Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 1953 přijede Katherine Watsonová učit umění na dívčí univerzitu Wellesley. Jako mladá učitelka je šokovaná realitou této prestižní školy, její zkostnatělostí, upjatou morálkou a zastaralými názory. Pro dívky není určeno samostatné myšlení, protože jim poví učebnice, co si mají myslet a dokonce i jaké umění se jim má líbit. Ale co je horší, většina vyučujících i samotné studentky pokládají za nejvyšší životní metu svatbu. Po svatbě se stanou hospodyňkami, budou pečovat o domácnost, připravovat manželovi jídlo, a veškeré vzdělání, kterého dosáhly, je jim pak zcela k ničemu. Katherine má pocit, že dívky na universitě jen zabíjí čas, než se stanou profesionálními manželkami. Nechtějí se svým vzděláním něčeho dosáhnout, nechtějí pracovat, nechtějí dál studovat a budovat si kariéru. Protože žena, která se brzy nevdá, ta je neúspěšná, prohrála, žádná si přeci nepřeje nic jiného… nebo snad ano? A tak začne mladá učitelka studentkám ukazovat, že ne každému se líbí to samé umění, že každý může mít jiný názor i jiné životní cíle. Její počínání popouzí mladou studentku Betty. Ta je ukázkou dokonalé ženy, brojí proti antikoncepci, jejím jediným životním snem je manželství a dům, ve kterém je pračka a sušička. V posledním ročníku studia se provdala a její manželství není šťastné, jenže to si ona nechce přiznat. Jen o to víc poukazuje na nevhodné chování ostatních studentek, školní zdravotnice i učitelek. Zdá se, že když není šťastná Betty, nepřeje štěstí ani druhým. Protože Betty musí být šťastná, dosáhla přeci všeho, co kdy chtěla, má krásný dům, úspěšného muže, i tu pračku se sušičkou. Musí se jen usmívat a dobře reprezentovat ideál ženství. Jako Mona Lisa, vypadá šťastná, protože se usmívá. Znamená ale úsměv vždy štěstí? (TV Prima)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (220)

Faidra 

všechny recenze uživatele

Nepotěšilo mě to, nepotěšilo. Námětově i obsazením to mělo navíc než na vybledlý barvotisk padesátých let, kde jedno klišé přebíjí druhé. Ono se dá pracovat i se stokrát provařeným námětem, když to člověk umí, jak dokazuje zde již mnohokrát zmiňovaná Společnost mrtvých básníků. Její obdobou v sukni by Úsměv rád byl, ale scénáristicky ani herecky na to prostě nemá a Julia Roberts není Robin Williams, zvláště když ji její mladší kolegyně zastiňují jak šarmem, tak hereckými vlohami. Tudíž se místo revoluce dočkáme rozpačitého pokašlávání. ()

pufina 

všechny recenze uživatele

Julia Roberts, Julia Stiles, Maggie Gyllenhaal, Kirsten Dunst - hvězdy září, i když film nedávají v září. Ano, film plný krásných, mladých, talentovaných hereček. Líbilo se mi to, ani nedokážu popsat čím vším (nejsem spisovatel, abych tu psala román). Každopádně film, co stojí vždy za zhlédnutí. Pobaví, pohladí po duši, donutí k zamyšlení.. ()

Reklama

SallyZen 

všechny recenze uživatele

Čekal jsem další otřesnou slaďárnu, ale vyklubal se z toho docela pěknej filmek. Hlavní role obsadili skvělé herečky. Podle mě asi nejlépe zahrála tu svou roli mrchy Kirsten Dunst. Ostatní taky nic hrozného, ale přijde mi, že Roberts tady nasadila jeden výraz a nedala ho dolů za celou dobu. Moc se mi také líbilo vykreslené prostředí spisovatelské školy. Ale je to nepochybně snímek na klidný večer. Nic extra se od toho čekat nedá. 60% ()

Wormboy 

všechny recenze uživatele

Tazkopadny film s Juliou Roberts v ulohe v akej sme ju videli uz niekolko krat, s Kirsten Dunst, ktora podstatne viac zaujala v Smrti panien S.C.Zo zaciatku pri prvej debate o umeni a jeho postaveni som sa tesil na dalsie a dalsie rozpravy o dolezitosti a rozdielnom vnimani umenia, namiesto toho som vsak dostal nemastnu a neslanu tazkotonaznu velerybu, ktora mi zrejme po par hodinach vyprsi z hlavy...skoda PS: je neuveritelne ako dokazu dvaja odlisni rezisery spracovat v podstate obdobnu tematiku. Kym Peter Weir so svojim Spolocenstvom mrtvych basnikov doslova exceloval, Mike Newell sa topi v bezradnosti a s nim aj herci, ktori zrejme ani nevedia, co maju hrat. ()

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Julie Roberts je mi tu po dlouhé době dokonce příjemnou postavou, která chce ve své době něco změnit a pomoct tak svým žákyním. Ze začátku je nepochopena, ale na konci je obdivována. Rozhodně předvídatelný film, ale je příjemný na tolik, že mu jeho chybičky odpustíte a budete rádi sledovat dobu, která je naštěstí již pryč. ()

Galerie (62)

Zajímavosti (6)

  • Během scény v bazénu jsou v pozadí vidět dívky, které nacvičují synchronizované plavání. Jsou to členky týmu synchronizovaného plavání z Wheaton College v Massechusetts, které nacvičují sestavu pro sezónu 2002 - 2003. (HappySmile)
  • Během taneční scény hraje harvardská kapela písničku "Istanbul" - je to opravdová harvardská skupina, která si říká "Din and Tonics". (HappySmile)
  • Aby se Julia Roberts připravila na svou roli, navštěvovala přednášky umění a historie na univerzitě v New Yorku. Hlavní představitelky pak strávily před natáčením 2 týdny v dívčí škole. (HappySmile)

Reklama

Reklama