Kamera:
Hugues PoulainHrají:
Benoît Delépine, Gustave Kervern, Aki Kaurismäki, Jan Bucquoy, Pierre Carles, Bouli Lanners, Jason Flemyng, Benoît Poelvoorde, Noël Godin (více)Obsahy(1)
Príbeh dvoch susedov, ktorých vzájomná nevraživosť dovedie až na invalidný vozík. Nepriaznivý osud ich spojí na netradičnej púti naprieč Európou, pri ktorej na všetkých kašľú, no veľmi radi ich "cicajú" ako otravné komáre. Nekorektný a hlavne čiernohumorný kopanec do všetkých spoločenských a humanistických konvencií. (vojo)
Videa (1)
Recenze (52)
Tak už i za ten konec jsem musela přihodit jednu hvězdu. Opravdu netradičně pojatá road movie o dvou vozíčkářích a co všechno se může přihodit na cestě za odškodněním. Úsměvné s hořkou příchutí a nebo naopak. Téměř jsem žasla nad tím, co oba režiséři a současně i hlavní protagonisté vkomponavali do tohoto snímku, to by jeden nevěřil. Ale kdo ví, všechno je možné. A právě svou odlišností od jiných filmů s podobně handicapovanými lidmi jsem zvedla i hodnocení. Takže jen jednu malou radu, než se začnete dívat, buďte stále ve střehu. ()
Ze začátku jsem si byl mírně nejistý. Aaltra byla černobílá a v podstatě dost tichá. Jenže po asi dvaceti minutách mi příběh přesně řekl, jakým směrem bude směřovat a já jsem se začal smát tam, kde bych jindy asi lítostí brečel. Režiséři, co si zároveň zahráli ty dva na vozíčku, to zvládli tak, jako by to nesvedl nikdo jiný. Nápad takový, že nemůže urazit nikoho a vtip takový, že pobaví snad každého, kdo má rád alespoň trošek neortodoxního humoru. Poslední dvaceti minutovka z Finska je snad jak ze sna. Aki Kaurismäki moc dobře ví, co pro Finsko platí a tak předvádí naprosto ultimátní výkon a mně si během jeho pěti minut slávy získává tak, že během následujících týdnů budu mít co dělat, abych shlédl všechny jeho filmy, co dosud natočil. ()
Šarmantný francúzsky humor mixnutý poriadnou dávkou hovadín, to sa tak často nevidí, ale keď už niečo také vznikne, tak to stojí za to. Pomerne citlivú tému otvorila dvojica režisérov (zároveň scenáristov a hlavných predstaviteľov). Lepšie spracovanú road-movie o handicapovaných blbcoch si však predstaviť neviem. Jemné sfarbenie do dramatických farieb určite pomáha celej atmosfére filmu, pretože spraviť z filmu úplnú prasačinu by bolo asi dosť nekorektné, takže tento smer bol zvolený správne. Kamera je víťazným prvkom celej technickej stránky filmu. Jednoduchá, no veľmi dobre vypointovaná. Ťažko sa komentuje herecký výkon hlavných hrdinov, pochopíte, keď uvidíte. Ale pohyb na invalidnom vozíku im šiel dobre. 80%. ()
Je sice trošku perverzní se smát na místech, které z pozice hlavních hrdinů příliš k smíchu nejsou, ale já si nemohl pomoct. Svůj velký přínos tady má kamera, protože obraz většinu vtipných scén rozehrává a mnohdy jsou na něm zcela postaveny (pití v baru ). Samozřejmě tahle cesta do Finska je značně neortodoxní, ukazuje na některé závažné věci pokud jde o vozíčkáře, ale dělá to nesmutečně zábavným způsobem, v některých místech i poetickým (jízda na korbě auta ve finsku, sezení v moři při přílivu ). ()
Vzorce správania k postihnutým sú v spoločnosti dané, či už právom, morálkou, tradíciou. Čo ale v prípade, ak sa invalidi prestanú trápne poklonkovať, zneužijú súcitné prejavy okolia na maximum a nastúpia na cestu sebavedomého vyjednania si svojich práv? A čo, keď počas tejto cesty navyše zistia, že ich životy do postihnutia boli zúfalou rutinnou, nezaujímavou a šedivou cestou k postupnému zániku v uniformnej priemernosti vzorného európskeho úradníka, či farmára ? Odpoveďou môže byť napr. Aaltra - vozíčkárska road movie z Belgicka do Fínska (kde sa objaví Aki Kaurismäki v malej, ale dôležitej úlohe). Drobné príhody dvoch excentrických a nadmerne drzých invalidov na ceste prinesú riadnu porciu zábavy priaznivcom spomenutého fínskeho režiséra, máloslovného situačného humoru a všetkým tým, ktorí vedia, že tá asfaltovými cestami, drôtami, veternými elektrárňami a fabrikami pokrytá a prísne rozparcelovávaná Európa má ďaleko od médiami prezentovaného malebného kusu prírody. ()
Galerie (4)
Photo © Ad Vitam

Reklama