Podivuhodný případ Benjamina Buttona

Ja viem, je to len ďalší na chlp vypočítaný romantický doják s multikultúrnym emocionálnym presahom, podopretý tonami generačnej múdrosti. Keby som niečo také dokázala napísať, tiež je z toho bestseller. To vraví rozum. Ale dá sa mu nedať tých 5*, keď vás stejne dostane a vyžmýka? (21.10.2010)

Benžo knoflík a noční můra gerontologa, ovšem vlhký sen každého pedofilního gerontofila (a že s touhle úchylkou je poměrně těžké vyhledat zbožňovaný objekt). Idea překvapivá, Bradapit výborný, Cate okouzlující. Není moc co dodávat, spolu se ,,Seznamtesedžoublekem" jeden z těch hollywoodských mainstream-hitů, ve kterých si i převzdělaní šťourové najdou nějaký ten přesah. (05.11.2012)

Mám podobné dojmy jako ze Zodiaca. Ukazuje se, že Fincher filmařsky vyrostl - jeho filmy jsou stále noblesnější, klidnější a snad ještě stylovější než předtím, ovšem jsou také pomalejší a méně divácky přívětivé (ne, Benjamin Button rozhodně není zlatokopská uslzená sračička). No a já zjišťuji, že mi klidný a rozvážný Fincher vůbec nesedí. Dokážu se stále tetelit nad jeho perfektně odvedenými "lehkými" žánrovkami (Úkryt, Vetřelec 3), jásám nad postmoderně efektním a energickým Klubem rváčů, ale tyhle jeho novoty přecházím akorát s uznalým pokýváním nad (obrazově) přecizně zkomponovanými scénami, jinak mi jen tak šumí před očima a absolutně mě neoslovují. Podivuhodný případ Benjamina Buttona JE zajímavý film, jsou v něm momenty, které považuju za mimořádně silné a povedené, jenže těch světlých okamžikl je jen pár a ztrácí se v čemsi, co je pro mne jednou velkou, šedivou, těžko stravitelnou hmotou. (01.01.2009)

Myslím si, že povídka je krásný literární útvar. A povídka má zůstat povídkou. Je sice zajímavé přetvořit ji na tříhodinový film, ale v tomto případě raději sáhnu po knize. Výhodou je, že bylo poměrně často citováno z knihy. (27.06.2014)

Hřejivá, ale smutná story o dvou osudem spřažených lidech, kteří se vlastně sešli až někdy uprostřed svého bytí, ačkoliv si byli souzeni od mala. A právě to hledání v první polovině mi přišlo mnohem slabší než jejich samotné soužití poté. Od poloviny to bylo mnohem víc naplněné city a Bradovým kukučem. Film mi hodně připomněl Burtonovu Velkou rybu - ta je sice osobnější, ale tématicky je dost odlišná od toho, co Burton točí. Stejně tak od Finchera bych takovouhle látku nečekal. Herecké výkony těžko hodnotit, to spíše práce maskérů a počítačových trikařů zaslouží pochvalu. Soundtrack nebyl špatný, nepodbízel se, ale samostatně moc nefunguje. Dávám pět, ale je to spíše čtyři a půl hvězdičky (23.02.2009)

