Flags of Our Fathers
Zástavy našich otcov
Flags of Our Fathers
Flags of Our Fathers
Flags of Our Fathers
Flags of Our Fathers
Režie:
Clint EastwoodKamera:
Tom SternHudba:
Clint EastwoodHrají:
Ryan Phillippe, Jesse Bradford, Adam Beach, John Slattery, Barry Pepper, Jamie Bell, Paul Walker, Robert Patrick, Neal McDonough, Melanie Lynskey (více)VOD (3)
Obsahy(1)
John Bradley skončí po záchvatu v nemocnici a jeho syn James začne pátrat, co má otec společného se slavnou fotografií šestice vojáků, která vztyčila nad ostrovem Iwodžima americkou vlajku. Vyprávění pamětníků před ním pomalu odkrývá otcovo tajemství. Byl totiž jedním z příslušníků jednotky, která se vylodila na ostrově, na němž japonští vojáci bojovali o každý metr, za který Američané platili krvavou daň. Byl také jedním z těch, kteří byli vysláni na horu Suribači, aby tu po dobytí ostrova vlajku vztyčili. Nikdo v tu chvíli netušil, že fotografie vyjde ve všech světových novinách a stane se jedním z nejslavnějších okamžiků války v Tichomoří. Krátce poté se John Bradley, Ira Hayes a René Gagnon, kteří z šestice přežili, dozvědí, že se mají kvůli fotografii vrátit domů. Jsou pro vlast hrdiny a mají být vyznamenáni. Zároveň se však mají stát součástí velkolepé propagandistické akce, která má povzbudit Ameriku v dalším boji. Zatímco pohledný Gagnon je ve svém živlu, Irovi a Dougovi se vystupování na stadionech a náměstích vůbec nelíbí. Vzpomínají na padlé kamarády, na boje o ostrov i samotný úkol a každý z nich se s frustrací, narůstající s každým vstoupením, pokouší vyrovnat po svém. (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (368)
Clint Eastwood natočil povedenou a zajímavě svázanou dvojici stejně dlouhých válečných filmů, z nichž každému se daří odrážet ražení své strany - tedy Japonska (LETTERS FROM IWO JIMA) a USA. Zatímco pohled japonský je temnější, melancholičtější a z našeho pohledu odosobněnější, ten americký je 'příběhovatější', sentimentálnější, méně bezvýchodný. Ale opět to není ani tak o bojovém dění (i když je zde parádních cca 15 minut vylodění a prvního střetu), jako o lidských osudech - zde konkrétně skupiny šesti vojáku, kteří tyčili druhou vlajku na vrcholku Mount Surabachi, jak je to zachyceno na slavné fotografii. Tři přeživší z nich jeli následně jako váleční hrdinové dluhopisové turné po Státech, kde měli žádat finanční prostředky na další armádní úsilí. Čili toho jsme svědky, střidavě s děním na Iwo Jimě. A podobně jako v LETTERS, i sem Clint protlačil nějakou ústřední hlubší myšlenku. Týká se právě hrdinství, kontrastu slávy, povyku, vykonstruovaného lesku, a na druhé straně pekla prožitého na ostrově... Nestěžuji si na nic, pro mě další dobrý film. Clintova dvojitá Iwo Jima není ničím dechberoucí, ale za podívání stoprocentně stojí. Mám-li ještě nakonec oba filmy srovnat, LETTERS byly lepší, ale FLAGS mě zase víc bavily. "Every jackass thinks he knows what war is. Especially those who have never been in one." ()
