Ikaros' Fall
Režie:
František FilipScénář:
Jiří HubačKamera:
Rudolf Stahl ml.Hrají:
Vladimír Menšík, Jana Hlaváčová, Jaromír Hanzlík, Čestmír Řanda st., Regina Rázlová, Josef Vinklář, František Hanus, Iva Janžurová, Vítězslav JirsákObsahy(2)
Hra Jiřího Hubače, vyznamenaná na MTF Zlatá Praha 1977 a na MTF Monte Carlo 1978, patří k nejvýznamnějším dílům české původní televizní tvorby. Dramatický příběh otce, syna a celé rodiny řeší závažný sociální problém, který s sebou přináší nebezpečí alkoholismu. Otec Kára (V. Menšík), hudebník v baru, propadá alkoholu natolik, že to ohrožuje rodinné soužití. Jeho žena (J. Hlaváčová) vidí, jak se partner mění, nemá už sílu znovu uvěřit jeho dalším slibům a opouští ho. Jediný, kdo otci ještě věří, je syn Ondřej (J. Hanzlík). Přesvědčí ho, aby se šel dobrovolně léčit… Předností Hubačova dramatického talentu je hluboký pohled na osudy postav a jejich okolí, schopnost vytvářet živé a pravdivé charaktery. V roli Káry v inscenaci Františka Filipa z roku 1977 vytvořil Vladimír Menšík jednu ze svých nezapomenutelných postav. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (223)
Tenhle film mě nutí držet se za hlavu a bědovat nad tím, proč jenom PROČ(!) už Češi nejsou schopní točit podobně kvalitní, psychologicky hutné a hlubokomyslné filmy. Nemluvě o tom, že tento film dále nabízí mnoho dalšího včetně výborného scénáře (přímo ukázka krásy češtiny!), skvělých herecký výkonů (především samozřejmě Menšík, dále Hanzlík...) a velmi sugestivního klavírního motivu, který utkví v paměti. Tématika závislosti na alkoholu, která je schopná rozvrátit rodinu, je navíc aktuální dodnes. A i v tom tkví síla tohoto filmu. Když už vážná tématika, tak taková, která je podaná realisticky a přirozeně a se kterou se diváci třeba i dokážou ztotožnit. Za mě jde rozhodně o jeden z nejlepších filmů (dost možná i vůbec nejlepší), který jsem v rámci české kinematografie do teď viděla. ~(4,5★)~ ()
Snáď jediný problém, ktorý som s týmto filmom mal, bol fakt, že pán Kára je síce alkoholik, ale je v rámci rodiny pomerne nekonfliktný a so ženou sa neháda, o nejakom domácom násilí tu nemôže byť potom ani reč. Inak je všetko psychologicky veľmi dôveryhodné a to vďaka kombinácii precízneho scenára a vynikajúcich hereckých výkonov. Alkoholizmus môže byť v kinematografii zobrazený všelijako, Filip dal prednosť vzťahovej dráme a ako hlavnú postavu si vybral syna, preto sme ušetrení ťaživých alkoholických delírií, ako napríklad v Stratenom víkende Billyho Wildera. Ukážka toho, že pokiaľ podľahnete alkoholu, preberie naplno nad vami kontrolu a (z)ničí chtiac nechtiac životy všetkých vašich blízkych. Na televízny film veľmi pedantne spracované. ()
Nebudem sa zaoberať hodnotením ostatných. V ČSFD hodnotíme filmy bez ohľadu na rok nakrútenia a krajinu pôvodu. Niektorí hodnotia i dokumentárne, krátkometrážne a ďalšie nesúmeriteľné diela, ale to ponechám stranou. Pre mňa je podstatné, že Billy Wilder nakrútil v roku 1946 Stratený víkend, vynikajúci film o alkoholizme. Dal som mu štyri hviezdičky, pretože mal podľa mňa nezvládnutý, americký záver. Ikarův pán sa zaoberá rovnakou problematikou. Predlohu napísal skúsený dramatik, nakrútil ho rovnako skúsený režisér, hrali v ňom vynikajúci herci. A napriek tomu, ho nedokážem oceniť rovnako, ako Stratený víkend. Tri hviezdičky som dal aj Nezralým malinám a nemyslím si, že Ikarův pád je od nich o triedu lepší. ()
Veden jistou rukou Františka Filipa podle partitury Jiřího Hubače, předvádí výtečný Vladimír Menšík herecký koncert, na který se jen tak nezapomíná. Přestavuje nám pozvolnou a občas téměř nenápadnou destrukci vztahů i osobního života jednoho obyčejného alkoholika, netlačí přitom na pilu, nepřehání, přesto vytváří tíživou atmosféru v níž se blýská emocemi jako uprostřed gigantické bouře, aby se mi nakonec prohnal hlavou jako emocionální tornádo. Výtečně zpracované téma, které herci s Vladimírem v čele vypilovali k naprosté dokonalosti a vytvořili z něj jeden z největších klenotů české televizní tvorby. I po několikáté mě to dostalo potvrdilo své místo v první desítce mých oblíbených televizních filmů. ()
