If....
Keby...
Režie:
Lindsay AndersonScénář:
David SherwinKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Marc WilkinsonHrají:
Malcolm McDowell, Arthur Lowe, Robin Askwith, Charles Sturridge, Sean Bury, Simon Ward, Brian Pettifer, Mona Washbourne, Richard Everett, Graham Crowden (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Drama Lindsaye Andersona Kdyby je typickým produktem doby, v níž vzniklo, tedy neklidných a revolučních šedesátých let. Prakticky z každého záběru lze cítit obrovský vztek mladé generace, který může zchladit jen bourání hodnot, na nichž v té době stála britská střední třída.
Obsazení vévodí Malcolm McDowell (sígr z Kubrickova Mechanického pomeranče), který hraje Micka, studenta, který vyburcuje spolužáky k revoltě vůči zažitým zvyklostem jejich internátní školy. Tváří v tvář surovým vychovatelům a neschopným učitelům se Mick a jeho kolegové pokusí odstranit překážky, kterými jim pedagogové ztrpčují život, a také zažitou představu o nadřazenosti kolektivu nad individualitou. Pod heslem "Vyberte si, na které straně chcete stát," tak svádí marný boj mladické ideály s nelítostně válcující realitou.
Natáčení začalo jen pár dní před studentskými bouřemi v Paříži a Andersonovi se díky tomu podařilo poměrně přesně zachytit náladu mezi příslušníky mladé generace, fotkami Che Guevary a Mao Ce Tunga na stěnách pokojů počínaje a naivními přípravami na revoluci konče.
Film se stal kultovním především díky tomu, že se Andersonovi podařilo příběhu dodat surreálný nádech, za což vděčí zejména formálnímu zpracování a vynikající kameře Miroslava Ondříčka. Ve chvíli, kdy revoluční události nabírají obrátky, film se anarchisticky rozpadá do jednotlivých záběrů, neustále mění svou barevnost od sépiové po plnobarevnou, střídání reálných a fantazijních záběrů je stále rychlejší.
(oficiální text distributora)
Recenze (122)
Autoři přirovnávají britskou kolej pro mladé chlapce ke kleci, která jim podsouvá zvyky a pravidla jim cizí. Jako by jste spoutali zvíře, kupříkladu tygra (viz.scéna z baru, kdy po sobě vrčící leze vrčící Malcolm McDowell a barmanka), a snažili ho převychovat na poslušnou domácí kočku. Když pak takové zvíře dostane šanci se ze svých pout vymanit, nebo aspoň zardousit svého věznitele, neváhá. Zdálo se mi, že film nijak nezveličuje šikanu, špatné podmínky. I postavy, které by se (zobecním li to)dali označit za záporné, mají své lidské stránky. Ani starší prefekti, dohlížející na své mladší svěřence proto nejsou žádná bezcitná, nelítostná monstra, jen se řídí školními pravidly, a snaží se pozdvihnout věhlas svého ústavu. A právě zkostnatělost systému ve kterém se postavy pohybují je tu předmětem kritiky. Pro Čecha je film zajímavý, protože za kamerou stál Miroslav Ondříček. Chvílemi je to nuda. Příliš se tu nerozvíjí nějaké hlubší vztahy mezi postavami, problémy jsou jen tak lehce nahozené. Závěrečná „válka“ tedy (alespoň pro mě) postrádá nějaký emotivnější náboj. I přesto je to příjemné koukání, bez něhož by asi Kubrick McDowella neobsadil do Mechanického pomeranče. ()
Prakticky už po niekoľkýkrát sa musím prikloniť ku komentáru Rob Roya. Akurát s tým rozdielom, že u mňa sa dané pocity nahrnuli už po prvom zhliadnutí. Rozhodne to však nebol zlý film a premárnený čas, no nemôžem sa ubrániť pocitu, že celý projekt mal aj naviac, ako v skutočnosti ukázal. Uvedomujem si však, že film v čase svojho vzniku mohol pôsobiť úplne inak, ako je tomu dnes, keď pojem vzbury proti spoločnosti nám mladým prakticky nič nehovorí. Teší ma aj samotný fakt, že výkon McDowella nezostal nepovšimnutý, vďaka čomu mohla o tri roky neskôr svetlo sveta uzrieť jedna z nezabudnuteľných hereckých postáv. ()
KDYBY nepřevažovala nuda nad zajímavými momenty, mé hodnocení by bylo vyšší. Člověk intuitivně chápe, co se film snaží sdělit, ovšem ta forma... Pokud člověk v závěrečné třetině filmu intenzivněji přemýšlí o tom, kdy bude konec než o dílu samotném, je prostě něco špatně. Ani sympaták McDowell to nezachrání. ()
Zajímavě natočený film s komediálními prvky a s alegorií příchodu revolučního studentského ducha do formální třídní anglické společnosti. Rebelské osobnosti v takové společnosti přežívají, stále mluví o změnách, stále se snaží zachovat svobodu svého jednání (mnohdy i trochu moc expresivně), dokud se systém neobrátí proti nim. Po výprasku již není možné systém ignorovat a přežívat v něm, ale je nutné ho svrhnout... film tak nejen předznamenává budoucí události roku 68, ale také dává jasný návod... nebojte se použít násilí na svržení nenáviděného režimu. A tato fascinace násilím mi na takových filmech právě hodně vadí... ()
Malcolm McDowell byl a je neskutečný herec, který ale oslnil právě v mladém věku. Jeho postavy jsou úchvatné, děsivé, a přesto nesmírně zajímavé. Není to jen Alex z "Mechanického pomeranče", ale je to i Mick z "Kdyby...". Tohle je navíc nesmírně absurdní příběh, který ale ve skutečnosti vyznívá až příliš realisticky. Závěrečná scéna je dobré peklo. ()
Galerie (88)
Zajímavosti (8)
- Příběh je založen na krátkometrážním snímku Jean Viga Trojka z mravů (1933). (formelin)
- Lindsay Anderson žádal ředitele školy Cheltenham College, kterou kdysi sám navštěvoval, o povolení natočit zde film. Ředitel se zeptal, o čem film bude. Když Anderson váhal s odpovědí, chtěl vědět, zda to bude něco jako Školní dny Toma Browna (1951). Režisér ho ujistil, že "jisté motivy" příběhu by se daly přirovnat k tomuto klasickému viktoriánskému filmu Thomase Hughese (ve kterém jsou dospělí symbolem autority a pravdy). Dostal povolení natáčet a zaplatil za ně údajně pouhých 100 liber. Není ovšem divu, že na žádnou další zdejší výroční školní slavnost nebyl už Anderson pozván... [zdroj: Guinnesova kniha filmových rekordů, 1995] (dopitak)
- Na filmu se podílel český kameraman Miroslav Ondříček. (formelin)
Reklama