Apokalypsa: Final Cut
Apocalypse Now
Apokalypsa
Apocalypse Now
Apocalypse Now
Apocalypse Now
Režie:
Francis Ford CoppolaKamera:
Vittorio StoraroHrají:
Martin Sheen, Marlon Brando, Robert Duvall, Frederic Forrest, Sam Bottoms, Laurence Fishburne, Albert Hall, Harrison Ford, Dennis Hopper, G. D. Spradlin (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Kapitán Willard (Martin Sheen) si během služby ve Vietnamu získal pověst vynikajícího vojáka. Je pověřen důležitou misí: musí v džungli najít a zlikvidovat amerického plukovníka Waltera E. Kurtze (Marlon Brando), který dezertoval a vede v čele oddaných domorodců soukromou válku proti Vietnamcům i proti Američanům. Cestou proti proudu Mekongu na hlídkovém člunu Willard se svými muži poznávají nejpodivnější a nejrůznější aspekty válečného pekla. (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))
(více)Recenze (1 183)
Už v úvodu když slyším The end od Doors tak mi přeběhne mráz po zádech . Válečné peklo ve své nejpřirozenější podobě.... ()
Je těžké tenhle film nějak prodýchat. Zvláštní freudovský paralelismus, kdy čím hlouběji do džungle postupuje Willardova loď, tím hlouběji sestupujeme do nitra Kurtzova šílenství (a vlastně i šílenství posádky Willardovy lodi) a s překvapením začínáme tenhle myšlenkový proces chápat. Neuvěřitelné. Režisérský sestřih si hraje s pomalým tempem a perfektní výpravou, ale nemůžu se ubránit dojmu, že konec v divošské vesnici, kdy je Kurtz konečně nalezen je zbytečně natahovaný nesmyslnými dialogy, které sice umocňují halucinační atmosféru, ale zároveň diváka uspávají. ()
Opravdu hutný filmový zážitek, od polokomedie v úvodu doplujeme až k psychóznímu ultradepresivnímu konci. Není to film o Vietnamu, je to film o hrůze a šílenství, o tom co válka může udělat s lidskou psychikou. Existuje určitá hranice, kterou lze překročil, ale cesta zpět již není. Závěrečná hodina je neuvěřitelně tísnivá a díky dechberoucí režii a vynikajicím hereckým výkonů povyšuje tento snímek tak trochu mimo kategorie. Copola ukázal svoji jednečnost, vystupňoval atmosféru až do meditativních rovin a vše podtrhuje závěrečná vražda plukovníka Kurtze prostřihaná s porážkou býka. ()
(Komentár k rozšírenej verzii.) Bravó! Najobľúbenejší vojnový film. Týmto veľdielom F. F. Coppola vyrástol na moje bezkonkurenčné č. 1. Apokalypsa nemá achilovku, božsky natočený príbeh s omračujúcou výpravou brilantne doprevádzaný hudobnou zložkou, na čo si potrpím. Herecký ohňostroj- Brando, Sheen, Duvall, Hopper... - tieto fascinujúce, rôznorodé postavy stratili mená, ako Branda, Sheena, Duvalla, Hoppera si ich zapamätáme navždy ... Charaktery Branda a Sheena personifikujú ozajstné herecké výzvy a títo nebojácni chlapi budú vyzývať donekonečna- ich autenticita je totiž neuveriteľná. Z oboch minimálne Martin Sheen mal byť na toho Oscara nominovaný.:) Opus unikátne alegorizujúci šialenstvo, aké porodí len a len mašinéria vojny. Hrôza, hrôza, pravda, lož, hrôza, hrôza, šialenstvo, zdravý rozum, presvedčenie..... PRESVEDČENIE. Sebaskúmajúca púť, ktorá ma uvádza do vákua bezodného nemého úžasu. ()
Já ten film musel vidět asi třikrát, ale stejně to ve mně nechalo nesmazatelnou stopu někde v povodí mého srdce... Kdo má právo prohlásit se za Boha ? ()
Absolutní film. Těžko si představit, jak mohl někdo tohle vůbec natočit ... Coppola je velikán filmu, totální vrchol režisérského olympu, a tenhle film je z jiného světa. ()