Smekám a nejen před panem Menšíkem. Tady ať vytáhnu z klobouku kteréhokoliv herce, byl vynikajicí. Navíc Hubačův scénář a skvělá dramaturgie. Menšíkovo ublížené filozofování dokonalé, stejně jako Řandův veskrze odporný švagr pokrytec. Dobrácký a milující Hanzlík či utrápená Hlaváčová, vše na jedničku. Ale hvězdičku k ní bych rád přilípl Regině Rázlové, její hysterák rozmazlené holčičky byl prostě úžasný. Sice zrovna téhle scéně se mi zdráhalo uvěřit (tedy její motivaci), ale i tak byla nezapomenutelná. Fantastická česká škola filmového umění. ()
Skvěle napsaný příběh je hlavně hereckým koncertem. Zejména Vladimír Menšík v jedné ze svých nejlepších dramatických rolí je dokonalý. Nestárnoucí a stále aktuální varování na téma závislost. ()
Umělecké i lidské setkání scénáristy Jiřího Hubače a režiséra Františka Filipa patří k zásadním okamžikům televizní dramaturgie sedmdesátých a osmdesátých let. Neobyčejná jednoduchost, s jakou Hubač psal své náměty, se promítá zejména v hluboce lidském vykreslení hlavních postav, které vytvářejí pouhý prostředek k vytvoření skutečného obrazu. Hubač ve svých dramatech, ať už televizních, filmových nebo divadelních, vystavuje hrdiny velkým životním zkouškám s nemalou dávkou empatie a porozumění pro jejich lidské slabosti a zaškobrtnutí. Přitom jim dokáže velkoryse odpouštět, a když už se na postavy žene veliká životní katastrofa, snaží se i v té nejtrpčí situaci najít něco povzbudivého, někdy i úsměvného. Tento bohatý rejstřík plně zastupuje i původně zamýšlená trilogie, z níž byly nakonec realizovány pouze dvě části (druhá nese název Tažní ptáci, třetí - nazvaná Zima poutníků - byla pro televizní obrazovku adaptována až v současnosti jako Hodina klavíru). Hubač napsal titulní roli barového klavíristy a notorického alkoholika Káry přímo pro konkrétního herce s velkým H. Pro Vladimíra Menšíka. Přestože Menšík již předtím v několika celovečerních filmech prokázal, jak sugestivně dokáže zahrát velkou charakterní roli, jako by to, překryto komediálním figurkařením, vždy znovu někoho překvapovalo. Jen výjimečně mu byly svěřovány jiné než komediální role, vnucenou jednopolohovost svého herectví zřejmě cítil i on sám, když krátce po dokončením Hubačovy inscenace prohlásil: "Ty mé role, to je většinou jako bych na zeď jen házel písek. Teď jsem snad dokázal víc než dělat šaška." Ovšem byla by velká chyba zastiňovat další zúčastněné, především hrubě nedoceněnou Janu Hlaváčovou, která se tu dokázala s až dechberoucí skromností vcítit do role stále zrazované manželky. Jednu ze svých nejzdařilejších postav tu vytváří skvělý Čestmír Řanda v přesně padnoucí masce mefistovského strýce; špičkové výkony, byť na nepoměrně menším rozsahu, odvádějí i Hanzlík, Vinklář, Janžurová a Hanus. Dnes, s odstupem více jak třiceti let, je ústřední téma Hubačova a Filipova filmu stále nepomíjející a nepomíjivou záležitostí a šanci oslovit má i další přicházející divácké generace. Komorní drama milujícího a milovaného otce, neovladatelně zabíjeného démonem alkoholu, už nikdo nebude schopen zopakovat a zahrát tak, jak to dokázal jenom Vladimír Menšík. A to je bezesporu ta nejvyšší pocta. ()
"Vy se zabíjíte, pane Karas". ()
Vynikající působivé drama o lidské vůli a síle alkoholu s perfektním Vladimírem Menšíkem. Prvotřídní práce!! 85% ()
Na svou dobu odvážné téma alkoholismu ve chladném, ale poutavém TV snímku, kde na sebe veškerou pozornost strhává skvostný Vladimír Menšík. ()
Odsouzeníhodný alkoholik v podání Vladimíra Menšíka. A přece mi jeho postava byla tolik sympatická. Člověk s velkým srdcem, citlivý, velkorysý a ... slabý a zlomený. Smutný příběh... ()
Základem je výborný Hubačův scénář, který je nadčasový. Herecky stoprocentní. ()
Nejen kvůli hereckému umu jsem neměl problém Menšíkovi roli alkoholika bez problémů věřit. Výborná studie vzniku a vývoje závislosti, na jejíž platnosti nic nezměnilo ani 31 let od natočení. ()