S Clintovými predchádzajúci chladno vykalkulovanými filmami som mal problém a od tohto filmu som (nepochopiteľne) očakával, že tá hra na city skončí. Ale kdeže... Dedo Eastwood nám podsúva ďalší epos o amerických hrdinoch plný pátosu, hrdinstva, morálky, česti a ťažkom živote, tentokrát podľa skutočných udalostí. Silný námet, no konečný produkt je slabučký. Tá prvá polovica by sa ešte dala zniesť, hoci aj najsilnejšia scéna (vylodenie na ostrove) vďaka nevhodným kamerovým filtrom vyzerá skôr ako nejaká PC hra. Druhá polovica je ťažké sústo len pre tých najnáročnejších a najotrlejších a Eastwood akoby skúšal koľko divák ešte znesie... Prečo sa film oplatí vôbec dopozerať je pekná fotossesion na záver so skutočnými zábermi z Iwo Jima...Chválim Eastwooda za super nápad sfilmovať historickú udalosť z oboch pohľadov, bohužiaľ po tomto filme nemám na tú "japonskú" časť vôbec chuť..Ale Spielberg nešetril a výpravu to má nádhernú, to je fakt!:) ()
Tak jsem konečně viděl "Vlajky" a ptám se sám sebe, co to vlastně Eastwood natočil. Je to opravdu válečný film? A nebo byste snad dokázali po shlédnutí filmu odvyprávět válečnou dějovou lini, která se na Iwo Jimě odehrávala? Asi těžko. Válené záběry jsou sice hodně efektně natočené a je na nich hodně znát Spielbergův "Ryanovský" rukopis, ale slouží v podstatě jen jako jakési vzpomínkové pozadí pro příběh tří navrátivších se vojáků, kteří doma prodávají dluhopisy, zatímco jejich přátelé ve válce nasazují své vlastní životy. Nápad je to rozhodně zajímavý, ale film jako by tím ztrácel na tempu a často se spíše nudně kolébá, místo toho, aby nasadil potřebný tah na branku. Tu navíc představuje konec v podobě sentimentálního žvatlání válečných veteránů, které silně nemusím už od Bratrstva neohrožených. Jsem ale hodně zvědavý, jak se po "Vlajkách" vyvine kariéra Ryana Phillippa, který po celou dobu doslova "září" z obrazovky a jasně dokazuje, že role pubertálních slaďoušů nejsou to jediné, co ve svém hereckém arsenálu ukrývá. ()
Bylo chybou očekávat strhující akci jako v Ryanovi nebo třeba Call of Duty. Scény z bojiště jsou výborné, ale zabírají asi čtvrtinu filmu. Většina filmu se věnuje "mytologii" slavné fotografie, jejím protagonistům a tomu, co dělali po válce (přehlídky, odhalování pomníků, ohňostroje, dechovka a další obvyklé věci), což mě zajímá asi tolik jako přímé přenosy z parlamentu ČR. ()
Galerie (33)
Photo © DreamWorks Pictures
Zajímavosti (22)
- Krycí jméno filmu bylo Montana. (ČSFD)
- Jared Leto odmítl jednu z hlavních rolí kvůli tomu, že se chtěl věnovat své kapele 30 Seconds do Mars. (imro)
- 55-milionová produkce studia Paramount (DreamWorks) debutovala v amerických kinech (20. – 22. 10. 2006) se ziskem 10,2 mil. dolarů. Film to dotáhl na třetí příčku a ani další promítání nebylo příliš úspěšné. Jeho celkový výdělek se vyšplhal jen na 33,6 milionu. (imro)
Související novinky
Prvotřídní First Class?
