Zlo pod sluncem

Slavný belgický detektiv Hercule Poirot v dalším filmovém příběhu, kterého si po snímku Smrt na Nilu s určitou noblesou opět zopakoval Peter Ustinov. Tentokrát se stala vražda na nějakém jadranském ostrůvku a Poirot vše s důvtipem a všímavostí sobě vlastního, ostatně jako obvykle, všemu přijde na kloub. Ono, když se na celý koncept příběhu podíváme pěkně zpříma, svým způsobem je dějová šablona totožná z příběhem Vražda v Orient expresu, jen tu místo vlaku máme ostrov s letní usedlostí, kde jsou podezřelí naprosto všichni přítomní. Příběh je v letním teplém přímořském prostředí osvěžující a coby výborná detektivka ve spleti nejrůznějších thrillerů obzvlášť přitažlivý. Je dobře stavěný a jen mírné napětí v určitých dějových odvětvích připomíná, o jaký žánr se to vlastně jedná. On ten případ totiž docela vyznívá jako vedlejší efekt toho všeho, co se tam po celou dobu děje. Očekávané finále sice ničím nepřekvapí, ale fanoušci finálového vysvětlování detektivem co, kde, jak a kdo jistojistě ocení. Kupodivu je tento snímek méně známý a těžko říct proč. Hercule Poirot je takový jaký je a společně s řešením případu vraždy opět krásně přispěje k příjemnému filmovému lehce zábavnému odpočinku. Takovýchto ryze detektivních snímků není moc. (20.02.2022)

Čaj z máty peprné v osm hodin, včelí vosk na vyleštění botiček, blýskající se příbory vedle vybraných pokrmů, na nebi azzurro a procházky po malebném ostrově. Tohle válení belgických šunek může zhatit jedině vražda.. Jadranské vyšetřování mordu mezi starými brécami a navoskovanými panáky už nedisponuje vtipem a uměním vtáhnout, jako se to dařilo na egyptském parníku, a závěrečnou pěst jsem Poirotovi za to sebestředně přednesené obvinění trošku i přál. Mimochodem, kde se objeví on a Jessica Fletcher, tam lidé padají jak kuželky. Kdyby ti dva nevytáhli paty z domu, svět by byl rázem bezpečnějším místem.. (31.12.2017)

Asi poprvé, co se mi toto starší zpracování zdálo srovnatelné a možná i o malinko lepší než novější s Davidem Suchetem. Jediné, co mi úplně nesedělo je obsazení rolí a tentokrát nejen Poirota, o kterém byla řeč už při Smrti na Nilu, ale i všech ostatních, kteří neodpovídali mé představě, s výjimkou Nicholase Claye. Ještě snad Jane Birkin, ale u zbytku jsem nabyla dojmu, že je jim tak o 10-20 let více než by mělo být. Sice podobné zápletky již Agatha použila několikrát, ale přece jen to bylo perfektní, protože byla ozvláštněna :-)) (22.01.2012)

Předštědrovečerní televizní detektivka - všechna tři slova jsou tu poněkud vyjímečná. Agatha Christie nám nabízí zasáhnout do řešení případu před obvyklým Poirotovým rozkladem. Tenhle případ jsem rozluštil, byť jen zdánlivě: Arlena při příjedu Patricka Redferna ještě žila (shoda s Agátou), mrkla na Patrika, aby sehrál show a zahnal tu starou babu. Patrik měl ale jiné úmysly (opět shoda s Agátou), které posléze dokonal... Agátiny detektivové příliš nepátrají, jen se procházejí a diskutují, ale tohle tedy bylo dost komplikované. Na Petera Ustinova jsem se rád podíval, stejně tak jako na Jane Birkinovou (s jejími nádhernými zubními meziprostorami). (24.12.2019)

Jestliže vidíte obě zpracování (s Ustinovem i Suchetem) v krátké době od sebe, nemůžete se ubránit srovnání. I když zpracování s Ustinovem působí svěže, a především exteriery jsou hezčí, u mne osobně vítězí Suchet. Možná že bych v posuzování Ustninova nebyl tak náročný, pokud bych filmy se Suchetem nikdy neviděl. Stejně jako Švejk bude pro mne navždy Hrušínský, Poirot bude Suchet. Líbila se mi hudba. Nicméně herecké obsazení - jakkoliv hvězdné mne nenaplnilo nějakým zvláštním nadšením. Stejně tak Ustinov působil trošku dojmem venkovského strýce, jak jej předváděl Rašilov v prvorepublikových filmech, nikoliv dokonalého gentlemana anglicko-francouzsko-belgického střihu. Film byl příjemným zpestřením večera a zajímavou možností srovnání, ale nijak neoslnil. (12.09.2015)