Harold a Maude

Štvrtá hviezdička za neuveriteľného Buda Corta. ***Edit po troch hodinách- piata za Haroldov výraz po vyhnaní prvej uchádzačky o jeho srdce. Ja z toho nemôžem.*** (23.11.2008)

Tak toto mi prišlo ako oslava magorov. Tvorcovia poukazujú, že magori majú ten najľudskejší pohľad na svet, žijú najrušnejší život a vedia zvládnuť hocijakú situáciu. No nič proti názorom, no ale ani film ako taký, nieje nič svetoborné. Asi sa rozhodnem byť magorom. (14.05.2014)

Dávám 75% ale myslim si ze si mohli odpustit tu scenu kdy se vedle sebe probouzi nazi - myslim ze tam stacilo to silne vnitrni pouto nebylo potreba to hnat do krajnosti. (10.07.2007)

Dneska by se v Hollywoodu opravdu nikdo neodvážil dát takhle natočený film do kin. A to nejen kvůli zobrazení lehce tabuizovaného vztahu. Například scéna na skále před koncem filmu, po které začnete trochu jinak chápat excentrické chování Maude, trvá tak necelých pět vteřin. Pokud jste se zrovna nedívali, máte smůlu a Maude vám až do konce může připadat jen jako praštěná babka. Kdyby to někdo točil dnes, udělá z těch pěti vteřin velkolepou dojemnou scénu, rozmáznutou na celý zbytek filmu za doprovodu bombastické symfonické hudby, aby divák masově zaslzel.... (18.07.2007)

Jeden z mých nejmilejších filmů. Donutí vás na všechno zapomenout a jen zírat na kousky mladíka s podivnými koníčky a zvyky a vitální nekonvenční stařenky. Společně tvoří dokonalý pár. Jen se pořád nemůžu rozhodnout kdo z nich mám radši ( ^_^) (20.08.2008)

Nádherná podívaná pro všechny svobodomyslné a nekonformní lidi. Harold a Maude je protest proti sucharům, zpátečnictví, korektnosti, lichému tabuizování, zapšklému konzervatismu, zkrátka proti všem, kteří si neuvědomují, jak je život děsně krátký a nepochopitelně se dobrovolně nechávájí spoutávat divnými pravidly, normami, úzy.. Krásný film, který mě dojal i přesto, že mi bylo jasné, jak skončí. Jenom pořád váhám, jestli ho nazvat pesimistickým nebo optimistickým.. (02.04.2009)

Přestože se to tváři tak nějak všelijak, je v tom filmu moudrost platící vždy a všude, jedna z velkých pravd: Carpe diem, dokud dýcháš, nezoufej a nedoufej, nýbrž žij! A nic se neboj odejít, až nastane tvůj čas. 85% Season Challenge Tour 2015 (10.11.2015)

Ale jo, Maude byla s těmi svými ztřeštěnostmi docela roztomilá a navíc já mám lidi, kteří si umí naplno užívat života opravdu ráda. Jenže na druhou stranu je ve mně ukryta taková malá cynická část duše, která si tentokrát stoupla před tu mou optimistickou stránku a mně nezbývalo nic jiného než jí dát přednost. A proto mně ještě více pobavil Harold, se svými fingovanými sebevraždami, se zálibou v pohřbech a všem morbidním a také jeho bohatá distinguovaná matka, která mu s neochvějným anglickým klidem přiváděla stále nové adeptky na vdávání. Představitele Harolda Buda Corta sice nijak zvlášť jako herce neznám, ale pro tuto konkrétní roli se snad narodil, byl výborný a navíc mi tam seděl i typově. Takový mix ultračerného humoru a zároveň hřejivé oslavy života se jen tak nevidí. (25.06.2013)

Rozevlátá bábrle užívající si na sklonku života rádoby mimo systém a magor zralý na ústavní léčbu elektrošoky to dají dohromady a postupem času si z plynoucího příběhu těchhle dvou chorých mozků vybavujeme jejich trápení, které mi ale bylo dost ukradené. Z Haroldových sebevražedně-hereckých pokusů by se dala udělat i celkem praštěná komedie, jenže tady se někdo při režírování a scénářování hodně moc zkouřil a v tu chvíli to asi přišlo i někomu vtipné a hluboké. Ale není to ani jedno. (26.03.2016)

Poslední dobou jsem obklopena inspirací, jak si užít život a přitom se do ničeho netlačit. Nechat všechno plynout a necítit se neschopně, když si nedokážete života užívat plnými doušky za každou cenu a každým okamžikem. Vzkaz v tomto filmu je nenásilný a přirozený jako sluneční svit. Tabu neexistují, omezení neexistují, žij jak chceš, když tě to dělá šťastným. Umírat s úsměvem na rtech a nedělat z umírání konec všeho. Tento film doporučuji všem, kteří si ve dvaceti, třiceti, čtyřiceti... prostě v jakémkoliv věku myslí, že je nic nečeká a že radost se skrývá jen ve velkých věcech. Nejdůležitější jsou detaily, až z nich může vzniknout celek. (25.06.2011)

"if you wanna be free, be free" aneb další easy rider. (04.07.2012)

Až nezdravě vtipné. Haroldovy nahrané sebevraždy jsou oprvadu skvelě zaranžované. A střihová sekvence následující Haroldovo přiznání matce, že se bude ženit, je výtečná. Malý film, jenž se stal klasikou. (06.11.2003)

Velmi příjemná atmosféra, můj oblíbený černý humor a velmi životná postava nevyzpytatelné Maude dělají z tohoto snímku čirou radost od první minuty po poslední a i přes chmurné prostředí naplní člověka štěstím. (17.04.2008)