Z velice efektní a monumentální bitevní vřavy v úvodu do těžké až halucinogenní deprese, kdy zjevně celé herecké obsazení bylo na tripu a to včetně režiséra. Jinak se nedokážu vysvětlit šílené (v tom dobrém smyslu) herecké výkony, jaké předváděli jak Martin Sheen, tak Dennis Hopper. Na mě je Apokalypsa však až moc psychologické, existencionální a tím pádem i dost náročné dílo. Tempo filmu také není úplně vyvážené, zejména v závěru se to až moc táhne. Musím ale podotknout, že oceňuji každý film, který válku vykresluje trochu jinak a především, když americký film nedělá z amerických vojáků hrdiny. Naopak, Coppola měl odvahu je vykreslit jako psychicky labilní agresory, za což rozhodně palec nahoru. ()
Pokud napíšu, že Apokalypsa je s rezervou nejlepší válečný film, nacpu ho do krabice, kterou mi obratem rozerve na cucky. Úžasná cesta očistcem vietnamské džungle až do samotného předpeklí, při které zapomínáte, že jste stále ještě živí a na Zemi, je vroubená bizarními zhmotněními Velké Nesmyslnosti války, posílajícími poslední zbytky odolavších do všudypřítomné masy šílenství. Vše vizuálně, hudebně, zvukově naprosto dokonale spojeno v masivní, pulsující a trhající se obraz zmaru lidské bytosti. Odvrácená strana člověka. ()
Původně jsem napsal hvězdy jen čtyři, ale pak jsem si vzpomněl, jak jsem to viděl kdysi se spolužáky z VŠ a tehdy jsem trošinku snad i zallitoval, že nemohu s nimi občas nasát opojný kouř z travnatého retka, a jak jsem si hned druhý den koupil cd s hudbou Wagnera. Určitě dobře víte, kvůli které scéně. ()
"Bohůžel" jsem viděl režisérskou verzi, takže se mi to zdálo možná zbytečně dlouhé:(.. Jinak parádička:) ()
Francis Ford Coppola natočil síce vynikajúci ale málo strhujúci film. Občas sa mi zdá, akoby sa pri nakrúcaní celý štáb aj s hercami zhulili. Psychedelické sekvencie film spomaľujú a pre tak dlhý film je to skoro samovražda. Pôvodnej verzii by som možno dal aj 5 *, ale bohužiaľ som ju nevidel. Robert Duvall a pár superprofesionálne natočených akčných scén je na filme to najlepšie. ()
Poslední scéna, výraz šílenství v pohledu kapitána Willarda a tma. Závěrečné titulky, psychotická hudba a totální psychická (a po těch třech hodinách sledování vlastně i fyzická) devastace, bezmoc. Pro mě nejdůležitější válečný film vůbec. Nezapomenutelné okamžiky: nálet helikoptér a Wagnerova „Jízda valkýr“, surfování a vůně napalmu, džungle a tygr. ()
,,Hrôza...hrôza.“ ()
Předpeklí, aneb Coppolův kritický pohled na válku. Doslova Apokalypsa. Jde vidět, že po veleúspěšném Kmotrovi, měl F.F.C., volné ruce - jak v tvůrčí práci tak co do rozpočtu (32 milionů v roce 79. Chce to komenrář? Vetřelec z toho samého roku měl rozpočet "pouze" milionů 12...) což jde určitě vidět na každém záběru. Zakončit takový masový akční spektákl docela složitou půlhodinou? To chce pořádné "koule" a svobodu. Ale pěkně od začátku... Atmosféra Coppolovi nedělá jakýkoliv problém a dokazuje to už na začátku. The Doors a napalm - panečku. A takhle spolehlivě to funguje celé dvě hodiny. Apokalyptická přehlídka hnusu jež se ve Vietnamu děl, dokáže nejednomu otrlému divákovi zvednout kufr. Kupodivu se však nejedná jen o prvoplánové scény, avšak promyšlenou naraci cesty hlavních postav ke svému cíly. Budu se už opakovat, ale velkolepost díla na nás dýchá na každém rohu. Monstrózní přelety vrtulníku, "surfovací scéna" se stylovým Duvallem, Nha Trang..., to jsou scény jež se nesmazatelně zapíší do paměti všech filmových