Soukromá válka pana Wilsona

První polovina je špičková, skvěle jsem se bavil, užíval si herců a celkově povedené satiry a černého humoru! Jenže pak už to začalo být takové nijaké, z Wilsona byl těžkej hrdina, Rusáci přehnaní svině a Afghánci zase moc velký chudinky! A nelíbil se mi konec, opět mi přišlo, že to chtěli mít rychle hotový! Hlavní trojice skvělá, nejlepší Hoffman, geniální scéna, kdy se Hanks a Hoffmanem poprvé setkají! 8/10 (29.06.2008)

"Hanks si našiel Wilsona." Žartujem pri spomienke na jediného Hanksovho spoločníka vo filme Trosečník. Hanksa trošku dlhšie nebolo, preto som sa celkom tešil na tento film. No, určite to nie je film, na ktorý sa pohrnú davy, ale keď prehĺtnete prvých 20-30 min., kde sa film iba rozbieha a nevadí vám trošku politiky, tak máte vysokú šancu, že sa zabavíte a popri tom vám film udelí vzdelávaciu lekciu z nedávnej, neslávnej ruskej invázie v Afganistane. Fakt, až neuveriteľný príbeh tohto výnimočného kongresmana. Výborné herecké výkony a hlavne zaujímavý P.S.Hoffman. 80% (03.02.2009)

Ještě jednu lajnu a jdu hlasovat aneb Kterak Američané neberou politiku na lehkou váhu. Aarona Sorkina řadím zásluhou Studia 60 k nejschopnějším scénáristům dneška a je to jeho vyšperkovaná hra se slovy a jejich mocí, nikoliv Nicholsova režie, kdo zde hraje první housle. Bráno z opačného konce, nedovedu si pro tuto prudce konverzační látku představit vhodnějšího režiséra. Nichols umí každý rozhovor pojat jako povídku s nečekanou pointou (např. první setkání Wilsona a Gusta). Ví, kdy zabrat kterou tvář, aby to ve výsledku vzbudilo smích. Ten budí také pár nešikovaných náběhů na akční scény, během nichž alespoň dáte na chvíli odpočinout svým uším, v případě titulků spíše očím. Na zevrubnější představování postav skrze nějaké flashbacky a traumata z dětství nezbývá (nepočítáme-li příhodu a panu Hazardovi) prostor. Chcete-li lépe poznat nejhanebnějšího amerického národního hrdinu, přečtěte si nějaký životopis, tahle břitká satira pojímá věci v obecnějším měřítku. Všechno závisí na lidech. Na lidech, kteří vítězí jenom pro pocit vítězství. Na lidech, se kterými se snadno manipuluje, ale těžko vyjednává. Celá záležitost vypadá jednoduše, dokud nezačnete řešit jednotlivé morální aspekty. Archaismus „morální“ ovšem není na místě. Nejlépe to pochopil cynický agent CIA bručounského typu a řeckého původu Gust Avrakatos, jehož ztvárněním, vyčuhujícím nad rámec přihrávače vtipů, potvrdil Philip Seymour Hoffman svou pozici nevyzpytatelného, přesto pokaždé skvělého herce. Podobných soukromých válek jiných pánů Wilsonů, kteří umí říct „ano“, když je třeba, svět vede a povede spousta a třebaže v nich jde o celkem vážné záležitosti, potěší, jakou srandu si z nich dokáže udělat hrstka inteligentních lidí v Hollywoodu. (Black Box.) 80% (08.02.2008)

Dá se natočit pohodová oddechová komedie o vyzbrojení afghánských mudžahedínů v boji proti sovětským okupantům? Evidentně ano! Celý příběh je tak absurdní, že se nejspíš vážně tak nějak podobně stal. Požitkářský kongresman, milionářská antikomunistka a hlavně naprosto netradiční agent CIA v podání jako vždy vynikajícího Philipa Seymoura Hoffmana jsou opravdu úžasné postavy. Politická satira by se možná dala ještě trochu přiostřit, ale i takhle je to velmi dobré. (18.06.2008)

Osudy mazaného politika Wilsona viditelně nevybízí k suchopárné dějepisné lekci, ale spíše k odlehčené komedii, chytře míchající takřka neuvěřitelná fakta s humorem a ironickými narážkami. Pokud máte navíc k dispozici Hankse, Hoffmana a Robertsovou, jen stěží natočíte špatný film. Největší pochvaly přesto náleží Mikeu Nicholsovi, který látku pojal svižně, věcně a bez zbytečných podzápletek. Politika=divadlo - zde však v dobrém slova smyslu. 90% (12.02.2008)