Vládci loutek

Wow, po dlouhé době děkuji Nově za odvysílání filmu. Pro mě neuvěřitelně nostalgická věc, kterou sem viděl asi v 8 letech v letním kině. Po hodině jsem odešel a byl s odpuštěním "připosranej" ještě další měsíc. I proto mě zajímalo, jak film dopadne - a upřímně bylo by lepší kdybych se k Vládcům loutek nevracel a nechal si je zafixované jako děsivý film. No ale z nostalgie ***. (17.10.2007)

Filmový prepis románu od Roberta Heinleina.Priemerný sci-fi film,ale slizký a odporný cudzinci boli skvelý.Nie je to síce verná adaptácia románu,ale dá sa.Najdu sa aj nejaké akčné scény,niektoré aj dosť násilné.Ale ten Sutherland mi v tomto filme nejako nepasoval.Nič proti nemu nemám,ale hral naozaj slabo.Takže pre fanúšikov sci-fi určite dobrý film,určite stojí za to so ho pozrieť. (12.04.2009)

Film má od začátku rychlý spád, vše podstatné se dozvíme ve chvilce a boj o přežití může začít. To se mi na filmu líbilo nejvíce - žádné zdržovačky, všechno se hned řeší, nejsou tam žádná prázdná místa a divák má ve všem jasno, i když to "tajemno" stále visí ve vzduchu... V dětství to pro mě byl horor nad horory a v dnešní době, s odstupem cca 12ti let, film považuji také za jeden z nejpovedenějších s podobnou tématikou, ale nahlížím na něj zcela jinak. "Napadávání" a postupné "osidlování" obyvatel planety Země a vychytralý způsob, kterým se to děje, je relativně realistický a tudíž při pouhé myšlence na možnost tohoto uskutečnění mě děsí. Nebo alespoň přijmutí toho, že jiná, vyspělejší inteligence existuje a je schopna nás tímto způsobem zcela ovládnout, ale zároveň naše "schránky" zůstanou pro okolí stejné, neměnné. Ošálení okolí je prioritou protivníka. Herecké obsazení výborné a hudba, která je silně výrazná, do filmu také zapadá :) (28.09.2011)

Heinleinovy povídky i knížky jsem vždycky rád čítával a zprvu mě často překvapovalo, že jsou jejich náměty a zápletky i o nějaké půlstoletí později stále záživné, zajímavé, podnětné, zkrátka nadčasové. U Puppet Masters tomu není jinak a jsou krásným příkladem toho, jaké dobré sci-fi příběhy vznikaly "díky" paranoidní a stísněné atmosféře studenoválečných padesátých let. Jen režijně i scénáristicky poněkud odfláknutá závěrečná půlhodinka mi brání v udělení plného počtu. A pak taky třeba srovnání s mým veleoblíbeným, žánrově příbuzným Species s Madsenem; Puppet Masters jsou přece jenom minimálně o půl třídy níž, i když Sutherland je coby cynický a pragmatický agent na jedničku s hvězdičkou. (22.05.2017)

Některá kosmická tělesa je lepší nezkoumat. A některé scifi knihy slavných autorů je lepší svěřit do rukou schopnějších režisérů než je televizní břídil Stuart Orme. Brakové scifi byl žánr, kterému v 90 letech příliš pšenka nekvetla. O revitalizaci béčkových opusů v žánru se tvůrci pokusili snímkem, který už na první pohled vypadal jako splácanina, která omylem zavítala do kin a oblíbit si ji mohli maximálně skalní příznivci, kteří berou všechno, co ani scifi smrt nebere a nehledí na kvalitu a zoufat si mohli ti, kteří v knižní předloze viděli vynikající látku, kterou však britský režisér neospravedlnitelně zprznil, když ji natočil příšernou dikcí televizních seriálů, kterou má tolik nacvičenou za svoji kariéru, kdy výjma jednoho zapadlého filmu, zůstal televiznímu formátu věrný.Naléhavost a invenčnost se smrskla do filmu, který se do kin vůbec nehodil a ze všeho nejvíc připomíná zmršený pilot k nějakému připravovanému seriálu, který producenti na poslední chvíli stopli poté, co shlédli tragický výsledek režisérových "mistrovských" režijních postupů. Orme nedokázal ani v jediném záběru inscenovat cokoliv zajímavého a zcela bez nápadu a hlubšího konceptu vrší scény, které v jeho provedení působí, jak to napsat taktně, hloupě a naivně. Nijak zváště nepotěší ani druhořadé herecké obsazení, které v čele s veteránem Donaldem Sutherlandem nemá v podstatě co předvést. Lze jen zalitovat nad velmi slibnou látkou o mimozemských vetřelcích, která by v rukou schopnějšího režiséra mohla vypadat neotřele a být ozdobou své kategorie. Je však umění film natočit nenapínavě a tak přitrouble, kdy každá druhá scéna jen ukazuje režisérovu neschopnost vyrovnat se s kino formátem a film natočit ve stylu odpoledního seriálu. I pokleslý scifi žánr vyžaduje svá kritéria a nároky, jež tvůrci ani v nejmenším ohledu nedokázali naplnit. Pohřbené dílo progresivního scifi autora Heinleina dostalo ostudně trapný a chatrný adaptační kabátek, který se vlivem nekontrolovatelných parazitů rychle rozpadl, že už by ho nedal dohromady ani Theodor Pištěk mladší. Mé hodnocení: 0% (30.04.2014)