Ztracený svět

Cesta do pravěku je o 5 let starší a dinosauři v ní jsou dinosauři a ne převlečení varani, aligátor a v extrémním případě gekon obrovský. Prostě trochu naivní i na svou dobu. Nicméně jsem jako dítě hltal Challengera v ABC a jsem rád za možnost nahlédnutí do Ztraceného avěta. 65%. P.S. Kdyby něco sežralo toho čokla, dal bych o hvězdičku víc :). (08.09.2017)

,,BUDE ŽIŤ DOSŤ DLHO, ABY BOL VEĽKÝ AKO DOM A DESIL CELÝ LONDÝN.“ ,,A ČO UROBÍME POTOM?“ ,,NO, VYSŤAHUJEME SA Z LONDÝNA AKO NAJRÝCHLEJŠIE BUDEME MÔCŤ.“ __ Jedna z najznámejších filmových verzií slávneho Doyleovho príbehu, ktorému je verná sotva z polovice. Na prelome tisícročí išlo o film často uvádzaný vo víkendovom poobednom vysielaní a dnes je divácky dostupný iba sprostredkovane zo súkromných zdrojov. Zasadenie príbehu do súčasnosti – teda do obdobia prelomu 50.- 60. rokov minulého storočia – príbehu vo výsledku vôbec neuberá na hodnote, keďže v civilizovanom svete sa jeho dej odohráva iba zo začiatku a v priebehu pol hodiny je túto skutočnosť poznať iba na niektorých odevoch alebo predmetoch ústredných protagonistov. Omnoho svojráznejšia je triková stránka. Vtedy ,,áčkovejšiu“ pracnú stop-motion animáciu dinosaurov tu nahradilo ,,béčkovejšie“ maskovanie súčasných leguánov alebo menších krokodílov do chybnej pravekej podoby napr. tyranosaura rexa, čo zrejme vyšlo produkciu lacnejšie. Táto skutočnosť mi ako mladšiemu čiastočne prekážala, dnes môžem usúdiť, že usmerňovanie pohybov plazov alebo ich súboje sú v ateliérovom prostredí zvládnuté na pomerne slušnej úrovni. Z celkového hľadiska ide skôr o rutinérsku záležitosť. Film disponuje zvládnutými dramatickými sekvenciami, scenáristickým klišé s divácky nutným ženským elementom aj uponáhľaným finále, ktoré pre mňa vždy vyznelo skôr do prázdna, pretože by si zaslúžilo pamätnejšiu bodku. Vo výsledku ide o pohodovú starosvetskú záležitosť stále sa tešiacej priazni fanúšikov obdobnej staršej kinematografie. (211. hodnotenie, 18. komentár k filmu) (25.11.2017)

Niečo v štýle Journey to the center of the world, alebo 20000 leagues under the sea. Čiže číre rozprávkové dobrodružstvo s patričným kúzelným efektom. Špeciálne efekty sú myslím v pohode, hlavne je ale v pohode výprava. Logika sa už bohužiaľ utopila v tonách lávy a zmizla v tyranosaurovej tlame a to na úplne všetkých úrovniach. Príbeh postupne graduje až do veľkého finále, akonáhle ale skončí, nasleduje ihneď stopka, i keď by sa patrilo ukázať dovetok v Londýne. Nepochybujem, že mnohým by sa tento film, ak by naňho náhodou natrafili, páčil viac, ako rovnomenný Spielbergov film. Komentár č. 5555 (03.12.2016)

Před padesáti lety zřejmě odvaz a vrchol dobrodružství, dnes divný a trochu kulhající sled scének s neskutečně klišovitě pojatými postavami. Jinak jde o sympaticky aktualizovaného Doyla, až na tu naivitu... že dorazí jakýsi profesor zoologické společnosti a na letišti se o něj rvou reportéři, jako by byl sportovní hvězda. Inu, staré časy. (23.12.2013)

Až v samotném závěru jsem si uvědomil, že jsem film musel vidět někdy jako kluk - když hrdinové prchají před divokými domorodci, bylo mi to stále povědomější, až přišel otvor ve skále, v němž se po lidech vztahovala popínala žahavá chapadla, která vždy zahnali pochodní, aby mohli proběhnout, došlo mi to: Jo, to jsem viděl stoprocentně, vzpomínám si i kdy (TV Nova, která tehdy teprve začínala vysílat, neděle odpoledne... jo, až takový detaily :-). Ale to byla jen vzpomínka. I proto film hodnotím shovívavěji než jiné, je to čistě dobrodružná zábava s lookem zlatého hollywoodského věku. Dinosauři jsou normální dnešní plazi, jen mají na sobě přivázané různé rohy a štíty a vůbec jako dinosauři nevypadají, zadní projekce je taky hodně vidět, motiv s nenávistí Gomeze k lordu Roxtonovi je úplně zbytečný a dost překáží v ději, ale to všechno je úplně jedno. Je to okouzlující, krásně naivní, má to atmosféru, potěší Claude Rains coby prof. Challenger v jedné z posledních rolí, podobně i Jill St. Johnová (ani se mi nechce věřit, že pozdější Bond girl tu bylo teprve dvacet) či Vitina Marcusová jako domorodá kráska v sexy oblečku. Jo, normálně bych dal tři hvězdičky, ale prostě z té nostalgie dám víc. Nejlepší Ztracený svět pro mě navždy bude ten z roku 1925, ale jako klukovsky dobrodružný příběh se tento film nemá za co stydět. (07.03.2015)