Je zajímavé přemýšlet, jak by vypadal svět, kdybychom se rodili jako starci a ze světa odcházeli jako roztomilá miminka. A hlavně je zajímavé přemýšlet, jestli by na to byli lidé ochotní přistoupit. To je jen jedna z mnoha myšlenek, které mě napadají po zhlédnutí tohoto filmu, který byl nominovaný na 13 Oscarů a během oscarového večera svedl tuhý boj s Milionářem z chatrče. A film to je rozhodně výborný, o tom se nepřu ani o tom nepochybuji. To, co jsem viděl, se mi hodně líbilo, bylo zajímavé sledovat mládnutí hlavního hrdiny a jeho celý život od začátku do konce. Ale zároveň se nemohu ubránit dojmu, že některé scény byly hodně nudné, obzvláště nejnudnější mi přišla scéna, kdy Benjamin přijel za Daisy do New Yorku, u toho jsem se nudil celou dobu. A tak teď přemýšlím, jestli na tuto nudnou scénu velkoryse zapomenout a zohlednit to pozitivní, co mi film dal, nebo tuto nudnou pasáž zohlednit v hodnocení. Každopádně je tu jeden argument, jeden hodně pozitivní argument, díky kterému jsem ochoten hodnotit film hodně vysoko. A to sice že jsem se rozbrečel jak nějaké malé dítě ve chvíli, kdy jsem to absolutně nečekal. Bylo to sice ke konci, ale bylo to v době, kdy nebyl absolutně důvod k tomu, abych dal průchod emocím, mé dojetí přišlo v okamžiku, kdy se za nemocničním oknem objevil kolibřík. Neškodná scéna, neškodný odkaz na jeden ze zážitků hlavního hrdiny, a přesto v tuhle chvíli se v mém obličeji objevil neutuchající pláč. Nikdy jsem nic takového u filmu nezažil a nechápu, proč právě tahle scéna tak zapůsobila na mou psychiku, prostě jsem začal brečet a pláč nešel zastavit. Z toho důvodu jsem ochoten přehlédnout ten nedostatek v podobě nudných zhruba 10 minut a udělit pět hvězd. Samozřejmě ale nesmím zapomenout pochválit ani herecké výkony, Brad Pitt byl vynikající a úžasný, až snad přímo geniální, a protože s ním ten film stojí a padá, tak to je velice důležitý fakt. Takže z mého celkového pohledu jsem viděl výjimečný a geniální příběh, jehož konec byl nezapomenutelný, a obzvláště věta, která zazní ke konci filmu "Podíval se na mě a já poznala, že ví, kdo jsem, a pak zavřel oči, jako kdyby usnul." mě bude provázet ještě hodně dlouho a vzbudí ve mně jistě ještě hodně emocí. Ne, i když jsem chtěl původně dát jen čytři hvězdy za tu jednu nudnou scénu, tak to prostě nejde, při psaní tohoto komentáře jsem si uvědomil, že tohle je film, který si zaslouží maximální hodnocení, které také nakonec uděluji. Je to za pět hvězd. (21.06.2010)

Fincherova ukázka dokonalého filmového umění. Krásný film, který mě během každého zhlédnutí dokáže dojmout, ale zároveň i zvláštně pohladit. Nějaké chyby ve filmu divák nenajde, ani kdyby chtěl. Délka je dlouhá, ale v tomto filmu je třeba si pořádně vychutnat každou scénu, každý záběr, každý tón, už jsem film viděla víckrát a pokaždé mám pocit, jako bych s Benjaminem skutečně prožila celý život. Fincher má můj velký obdiv a jsem mu za tento film vděčná, protože mě dokáže úplně odtrhnout od skutečného světa, alespoň na chvíli. (02.12.2012)

Už ten námět se mi hodně zamlouval a věděl jsem, že David Fincher je na zfilmování ten pravý. A řemeslně není opravdu na co si stěžovat a Fincher to má opravdu vypiplaný do posledního detailu. Atmosféra je pěkná a místy mi to připomínalo Foresta Gumpa a taky trochu Burtonovu Velkou rybu. Herecky si taky není na co stěžovat a mezi Pittem a Blanchettovou to fakt funguje. Pár problémů bych ale přece jenom viděl. Celé mi to sice přišlo řemeslně a režijně na jedničku, i tak to ale na mě působilo většinu času chladně a tak trochu i vykalkulovaně, že si chce Fincher pro toho plešouna fakt dojít. Jako nic proti, ale aspoň bych mohl občas pocítit nějaké emoce. Takhle jsem se sice koukal na moc pěknej a dobrej film, ale vůbec nic to ve mně nezanechalo a závěr mě nechal naprosto chladným. A to jsem si chtěl připravit kapesník. I tak je to ale velmi silný nadprůměr, který by si nějaké ty ceny opravdu zasloužil (11.01.2009)

Chýbalo mi tam viac romantiky. (13.01.2009)

