Claymore

Claymore je napůl člověk a napůl démon. Pokud ale použije příliš mnoho své démonické síly, může se stát démonem napořád. Očekávejte tedy akcí nabité a napínavé epizody. Nutno říci, že v Madhouse temně rudou rozhodně nešetřili a tak je akce místy celkem brutální. Postavy jsou zajímavé a děj celkem pěkně graduje. Bohužel se závěrečnou epizodou jako by si tvůrci nevěděli rady nebo si snad chtěli nechat otevřená vrátka pro případné pokračování. Je to rozhodně škoda. Seriál by si určitě zasloužil lepší zakončení. (09.03.2008)

Claymore je jedním z mých nejoblíbenějších anime, (jak jsem tohle anime shlédl celé tak jsem pár sní z toho nemohl v klidu spát :D) a to i přes ten podivný konec, proč se jen nedrželi mangy... Anime má pěkný opening i ending, vždycyk jak uslyším písne Raison d´etre z openingu tak si vzpomenu na seriál a cítím se nostalgicky. Manga od claymore je všeobecně jedna z nejlepších mang vůbec, vychází na začátku každého měsíce asi 10x za rok. Na toto anime spotřebovali cca 70 dílů mangy, takže se na druhou serii můžeme těšít za 7 let :D jen jsem zvědavý jak se na ní napojí. ------------------- Dodatek 12.9.2008: Ta manga je vážně super, super, super, SUPER!!!!! :D a to v takovém měřítku, že ostatní mangy mi proti ní přijdou nudné asi jako Honzíkova cesta :D (12.05.2008)

Musím říct, že mě konec nijak neovlivnil... Mezi všemi otaku jsem asi jediný koho to nenaštvalo. Jasně, když pominu okolnosti, tak je to trochu neukončený a po všech těch soubojích by to něco chtělo... Jediné co mě ale opravdu na Claymore naštvalo, byla větší absence Rakiho, který by měl dostat více prostoru, na úkor dlouhých a někdy až příliš nezáživných soubojů, které se kolikrát táhnou přes tři díly a to už mě zvláště ke konci docela nudilo... Ale svým způsobem mi Claymore vrátil podobně příjemný pocit, jaký jsem naposled cítil u sledování Fate/Stay Night a to včetně příjemného soundtracku... 8/10 (17.12.2007)

Velice zajímavý začátek, jak nastíněným příběhem, tak i emotivně, který nicméně vyvane do zoufale dementního bezpříběhového omílání nekonečných soubojů, levelového vršení jednoho silnějšího nepřítele za druhým, a omílání dialogů typu "mé kung-fu je lepší než tvé kung-fu". Od poloviny seriálu už příběh prakticky neexistuje a hlavně ani nikam nevede, nekončí, nastolené otázky odmítá řešit. S přepálenou melodramatičností tak dospěje do zcela patového řešení, jaké bylo v seriálu už někdy v polovině. To už se všechny postavy chovají vysloveně tupě, a s konstantně ubrečeným a uřvaným patosem. Vlastně jak mne ze začátku hodně zajímaly, tak ke konci jsem si už přál aby úplně všechny pochcípaly. Je to v podstatě shounen jako Bleach, jen trochu víc pro holky. 5/10 (02.05.2014)

Země kde se děj odehrává, má 47 okresů, z nichž každý má přiřazeného jednoho válečníka (válečnici) Claymore, které odhalují a zabíjejí všechny hybridní bytosti Yoma…47 blondýnek, 47 válečnic, které jsou očíslovány dle svých schopností a dovedností, 47 je i naše hrdinka Clare se kterou budeme prožívat její strastiplnou cestu za pomstou. Jde opravdu o jedno z nejlepších anime, které jsem měl zatím tu čest vidět. Doslova jsem se na den a půl zažral do těch 26. dílů a nemohl se odtrhnout. Uchvátil mne hlavně samotný příběh, který měl sice tu a tam nějakou tu trhlinu, to nepopírám, ale jelikož jsem Mangu nečetl, nemůžu srovnávat. Pohlcen tímto světem, v němž nebezpečí a smrt číhá na každém rohu, jenž má nespočet podob a Yoma(s), kteří se s ničím a nikým neserou – no ony ani Claymore děvčata…Jako další velké plus vidím ve vzpomínkových pasážích, které skvěle doplňují děj – umřít tu může opravdu kdokoliv – však jsem ani nestačil počítat kolik Claymore bojovnic skončilo pod drnem – navíc se mi líbil nápad jejich proměny v Yomu, kterou musely mít pod dohledem. Dramatických chvilek, zrad, krve, bojů, nářků tu bylo nespočet, akorát jediné co mě trošku sralo, byla nevyváženost jednotlivých dílů. Patnáctiminutové souboje, při kterých odpadávaly končetiny, aby si je zas zpátky regenerovaly, po čase začali uspávat a ten konec taky nebyl zrovna nejšťastněji zakončený. Na druhou stranu soundtrack byl chytlavý a moc se mi líbil. Takže u mě převládá spokojenost. (21.01.2014)