fandů. No a když pak nastoupí poslední třetina filmu a zjeví se býk jménem Walter Kurtz alias Marlon Brando, o genialitě režiséra se už nedá pochybovat. Brando nedostal tolik prostoru, kolik by si možná zasloužil, ale z těch několika minut vykouzlil maximum. Obrovský obdiv. A závěr? Myslete si o vyšinutosti/nevyšinosti Kurtze co chcete, protože Coppola tohle rozhodnutí chtěl evidentně nechat na nás, divácích. Nerad hledám a nerad vidím když se někdo pokouší hledat za uměním něco, co v něm není. Za Apokalypsnou ale vidím něco víc, jedná se pro mě o alegorii života a pokroucenosti společnosti, našich vůdců... Ale to už jsme někde jinde než u komentáře filmu :) Takže bez dalších "rádobychytrýchkeců" pět hvězd. Jasně že si nemůžu odpustit: I love the smell of napalm in the morning. ()
Tři hvězdy dávám hlavně za první půlku filmu, kdy je to celkem zajímavý a svižný válečný film. Jak hlavní hrdinové putují za svým cílem dál a dál, tak tempo upadá a stává se z toho utahaná bláznivina a zvlášť poslední část filmu mě vůbec nebavila. 46% :) ()
60% - Mnou nedoceněná legenda.... Plavba napříč peklem, která ve vás díky skvělým hereckým výkonům, mistrovské režii, dechberoucí muzice a úžasné kameře zanechá smíšené pocity. Některé scény mi tu, ale přišli naprosto zbytečné, roztahané (francouzi, umělé šípy, některé "přestřelky"). Válečné filmy nejsou mým oblíbeným žánrem, možná, že dokonce nejNEoblíbenější a když je navíc snímek roztáhlý na 3 hodiny, dokáže pořádně nudit. ()
Director´s Cut pana Coppoly je dílo velmi sugestivní až sentimentální, ale na válečný snímek také dosti dlouhé. Za mě to stačilo na silnější 3 hvězdy. 59% za Martina Sheena, na jehož herecký výkon se mi dívalo velmi pěkně a za nezapomenutelné "hlášky" Roberta Duvalla. Bohužel jsem se neubránila srovnání se Stoneovou Četou, která mi připadala více reálná a příběhově i svou délkou mi sedla mnohem víc. ()
Původní verze za 5. Directors cut za 4 .. Ti francouzi jsou tam prostě navíc a celá tahle pasáž naprosto narušuje tu dynamiku postupně houstnoucí atmosféry. ()
Související novinky
Coppola promítl Megalopolis prvním divákům a chystá další film
My se nejspíš toho filmu opravdu dočkáme. Megalopolis je pro Francise Forda Coppolu (Kmotr) ztělesněním výrazu opus magnum. Takové projekty se však často pojí s náročnou produkcí a vyšponovanými… (více)
Coppolova Megalopolis by měla dorazit za pár měsíců
Když se Jon Hamm zúčastnil prvních čtení scénáře ke Coppolovu vysněnému projektu Megalopolis, svěřil se novinářům s tím, že dokončení snímku považuje za nemožné a že vize legendárního režiséra je… (více)
Produkce Coppolova Megalopolis se zmítá v chaosu
Opakuje se snad historie a nadělí nám legendární režisér Francis Ford Coppola (Kmotr) další Apokalypsu? Na takové soudy je asi brzy, pro tuto chvíli to ale vypadá, že produkce na vysněném projektu… (více)
Vzkříšené studio Titanus chystá pokračování Phenomeny
Pokud jste fanoušky klasické italské kinematografie a máte něco nakoukáno, možná si vybavíte i logo legendárního studia Titanus. Tato produkční a distribuční společnost byla založena už v roce 1904… (více)