Nádherný film od tvorcov Foresta Gumpa pri ktorého sledovaní vám toto porovnanie určite viackrát napadne.Dokonalé herecké obsadenie, ťažko si predstaviť lepšieho predstaviteľa na hlavnú úlohu ako B.Pitta,ktorý aj v reálnom živote vyzerá na svoj vek veľmi mlado.Príbeh je naozaj zaujímavý, všetko je na vysoko profesionálnej úrovni, napriek tomu mi k dokonalosti vo filme niečo chýbalo.Chýbalo mi pár silných scén, niečo čo by ma strhlo alebo prekvapilo.Celý film som čakal,že sa niečo stane a ono v podstate dej kľudne plynie , náš hrdina sa postupne mení a vy pochopíte , že film je vlastne obyčajný tak, ako obyčajný je ľudský život.Ťažko povedať či to bol zámer, ale príbeh ponúkal množstvo možností ako ukázať život z iného pohľadu ,až fakt zamrzí , že sa tvorcovia sústredili hlavne na krátke časové obdobie v ktorom sa nachvíľu pretnú životy hlavných postáv.Krásne , zaujímavé ,ale na päť hviezdičiek to nebude.80%. (13.07.2009)

I když je dějová linka dopředu přímo daná, nevadilo mi ani trochu, že ji sleduji 166min! Uchvátit diváka na tak dlouhou dobu je opravdu umění. Po dlouhé době se ve filmu sešlo to, co opravdu oceňuji - trochu fantasy, trochu mysteriózní, klasicky vyprávěný, nádherně zahraný (Cate Blanchett je pro mě nehasnoucí hvězda), emocionálně naplněný, dojímavý, originální a taky trochu moudrý. (17.02.2009)

Jeden strašně vzdělenej francouzskej spisovatel jednou řekl, že: V životě se člověk učí nejdřív chodit a mluvit. Později se pak učí sedět a držet hubu. Benjí to měl naopak. Narodil se s artrózou, zemřel s dudlíkem. Narodil se s filozofickou vyřídilkou, zemřel uřvaný a odtržený od lidí, které měl rád. Svůj život svěřil do deníku, který neobsahuje zbědované myšlenkové pochody, jako to bylo v kauze: Bridget Jones. V tomhle notesu se zaobírá svým unikátním životem (byť mu ho vůbec nezávidím) a chce, aby jsme brečeli.__ Fincher sakra umí. Ale délka podkopává Buttonovi nohy víc, než je zdrávo a film tím pádem ztrácí na plačtivosti. Neříkám, že je to pitomý. Třeba režisér chtěl mít takový odstup od diváka a nechtěl ho vyprovokovávat, co já vím, ale když vezmu v úvahu, že já brečím i u nedělního segedýnského guláše štěstím, tak je něco v nepohodě. To je to, co mě možná nasírá ze všeho nejvíc, že mě to nenaladilo na tuhle vlnu (ale já stejně myslím, že jsem na to nebyl správně nainštrumovanej )__ 13 nominací chápu, fakt. Nejvíc ale ze všech nominovaných to přeju Taraji P. Henson, která se od všech postav z filmů liší tím největším možným způsobem. Je svá, přesvědčivá a hlavně zábavná. 80% a hotovo dvacet! (dodatek k 23.6. 09 - po druhém shlédnutí, musím zvýšit na 5*) (20.02.2009)

Úžasný námet vychádzajúci z poviedky autora Veľkého Gatsbyho ostáva v scenáristickom prevedení Erica Rotha (Forrest Gump) nevyužitý a nie veľmi nápadito zadaptovaný. Stále ide o výborný počin, no v tieni ďalších aspektov tohto diela je predsa len príliš stávkou na istotu. Všetky ostatné filmárske zložky sa totiž blížia k dokonalosti. David Fincher potvrdil svoju povesť perfekcionistu a všetko tu šľape ako hodinky. Nádhernou kamerou počnúc a skvelými hereckými výkonmi končiac. Držiteľ troch Oscarov a ďalších desiatich nominácií. Vynikajúca osudová romantická dráma nasiaknutá emóciami a darček pre filmových fajnšmekerov v jednom. (16.03.2016)