For Me 86% ()
"Vždyť jsem nic neřekl !!" - "To tvoje nic vydá někdy za celou knihovnu !!" Ne vždy musí nutně spojení velkých jmen znamenat v konečném účtování také velký filmový zážitek !! Nedostižný a jedinečný Vladimír Menšík, člověka jen zamrzí, jak málo ho režiséři v podobných charakterních dramatických polohách využívali, však své diváky nikdy nezklamal, přičemž právě zde v Ikarově pádu Františka Filipa svým strhujícím hereckým koncertem naprosto zastiňuje své kolegy, byť neméně skvělé herce, Janu Hlaváčovou, Jaromíra Hanzlíka či Josefa Vinkláře, i poněkud nedotažený scénář seriálového Jiřího Hubače, který se zuby nehty drží svého, nechce přitlačit na pilu, nechce si na nic hrát, což sice oceňuji, tomuto dramatu s televizní patinou by to však jistě přidalo na věrohodnosti a síle, a tak divák pouze sleduje inscenaci, která však na vás padne jako kovadlina, založenou na maximálně úderných dialozích, a nemáte šanci dělat nic jiného, než obdivně sledovat nedoceněného titána naší kinematografie a snažit se ubránit slzám.. Člověk, kterého se toto téma fatální lidské slabosti, dotýká tak mocně jako mě, tentokrát nemá šanci, aby mu tento snímek nezalezl za nehty jako tříska.. Vladimíru Menšíkovi totiž uvěřím každé slovo, každý pohled, každé gesto.. I parádní hudební motiv dua Jiří Bažant, Jiří Malásek jen umě bez rušivých efektů přihrává Vladimíru Menšíkovi, který si zde vlastně pouze zahrál sám sebe v životní roli, v níž nesnese sebemenších výhrad !! Fenomenálně lidský film bezskrupulózně a bolestivě bortí mýtus o muži vedlejších roliček s nezměrným komediálním a vypravěčským talentem.. ()
Zlí jazykové říkají, Češi chlastaj jak duha. A já na to - ne, to jenom umíme léčit abstinenci. Říkaj, jsou ožralí jak doga. A já na to - ne, jsme jen v léčbě abstinence nejlepší na světě. V Česku má léčba abstinence dlouholetou tradici už od první republiky a od té doby jsme se proléčili do první světové ligy. Co stojí za tímto úspěchem? Abstint! Jak už název napovídá, Abstint je přípravek na léčbu abstinence, určený zejména pro léčbu těžkých případů. Zelený likér se 70% alkoholu a thujonem už přesvědčil o výhodách alkoholismu i zvláštˇzarputilé abstinenty_____Ikarův pád se ovšem zabývá opačným směrem léčby a že tento směr je mnohem obtížnější ukazuje tato povedená inscenace. Výborný Vladimír Menšík v hl. roli. Skvělá ukázka tehdejší československé televizní dramatické tvorby. A já mohu naštěstí jen zkonstatovat: jsem abstinent, ale léčím se! ()
Menšík bol herec nezmerateľného formátu a keby to neznelo ako fráza, povedal by som, že každá jeho kreácia "smrdí človečinou" na sto honov. Citlivá a civilná štúdia alkoholika ide k podstate, nedvíha moralistický varovný prst, ale svoj, v podstate tragický rozmer, ani nijako nebagatelizuje. To, že sám Vladimír Menšík v súkromí bojoval s démonom alkoholizmu, dodáva tejto snímke akýsi ďalší, i keď "mimoumelecký" rozmer... ()
Vrátila jsem se k tomuto snímku po mnoha letech, chtěla jsem vidět Janu Hlaváčovou a Vladimíra Menšíka, zafungovalo to na mě úplně stejnou silou a s drtivým dopadem jako tenkrát, k tomu jsem ten závěr dnes večer proslzela.. Jedná se o výborné rodinné drama o alkoholikovi, který si myslí, že „to“ ovládá a přitom už „to“ ovládá jeho.. Pochvalu zaslouží všichni zúčastnění, Jana Hlaváčová v roli ztrápené manželky dojemná, přesvědčivá, milující máma, Vladimír Menšík jako Kára (i jako kára) fantastický, to je pastva pro oči, věřím mu každé gesto, každý pohyb, každý pohled.. Smutně krásné pokoukání + nádherná hudba, nad hodnocením nemusím přemýšlet.. ()
Být zkárovaný - prožít příběh letce, který se uměl propadat. ()
Vladimír Menšík ztvárnil roli upíjejícího se hudebníka fantasticky. I rozpad jeho rodiny, který zavinil, je velmi realistický. Beznaděj. ()
Související novinky
Zemřel režisér František Filip
Ve věku 90 let zemřel český režisér a scenárista František Filip. Zprávu o úmrtí plodného tvůrce televizní produkce přinesla Česká televize. Absolvent pražské FAMU má k dnešnímu dni na svém kontě na… (více)