Upřímně, zpočátku X-Men: First Class znělo jako vylouhovaný odvar z populární série v balení pro teenagery. To už dávno neplatí. S produkujícím Bryanem Singerem, Matthewem Vaughnem na režijní sesli a… (více)
Eastwood a Redford politikaří
Ovšem ne ruku v ruce. To se nám tu shodou okolností sešly dva filmy uznávaných veteránů, kteří mají potřebu vyjádřit se k politickým otázkám. Redford převzal projekt Against All Enemies, který měl… (více)
OSCARS - výsledky
Rozdáno. Až na pár výjimek (jako například kategorii Nejlepší zahraniční film) se moc překvapení v letošních Oscarech neudálo. Nejvíce Oscarů, konkrétně v těch nejsilnějších filmařských kategoriích -… (více)
Oscary již po devětasedmdesáté
Rok se s rokem sešel a opět se budou vyhlašovat prestižní každoroční akademická ocenění - Oscary. Nejvíce nominací mají: Babel (7), Dreamgirls (8), El Laberinto del Fauno (6), Královna (6), Krvavý… (více)
V bitevních scénách (které jsou svěží, neokoukané a epické především) v sobě Clint kombinuje to nejlepší ze Spielbergova dokumentaristického a bezprostředního stylu, z něhož má člověk místy pocit, že všechen ten černý sopečný písek se mu zadírá pod kůži, a bayovské spektakulárnosti, která se nejvíce projevuje v aviatických hrátkách při náletech na palposty se ježící horu Suribači nebo při jejím ostřelování bitevními křižníky (čelist mi zůstala vyset dokořán). Důležité však je, že nikdy nesklouzne k levné plagiaci, spíše přejímá a inspiruje se, takže výsledkem je autonomní a čitelná syntéza, za kterou jejího tvůrce poznáte během pár minut. K bezvadnému dojmu napomáhá i Sternova velkodušná kamera - vynalézavá a vždy přítomna na tom správném místě._____Trochu problém jsem měl se zbytkem filmu. V žádném případě mi nejde o figury, které Clint zaujímá (patriotismus není nic nového), ale o moment, kdy se ke slovu přihlásí až příliš mnoho výrazných propadů - ten pomalu nastává po cca 25 minutách s prudkým temporytmickým uvolněním. Válečný konflikt se redukuje na občasné a krátké - nucené - vsuvky a celá tato linie ustupuje naplavenině předimenzovaného civilního patosu. Na Eastwoodovu obranu však musím poznamenat, že se mu tyto propady daří umně zastírat pohotovým nasazením jednoho, dvou záběrů, popř, kratičkou sekvencí, která má výpovědní a myšlenkovou hodnotu deseti a opravdu uzemní (viz. záběr po závěrečných titulcích). Dobrý dojem podporuje i nezbytné filozofování a kladení zdánlivě neřešitelných etických otázek o smyslu celé té pekelné mašinérie a o důležitosti tvorby (falešných) mýtů dávajících naději._____Příběh se rozprostírá na pozadí tří navzájem se neustále upozaďujících časových os: bitva o Iwo Jimu, cesta fotografie a jejích aktérů, introspektivní a nostalgická současnost. Nejvíce prostoru se dostává vyprávění okolo zašmodrchaného vzniku slavné fotografie vojáků vztyčujících "hvězdy a pruhy" nad ostrovem Iwo Jima, což je pochopitelné, ale tím spíše to upozorňuje na nadbytečnost "současné" linie, kterážto svým tematizováním důležitosti rodiny (nic proti!), jako by vypadla z pera strýčka Spielberga (svého času produkujícího) - tlačí se zde nechutně na pilu sentimentu. V lince okolo oslavné cesty po státech se navíc dostane i na portrét Ameriky v celé její nebezpečné kráse: typicky politizující nakládání s válečnými hrdiny, kteří jsou proti své vůli hnáni do monumentálních meetingů na stadionech, jen za účelem vybrat další peníze na válku, která celou zemi vysává na samou dřeň; dřímající rasová segregace, která dává vzniknout i takovým situacím, kdy je oslavovaný hrdina vyhozen z baru pro svůj původ; přezírání tisíců, které nasazují svůj život za vlast (i nedobrovolně); manipulace s občany. Kol a kolem není promíšení těchto "směrů" 100% ideální a určitě se dalo dotáhnout mnohem kompaktněji._____Za drobnou doušku stojí i tklivá hudba, které se (podobně jako u MDB a Tajemné řeky) ujmul sám Clint Eastwood. Špatná rozhodně není, ale je na ní značně patrná nezkušenost jejího tvůrce, který sice dokáže zkomponovat citlivý a jednoduchý hlavní motiv pro podbarvení teskných chvílí, ale v dramatickým okamžicích je totálně bezradný. Kdo má ke všemu dobře naposloucháno MDB (nebo už i nový Changeling), musí si přiznat, že i ten hlavní motiv je nakonec pouze omílání stejného břehu. () (méně) (více)