Claymore

Claymore je jedním z mých nejoblíbenějších anime, (jak jsem tohle anime shlédl celé tak jsem pár sní z toho nemohl v klidu spát :D) a to i přes ten podivný konec, proč se jen nedrželi mangy... Anime má pěkný opening i ending, vždycyk jak uslyším písne Raison d´etre z openingu tak si vzpomenu na seriál a cítím se nostalgicky. Manga od claymore je všeobecně jedna z nejlepších mang vůbec, vychází na začátku každého měsíce asi 10x za rok. Na toto anime spotřebovali cca 70 dílů mangy, takže se na druhou serii můžeme těšít za 7 let :D jen jsem zvědavý jak se na ní napojí. ------------------- Dodatek 12.9.2008: Ta manga je vážně super, super, super, SUPER!!!!! :D a to v takovém měřítku, že ostatní mangy mi proti ní přijdou nudné asi jako Honzíkova cesta :D (12.05.2008)

Tenhle seriál má spoustu silných, ale bohužel i spoustu slabých stránek. Mezi jeho silné stránky určitě patří námět a skvělá fantasy atmosféra, ovšem celkový dojem ubíjí nedotažený děj a vůbec levné provedení... Opravdu je zde v animaci poznat rukopis Madhouse - pěkné obrázky, ale většinou bez pohybu. To u bojového anime trochu zamrzí. Na druhou stranu mi ale (kupodivu) i tak ty boje přišly docela fajn. 5* ale nemůžu dát, ne něčemu, co je tak nevyvážené. Btw, dobrý příklad nevyváženosti Claymore je hudba. Ta někdy vážně umocní atmosféru a velice dobře pasuje k dané scéně (př. Awakening Priscilly), někdy ale celou scénu v mých očích úplně pohřbí a to je co říct, protože to se mi u anime prakticky nestává. (07.04.2008)

Po nic extra začátku příšlo několik opravdu výborných dílů, ale přibližně od poloviny seriálu začal Claymore trochu docházet dech. Opravdu špatné to ale začalo být ve chvíli, kdy se děj přesunul do města Pieta a seriál se začal odchylovat od mangy. Autoři ve snaze alespoň trochu uzavřít většinu dějových linií sklouzli do hromady klišé a fádní boje s různými monstry už pomalu začaly nudit. Škoda, dějové zvraty v první půli mě dokázaly opravdu nadchnout, celkem překvapující bylo také jak brutálně se děj chová k hlavním hrdinkám. Claire a spol. často končí doslova rozsekány na kusy a nebývalé regenerační schopnosti jim pak přijdou opravdu vhod. Na závěr si neodpustím výtku k animaci. Jestliže velké množstvní času zabírají souboje s různýmí příšerami, je poněkud nešťastné, když spousta z nich působí příliš staticky a navíc ne moc nápaditě. Pocit, že sleduji jen mangu se zvukem jsem totiž měl až příliš často, vyšší rozpočet by určitě neuškodil. (26.09.2007)

Claymore, jak již bylo řečeno, je mixem přísad kvalitních i hrozných. Zajímavou volbou je prostředí světa, ve kterém lidé rozhodně nejsou na vrcholu potravního řetězce. Jedinou nadějí lidí jsou Claymores, bojovnice, z polovice ženy, z polovice démoni (nebo jiný přijatelný ekvivalent slova Youma :) ). Neoblíbené, ale potřebné. Claymore jsou tvořeny a ovládány tajemnou Organizací. A tu vidím první vadu seriálu. Když je ve fantasy seriálu něco tajemného, divák bývá zklamán, když mu nakonec ono tajemství není odhaleno. Že se nedozvíme mnoho detailů o světě Claymore, bych tvůrcům odpustil, ale Organizace, hlavní hráč... s tou nás měli seznámit více. Nedozvíme se ale i další věci. Jak je s poloprobuzením? Po čem vlastně toužil Easley a proč? To všechno je chyba scénáristů, kteří se zjevně ocitli v rozpacích, když zjistili, že do konce jim zbývá 8 dílů (po předchozích povětšinou dobrých dílech) a nic ještě nevyřešili. Místo řešení však nacpali zbytek seriálu souboji a rádobydojemnými scénami a v úplném závěru příběh nerozuzlili, ale loadnuli do stavu před oněmi osmi díly (s pár mrtvolami navíc). V poslední třetině mi navíc tvůrci dokázali znechutit postavu Rakiho do míry neúnosné a k mému překvapení podobně naložili i s Priscillou. Pokud jde o technickou stránku věci, Madhousovská statická animace mě osobně příliš neurážela a v některých chvílích si mi dokonce i značně líbila. Pravda je, že v temném seriálu Shigurui působí tento styl vhodněji, ale i zde je na co se dívat. Kresba je zdařilá, podtrhuje neveselou atmosféru světa. Ve výtvarném pojetí potěší některé drobné detaily, jako jsou emblémy jednotlivých Claymorek, či design některých Probuzených. Dávám slabé ****, s tím, že nebýt poslední třetiny, asi bych lepší ****. Nyní je čas zkusit mangu a doufat, že většina vad seriálu jí není vlastní. (27.05.2008)

Zajímavý příběh vs. něco, čemu Japonci hrdě říkají repliky... aneb Claymore jako živoucí definice anime. V tomhle démonořeznickém seriálu je to vše. Klasické propriety. Dobrý příběh, zajímavá kresba, dynamická hudba, poezie krve a meče, megasouboje. Ne vše z toho je extra úžasné, ale nic z toho není průšvih... ten přichází až s druhou várkou univerzálních anime motivů. Hloupé postavy, které z jakýchsi nepochopitelných důvodů zapomínají, co všechno uměly dva díly zpět, nedodržování pravidel vlastního fikčního světa, odmítání logiky jako nejhoršího z yoma, snadná vizuální zaměnitelnost bloncek s mečem (i když na to, že je tam tak pět desítek uniformovaně obrněných blonckek s olbřímím mečem, si animátoři poradili docela slušně, to zas jo), ale hlavně stupidní nefunkční dialogy (a monology a vnitřní monology), které většinou slouží jen jako vysvětlení toho, co se zrovna děje. A to i přes fakt, že bych musel být absolutní idiot, abych to nepoznal bez pomocných koleček. Navíc jsou tyhle mrtvolné proklamace tak repetitivní, až to celé vybízí k vymyšlení chlastací hry. Mix Berserka a Hellsingu OVA, tématem, motivy, selháními i kvalitou, bohužel bez highlightů, které se i v těchto málem provarech vyskytly. (19.02.2016)