Tady opravdu nevím, jak to mám hodnotit. Je to příšernej a úchylnej film, ale právě díky tomu jsem se většinu času neskutečně bavila. (01.07.2009)

Dobrá komedie plná černého a cynického humoru, který nemusí sednout každému. Shlédnuto v rámci PROJEKTU100, 2010, v Opavě. (05.03.2010)

rozkošný....to mi projede hlavou, když si vzpomenu na Harolda a Maude. A to byli právě oni dva dohromady - Maude, stařenka s chutí do života, přestože již ho moc nezbývá a Harold, mladíček fascinován smrtí, přestože je ještě daleko. A potom, co se potkají, mu Maude trochu toho entusiasmu předá.....Carpe diem (21.03.2010)

Asi do poloviny filmu jsem přemýšlel, proč mi ten film kdysi tak učaroval a proč bych měl tomu dát víc než tři *. Jistě, je to fajn, neotřelé a vtipné, ale mnoho herců až příliš tlačí na pilu. Což je fajn u starých komedií Woody Allena, zde to trošku vrže. Pak se to ale začne vyvrbovat až ke skvěle zvládnutému konci, takže nakonec není jiného východiska, musí být ****. Bravo. (06.04.2008)

Maude je opravdu kouzelná osůbka. Totiž být Haroldem, proměnila by mé sebevražedné sklony na vražedné. Aaaarghh! ___ Nerozplývala bych se tu nad "babiččiným" entuziazmem a nakažlivým zápalem do života, protože mám podezření, že záměrem tvůrců nebylo diváka rozjuchat, jak je život super a Maude úžasňoučká. Její optimismus byl přiveden na okraj snesitelnosti až bezohlednosti, což podle mého názoru filmu vtiskává význam, který by mu zobrazení prosté radosti ze života dodat nemohlo. Ve spojení s láskou se tato Maudina vlastnost, resp. ona sama, stala nezávislým a nepřehlédnutelným terapeutickým prvkem a probuzením Haroldova života. (Minispoiler: V tomto světle vnímám scénu zahlédnutí Maudina tetování jako nadbytečnou). ___ Určitá přepjatost je průvodním znakem celého filmu. V úvodní části není příjemná, už jen proto, že ji divák cítí i u komických scének a je tak nucen prožívat je s jistou rozmrzelostí; v určitém okamžiku se však přesmykne do formy, kterou divák s potěšením vezme za svou a začne se - stejně jako Harold - dobře bavit. Za tento bod zlomu považuji scénky eliminace Haroldových nápadnic, vybraných (se stejným zápalem, avšak bez lásky) jeho (opět přepjatě) uzurpátorskou matinkou, zvláště pak okouzlující epizodu se sekáčkem (ve které už nedominuje apatie, ale hravost). ___ Jedinou výhradu k použité přepjatosti (NEcitlivosti?) mám u závěru, který sice s notnou dávkou nadhledu do použitého konceptu zapadá - avšak ke kterému, aniž bych spoilerovala, můžu říct jen to, že beze zbytku Maude propagovanou nezávislost projevující se v nelpění na věcech aplikovat na lásku k člověku nelze. (13.05.2010)

Už od začátku je jasné, že tenhle film si půjde pěkně svou cestou, svou vlastní poetikou. Divák ji buď přijme, nebo nikoli. Myslím, že není tak těžké ji přijmout. Ano, oba hlavní představitelé jsou velmi zvláštní lidé, ale právě proto se k sobě tak dokonale hodí a právě proto jsou tak dokonale bizarní. Oba chtějí žít, ale jako kdyby dokázali žít jen ve stínu smrti, alespoň do té doby než se poznají. Je jedno, kolik je jim let, je jedno, jaké jsou jejich předsudky, vždycky záleží jen na tom, jestli si dva lidé rozumí. A tihle dva si rozuměli dokonale. Nádherná poetika filmu je dokreslena hlavně výbornými hereckými výkony, které jsou vskutku jedinečné. A ten konec... To je prostě krása. V určitém smyslu slova, samozřejmě. (17.01.2014)

Pro mě docela utajené překvapení, pod jehož rozpustilým povrchem se skrývají velké věci. Když v prvních okamžicích filmu sledujete hlavního hrdinu Harolda, jak páchá svou sebevraždu (která se ukáže býti demonstrativní teprve za chvíli) a vidíte jeho lhostejnou matku (která je na synátorovy excesy již uvyklá), říkáte si, proboha... co to je? Ale s postupujícím časem odhalujete dráždivé kouzlo fingovaných skoncování se životem, začínáte se lehce usmívat a začínáte tušit, proč to všechno Harold dělá. Haroldova matka, která má své priority zcela jinde, přesouvá svou zodpovědnost na jiné a nás film baví víc a víc. Leč teprve setkání s vitální seniorkou Maude a vzájemná interakce s Haroldem je to, co činí film nezapomenutelným. Nezapomenutelným, hřejivým, lidským a pokorným. Maude miluje život a ocitnete-li se v jejím okolí, pravděpodobně ho budete milovat také. A možná i Maude... Nádherné herecké výkony (obzvlášť Ruth Gordon je skvělá), skvělý soundtrack a nádherné téma, jehož poselství se i přes velmi neotřelou formu dostane do hlav snad i těm největším škarohlídům a nihilistům. Život je fajn a stojí za to žít, ať už je vám osmdesát nebo dvacet. Záleží jen na tom, jak ho povedete... PS: Ve filmu je nepřeberně různých hlášek, ale tuhle tu ještě nikdo neuvedl. Policeman: "Can I see your driving licence?" Maude: "I don´t have any. I don´t belive in them!" (10.10.2009)