Ech. Tak na tom Benjaminovi nic není. On prostě jenom mládne. A ve věku, kdy vypadá alespoň jakž takž jako Brad Pitt, souloží. Je to stejná nuda, jako kdyby stárnul. Navíc on mládne tak trochu blbě. Proč se třeba jeho mozek taky nevyvíjí obráceně, ale normálně? Vycizelované jaterní skvrny dobrý film nedělají. Stejně jako frajeřinky typu „kdyby taxík…“. Na druhou stranu, dívalo se mi na to hezky. Docela. Jared Harris ♥ (23.02.2009)

Je k nevíře, že já vlastně o tomto filmu ve chvíli kdy jsem si jej pouštěl věděl jen to že tam hrají Brad Pitt a Cate Blanchett. Dobře jsem věděl že film byl nominován na Oscary, také mi bylo známo že se jedná o film, který není zrovna krátký. Věděl jsem že je to film ve kterém Brad Pitt je často proměňován v čase. Netušil jsem ale že je to proti směru hodinových ručiček. Někdy není zkrátka na škodu přistupovat k filmu téměř nedotčen. Dokonce jsem byl líný si přečíst i obsah filmu. První hodinu děje se musím přiznat mě film nějak moc nenadchl a já se těšil jak mu to tady při psaní hodnocení pěkně osolím. Jenže poté se film začne přece jen nenápadně zadírat pod kůži, takže ať chci nebo ne, prostě musím uznat kvality snímku režísera Finchera. Trošku mě sice mrzí že se nejedná o další veledílo jako v připadech Sedm nebo Klubu rváčů. Ale přesto mé hodnocení zůstává někde kolem hranice 75%. PS: Někteří lidé se narodí, aby sedávali u řeky. Některé zasáhne blesk. Někteří mají hudební sluch. Někteří jsou umělci. Někteří plavou. Někteří se vyznají v knoflících. Někteří znají Shakespeara. Někteří jsou matkami. A někteří lidé tancují. (28.08.2009)

Film, ze kterého na vás dýchne život. (28.01.2009)

Tento film se americkým filmovým akademikům bude určitě líbit, protože je ryzím a nefalšovaným akademismem. Je dokonalý, ale přitom poněkud prázdný a nudný... Nabízí přehlídku profesionálních hereckých výkonů v překrásných interiérech, dokonalou práci maskérů, kostymérek, kameramanů, střihačů, zvukařů, hudebních skladatelů... To vše je řízeno umnou taktovkou zavedeného režiséra se zvučným jménem. Zkrátka po technické stránce nelze vytknout ani ňo. Jenže v tom bezmála tříhodinovém balíku vyleštěnosti par excellence je také téměř životu nebezpečná dávka sentimentu, floskulí typu "vše je možné", mnohokráte omletých klišé, jinde odkoukaných nápadů, patetické hudby... Vlastní úvahy o proudu lidského života jsou odbyty frázemi a vzhledem ke stopáži jsou vnitřní pocity hlavního hrdiny odhaleny naprosto zoufale - což u příběhu, jehož kostrou je čtení osobního deníku, docela šokuje... (Režisér zřejmě neměl tu ambici se o něco podobného pokoušet.) Celý film na mě působil neskutečně těžkopádně, násilně a marně... Fincher se asi timto filmem chce zařadit do zástupu neperspektivních eklektiků. Benjamin Button pravděpodobně z oscarové tůňky vyloví několik pěkných blyštivých kapříků (prostý američan-vlastenec by mu to dal možná už jen za tu Katrinu), ale já si na něj za pár let zřejmě už ani nevzpomenu. Pro mě naprosto nezajímavý film. (08.02.2009)