Ak malo by cieľom tohto filmu znechutiť diváka, priviesť ho priam do depresií a pýtať sa otázky, čo to vlastne videl, aký majú zmysel vojny, život, či sme normálni ľudia, čo je to genialita, čo je správne, tak ako vidno uspel, u mňa tak celkom však nie. Vyobrazenie Vietnamskej vojny ako anarchie, kde nikto nevedel komu velí, čo robiť, všade vládlo znechutenie z nedolapiteľnosti protivníka, z nudy, z ťažkej práce, kde vojaci boli na drogách, aby sa zo všetkého nezbláznili bolo svojské a výrazne protivojenské a protiamerické, žiadna zábava v exotike. Vlastne aj to surfovanie počas bojov na príkaz, bolo pre mňa akýmsi vyobrazením toho, že úsmev a zábava museli byť vyrobené nasilu. Šialenstvo velenia pre mňa vyobrazovala postava Roberta Duvalla, ktorý napríklad akože chudákovi protivníkovi podával vodu, ale keď sa dopočul, že je blízko známa športová osobnosť, v prekvapení vodu vylial a na chudáka zabudol. Naopak druhú stranu vyobrazoval Marlon Brando, ktorý si svet prispôsobil sám, lebo už nemohol znášať všetko utrpenie. Natáčanie pre televíziu bolo peknou ukážkou vojenskej a mediálnej propagandy. Neskúsenosť vojakov z terénom vyobrazovala scénka s tigrom, bláznovstvo a paranoju z nepriateľov na každom roku zas scénka s vystrieľaním člnu s Vietnamcami, kde naokoniec namiesto zbraní ukrývali psíka. Zaujímavý bol pre mňa ešte rozhovor pri jedle, že bielko stečie, žĺtko ostáva, akože domáci tam zostanú, zatiaľ, čo Američania odtiaľ raz aj tak odídu, nie je to ich krajina, spory ohľadom pomenovávania socialistov a komunistov, kde v tom mali zmätok, že Vietnamci budú mať aj tak svoj komunizmus, nikomu, ani Číňanom a Sovietom nenechajú do toho hovoriť. Taktiež ma zaujali scénky ohľadom strieľania svetlíc, či šípok, rozmýšľal som, či to nebolo vyobrazenie paranoje vojakov, že všetko je zbraň a nebezpečné alebo vyobrazenie prefíkanosti Vietnamcov, vyprovokovanie nepriateľa, krycí manéver a následný úder. Napriek všetkému bolo všade cítiť, že tá bláznivosť je spôsobovaná aj drogami, či bezcitnosťou. Paradoxne generál Kurtz vravel, že ak by boli bezcitnejší, ale mravní a mali pár kvalitných a vycvičených divízií, ktoré by boli dlhú dobu zapálené pre vec, mohli by vojnu vyhrať. Celý film je veľmi tajnostkársky s divnými a rovnakými pohľadmi Martina Sheena, čo sa mi nepáčilo. Kamera sa mi páčila iba pri náletoch a pri zábave vojakov pri príchode sporoodetých dievčat. Film má obrovské množstvo chýb, už na začiatku mi nešlo do hlavy, že keď bombardujú Američania súš, prečo padajú bomby vedľa surferov a vojakov na vode a na pláži. Dĺžku filmu vnímam ako snahu o pochopenie tamojšej dlhej vojny, kde sa vojaci nemohli dočkať odchodu. Túto nezmyselnú vojnu mi tento film nejak zvlášť nepriblížil, pocity pritom som mal skôr také, že išlo o nudu, naozaj ma nebavilo sedieť viac ako tri hodiny pri filme, kde sa za prvú hodinu skoro nič neudialo. Tento film pre mňa zostane nepochopený, pretože to, že vojna je apokalypsa, zlo samotné, tak ňou zlo nemožno vypudiť, že je paradox armády, že si nemôžu napísať hanlivé slová na napríklad vrtuľník a pritom ich učia zabíjať, mi sú celý život jasné. Mne osobne to žiaden hlbší zmysel, žiadne premýšľanie nad zmyslom života neprinieslo, to mi vytvorili iné situácie, či filmy, ale ak malo ísť o naozaj útrapy pri sledovaní, tak to vyšlo, ale ja radšej v tom prípade volím napríklad Pianistu. Je zaujímavé sledovať, ako sa užívatelia predháňajú pri týchto snímkach v rozboroch ľudskej duše, v cudzích slovách popisujúcich filmy a potom sa dejiny opakujú, niekedy mám pocit, že ani niektorí nevedia, čo píšu, len sa v hĺbke výpovedi chcú predbiehať. Vojnu by mali ľudia odsúdiť vo svojej podstate ako takú, možno by to stačilo, aby žiadne neboli a nikto sa do armády nehlásil. () (méně) (více)