Pád Třetí říše

No na jednu stranu jsme cekal vic, ale na druhou stranu jsme nebyl vubec zklamanej. Ale jak uz to tak bejva u tehle filmu, co maj pres dve hodiny, misty jsem se nudil. Pokud jsou zabery do ulic Berlina, kde se bojuje, je to parada. Pokud je na scene Adolf Hitler je to bezchybny. Ale pak tu jsou sceny, kde se jen keca a Adolf tu neni a ty jsou misty zajimave, ale misty nudne. Urcite by pomohlo film zkratit na dve hodiny, misty to bylo docela natahovany. Je fajn, ze Hirschbiegel dostal vetsi rozpocet a nemusel se soustredit ciste na bunkr, ale moh ukazat i nejake vybuchy. O hercich sice nekdo muze tvrdit, ze je jejich vykon trochu dany postavama, ktery hrajou (coz je jiste pravda) a nezalezi tudiz na jejich hereckem talentu, ale podle me byli bezchybny. Hlavne samozrejme Adolf Hitler, fakt perfektni vykon, kdyz se nastval tak to nebyl Bruno, ale Adolf. Z ostatnich hercu, ktery jsou prevazne nadprumerny, me uz zaujal jen Ulrich Matthes jako Goebbels, kterej vypadal docela odporne. Ale prislo mi, ze tu je tech hercu zbytecne moc, mel sem v nekterejch trochu zmatek. Mozna se dalo dat do filmu vice vypjatych scen v podani Hitlera, ale i tak se tenhle film radi mezi nejlepsi nemecke filmy. (03.05.2006)

Konec dubna 1945, Berlín - ideální místo pro koncert kapely s názvem Suicidal Tendencies.. Führer jako uřvaný, zakomplexovaný slaboch, odříznutý nejen zdmi bunkru od neúprosné reality hroutící se říše. Populistický kněz, co už dávno káže v prázdném svatostánku, načež mocnosti udělají od jeho oltáře ke vchodu tlustou čáru a rozdělí skoro na padesát let kostelní lavice na levé a pravé. Moc ztrácející figurka, která kouzlem ironie v době nedostatku pohonných hmot potřebuje benzín k zabránění vlastní identifikace.. Je mi líto těch, co čekali nad patkou rohy a místo jedné nohy kopyto, ale Der Untergang nelze vinit z nějakého polidštění nacistických pohlavárů ani omylem. V souladu s německou strohostí přinášejí narůstající zoufalství a sebevraždy spíše chlad a pocity diváka mají blíže k zadostiučinění než nějaké lítosti, aby pak autor vpálil jako dokonalý emoční protiklad smrt šesti nevinných bez možnosti volby. Kdo s informacemi z Hirschbiegelova filmu naloží dobře, užije si o to více poctivé filmařiny a německé poválečné sebereflexe. A jinak, jednomu z místních uživatelů, píšícímu své drísty tučným písmem, bych milerád dopřál několikaminutový pobyt ve "sprchách" zařízení Auschwitz - Birkenau, aby pak lehce narůžovělý a lapajíc po dechu našel ještě více pochopení pro činy svého rakouského génia.. (20.10.2011)

Je důležité položit si otázku, jestli film má být hodnocen podle výběru tématu nebo jeho zpracování. Já si stojím za tím, že podle toho druhého. Tudíž nemůžu o Pádu prohlásit nic lepšího než to, že film bych doporučil pro školní představení. Jde totiž o dokument o posledních dnech Vůdce. Nečekejme žádné myšlenky, žádné přesahy. Ale tohle tvůrci ani neměli v úmyslu. V tom případě bych ovšem doporučil výrazně zkrátit stopáž, minimálně o půl hodiny. Nebýt několika mrazivě silných scén, celou druhou polovinu filmu jsem se nudil. K pozitivům filmu patří fantastický výkon Bruno Ganze jako Hitlera, který si nějaké ocenění určitě zasloužil, jak je přesvědčivý. Celkem vzato, zajímavá dějepisná lekce, ale dokument by byl (alespoň pro mě) lepší. (12.04.2005)

Jasný důkaz toho, že ani při téměř tříhodinové stopáži, se nemusíte vůbec nudit a také toho, že Adolf Hitler nebyl jen fanatik a masový vrah, ale i nejnaivnější člověk Třetí říše. Film dokonale vykresluje poslední dny a hodiny Německa, před neodvratnou kapitulací, ovšem sám velký vůdce si až do samotného konce svých dnů nepřipouštěl možnost, že válka je prohraná. Přesouvá po mapě své již neexistující jednotky anebo plánuje napadení Rusů armádou, která už by sotva vystačila na partu skautů. Bohužel pro něho a bohudík pro dnešní Evropu, byl jeho osud zpečetěn (přesněji řečeno - byl v rukou postupující Rudé armády). Pád Třetí říše, je mistrně natočený snímek, plný ultra silných scén (tvůrci si však mohli odpustit tu s trávením dětí) a famózních hereckých výkonů, v čele s nedostižným Bruno Ganzem, který podává nadživotní výkon. On zde muže s vyzáží Antonína Panenky nehraje, on jím prostě je. Zkrátka a dobře - vynikající podívaná, která vám poodhalí hrůzostrašné zákulisí druhé světové války a asi nejzajímavější německý film, který jsem doposud na toto téma viděl. Jen mě hodně mrzí, že jsem ztratil DVD s Ponorkou (1981), komu já ji půjčil? (09.11.2013)

Ke studiu druhé světové války, potažmo jejího průběhu a konce, mě nedonutil osobní zájem (spíše tedy nezájem), ani maturita z dějepisu, až tento film. Zpracování se zdá velice reálné a celý snímek je v podstatě postaven na hereckých výkonech, z kterých Vám půjde hlava kolem. Bruno Ganz je prostě skvělý, ale i ostatní postavy, z nichž sálá buď nenávist k Vůdcovým výrokům nebo naopak naprostá loajalita dovedená ad absurdum (šíleně mrazivá scéna, ve které matka zavraždí svých šest spících dětí), jsou zahrány s dokonalou přesvědčivostí. Jdu si pročítat materiály o druhé světové válce. 90%. 92 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (31.03.2007)