David Fincher patří mezi nejlepší a nejstylotvornější tvůrce současnosti a jak už to tak chodí, bylo jen otázkou času, kdy se pokusí proniknout do vod velkolepého mainstreamu. Potenciál příběhu o muži, jehož tělesný vývoj běží proti proudu času, byl obrovský - škoda jen, že se tvůrci nezaměřili právě na osamělost takového života - na bolest zjištění, že nelze kráčet s ostatními, lze je pouze v protisměru krátce potkávat - a zvolili formu životopisného dramatu s množstvím velkých i malých epizodek. Benjamin tak i přes vypravěčskou poutavost ztrácí možnost nabídnout opravdu silný prožitek. Několik emotivních momentů a námětů k zamyšlení nabídne až závěrečná třetina, kdy Benjamin konečně dostane možnost kráčet nějaký čas po boku milované Daisy. Není třeba spoilerů; od začátku je jasné, že stařec potká dívku a stařenka se rozloučí s chlapcem. Přichází chvíle, kdy na sebe naráží Daisina nevyzrálost a Benjaminova předčasná životní ošlehanost, aby si posléze oba uvědomili plynoucí čas, beroucí jim možnost být spolu. V téhle pasáži je film silný, opět jen škoda, že zlom, kdy společná část opačně plynoucích životů pomine, žádný větší vzruch nepřinese. Na hereckých výkonech věčně namaskovaných Blanchettové a Pitta nic moc vyjímečného není, na druhou stranu jim scénář ani moc příležitostí k vyniknutí nepřináší. Za menší zápor bych označil i ohavnou digitálnost zejména námořních scén. P.S.: Věčné přirovnávání k Forrest Gumpovi nechápu - nenarazil jsem prakticky na žádný společný znak, s vyjímkou formy životopisu. (18.05.2009)

Podivuhodný pokus Davida Finchera natočit film o citech, o lásce, o lidskosti, ze kterého doslova tryská úsilí o zteč na Zlatého Plešouna... ale jaksi se do toho opět nepodařilo vkomponovat emoce v patřičné intenzitě. Docela jsem si Benjamina Buttona užívala v jeho útlém stáří, ale zhruba od Ruska jsem čím dál častěji zívala a fixovala pohledem hodiny, ve snaze urychlit pohyb minutové ručičky. Posledních pár minut mě zase naplno vrátilo k ději a rozdmýchalo i nějaký nesmělý náznak hlubších pocitů, to však nestačí na záchranu celkových dojmů. K hercům a jejich výkonům nemám vážnější kritické pindy, snad jen herectví Brada Pittky se snižovalo současně s vrstvou maskování a úplně mi nesedělo tempo jeho mládnutí v porovnání se stárnutím normálů. Soundtrack k fimu byl z mého hlediska průměrný, k daným chvílím dostatečný, jinak prakticky nezapamatovatelný. Každopádně to u mě tahle ukázka precizního filmového řemesla projela v emocionální rovině, což je u zvoleného tématu docela průser. Pan režisér by se i nadále měl držet svého mistrovského kopyta, tedy thrilerů, kde nevadí chlad a sterilita, naopak je z nich nakonec možné vykřesat drtivé emocionální K.O. jako u "Se7en". Tohle nebyl druhý Forrest Gump, to ani náhodou: další sledování neplánuju, maximálně pár vybraných fragmentů. 61% (11.12.2012)

Viděl jsem spoustu filmů ve svém životě, který naštěstí plyne "správným" směrem. Viděl jsem spoustu dobrých filmů. Spoustu kouzelných filmů. Krásných, magických a někdy pro mně dokonalých. Některé, které mě zasáhly částečně, ale některé mám v sobě dodnes. Ale ani jeden nebyl jako Podivuhodný případ Benjamina Buttona. Už od prvních momentů, kdy se zpátečně rozběhnou hodiny na nádraží, jsem cítil zvláštní pocit. Pocit, který vydržel až do konce. Že vidím něco jedinečného. Něco, co mi hrklo slzy do očí a smích do úst. Zvláštní pocit, který jsem u filmu ještě nezažil. ___ Film má scény, které mne rozsekaly, ale aby si je divák mohl doopravdy užít, musí vidět film jako celek, který je monstrózní, ale některé scény jsou vážně silnější než tříhodinový kolos, který Fincher vytvořil. Puntičkářská režie a peníze stály za to. Už vlastně i chápu, kam to všechno padlo. __ Tenhle film bude taky mládnout. Čím starší bude, tím více ho lidé budou obdivovat, protože Fincher natočil nadčasové dílo! Shadwell možná do Vatikánu volat nebude, ale já ano! Stal se zázrak! ... "Benjamine, musíme ztratit ty, které milujeme. Jak jinak bychom věděli, jak moc pro nás byli důležití?". (01.01.2009)