nečetl jsem ji) a jsou v tom i povedené vtipné scény, takže v tom všem ten film splnil svůj účel. Kromě výše zmíněných mínusů + slabších hereckých výkonů některých herců jsem docela spokojený, ale na čtvrtou hvězdu je to prostě málo. Silné 3* (20.12.2020)

Kdysi závan exoticky dekadentního vzduchu do prostředí sešněrované osmdesátkové televizní zábavy. Strašidlo cantervillské jsem reprízoval po cca 25-ti letech. Na rozdíl od premiéry jsem tolik neprožíval strašidelnou atmosféru, olmerovsky se míhající kozičky a šrapnely, jako když strašící lord Simon Bartoška pošle ohavnou, taktéž strašící choť Jiřiny Bohdalové do prdele, nýbrž Ivo Pelantem prostředkované wildeoviny - srandu z mondénních Američanů, existujících zcela mimo kouzlo starého světa [co by stereotypizující Wilde / Pelant říkali dnes!], vynikající nevážné, fraškoidní výkony Nárožného / Bartošky / překvapivě Filipa Renče ještě před zblbnutím a občasné klenoty [byl jsem po tom dlouhém půstu neurotizován]. Po čertech zábavné. (10.06.2015)

K mému překvapení to opravdu nebyla vyložená hrůza, ačkoliv jméno Víta Olmera (a jeho vlastní šklebící se tvář na konci úvodních titulků) mě připravovalo na nejhorší. Naštěstí ale jde o příběh podle Oscara Wilda, v němž hrají stoprocentně spolehliví lidé typu Petra Nárožného, Jiřiny Bohdalové a Nadi Konvalinkové, a to prostě muselo dopadnout alespoň trochu dobře. A dopadlo. "Vážený pane, slušně vychovaný člověk, stejně tak jako slušně vychované strašidlo, když vchází k někomu do ložnice, nejdříve zaklepe. A neřinčete prosím těmi řetězy! Ani ničím nelomozte v době nočního klidu, jinak bych vás musel vykázat z domu! Pokud se bez těch vašich nočních procházek prosím neobejdete, tak si ty řetězy naolejujte. Mohl bych vám doporučit výborné Tammanyho mazadlo s vycházejícím sluncem. Dobrou noc, pane." - "Dobrou noc." (01.05.2016)