Uctivá poklona, pane Kohn

Ledaže by byl taky takový.¬         Jako milovník (nikoli obdivovatel) židovské kultury a židovských vtipů (a přiznávám, i vtipů o Židech, které mohou překročiti uznávanou míru dobrého vkusu) je mi říci, že tvůrce scénáře a zároveň režisér televizního seriálu 'Uctivá poklona, pane Kohn', Jitka Němcová, se úkolu převésti Poláčkovu knihu židovských anekdot nezhostila dobře.¬                 Důvodem je jednak způsob podání, blízký spíše kultuře české, od židovského šmrncu dosti vzdálený, jednak — a to s tím souvisí — výběr herců; snaživost vecpati tam co nejvíce "celebrit" byl krok nesprávným směrem, převažují nežidovské typy, odstrašujícími příklady jsou Miroslav Donutil, Martin Růžek, Karel Gott, židovské typy se dostaly ke slovu jaksi druhoplánově, jako příklad mohu uvésti Arnošta Goldflama a Otakara Brouska st. Ponejvíce je ukazována jakási zprzněná židovská komunita degradovaná svým přílišným splynutím s národním prostředím českým.¬                 Okouzlen tímto nepovedeným dílem může býti pouze člověk zcela zaslepený námětem (může to býti i "módní" důvod), který o Židech neví podstatného nic. A já se ptám: Může býti umělec spokojený z potlesku od těch, kteří nerozumějí?¬                 Poznámka: Upozorňuji na místní zajímavost — oddechovou diskusi 'Židovské vtipy'. — Případné opoznámkování: uživ. Oskar. (12.05.2018)

Tak tohle to je pro mě 5 hvězdičkové vzhledem k tomu že obdobné kravinky miluju navíc to herecké obsazení . Ty anekdoty a vtípky :) a hlavně ten konec: o) Tak ve Vatikanu byl :) v Moskvě nebyl tak jak je to tedy doopravdy :) upřímě on tam je ale vypadá spíše jako ten váš sluha .o) tady máte šek a pomlčte o tom :o))) více méně se to musí vidět . 100% pro mě bez chybné . (17.08.2010)

"Mám rád židovské anekdoty" je věta, kterou uslyšíte prakticky od každého snoba. Patří to k jeho povinnostem, stejně jako jíst suši a předstírat zasvěcenou znalost vína. Jenže snob bude znalecky převalovat na jazyku i koňskou moč, pokud ji stočíte do lahve s patřičnou etiketou. A stejné je to s těmi vtipy. Je totiž třeba rozlišovat ŽIDOVSKÉ vtipy (ve smyslu vymyšlené Židy) a vtipy O ŽIDECH, které jsou vpodstatě antisemitistické. To bývají právě ty anekdoty začínající, jak "potká Kohn Roubíčka" a ústící v pointu, naznačující, že Židé jsou lakomí, mají pelešivé ženy a blbé děti. Není náhoda, že většina těchto anekdot se rozšířila v meziválečném období. I lidová slovesnost byla jedním z prostředků nacistické propagandy. Skutečný židovský humor je něco jiného a ve filmu ho reprezentuje třeba Hugo Haas nebo Woody Allen. Bývá to třeba jen bonmot; složená věta, jejíž druhá část vyvrací první, jako třeba věta "Nenávidím černochy, Židy a rasisty." :-) Asi to vyplývá z židovského náboženství, které jako jedno z mála nejen připouští, ale přímo v sobě obsahuje humor. Nevtlouká svým ovečkám do hlav všespásná dogmata, naopak je vybízí k neustálému kladení otázek. Nutno přiznat, že tento cyklus používá oba zmíněné druhy vtipů. Řekl bych, že ty "protižidovské" převažují a leckterému Židovi se při nich asi musely zježit pejzy. Kdysi se mi to líbilo, ale člověk se věkem vyvíjí a dnes se podezřívám, že mě spíš potěšilo to velkolepé obsazení, než že bych se opravdu bavil. 40% (10.03.2008)

20% - Aneb Kameňák nula. Skoro mám pocit, že někde tady Zdeněk Troška bral inspiraci pro svůj opus. Natočeno staticky, nezáživně, pointy jednotlivých vtipů se krčí kdesi v koutě. Výsledkem je celkem obstojná nuda a nespraví to ani kvalitní obsazení. Mám pocit, že Zdeňku Troškovi se zpracování podobného tématu podařilo o něco lépe. (16.08.2015)

Na začátek vezmeme v úvahu nasazení a výtečné obsazení kvalitními herci, které však srazíme levným provedením. (nepohlídané historické reálie - dopravní vertikální a horizontální značení, reklamy na ulicích, aj. - historicky nesmyslné výroky (není myšlena anekdota, ale spojující vata), pofidérní (pře)svícení, přehnaná ostrost kamery zbytečně ukazuje nevychytané scény, ... ) Vzniklá splácanina je přesto koukatelná, a díky tématickému hudebnímu doprovodu i poslouchatelná. 50% (14.06.2012)