Synecdoche, New York

118minút dlhé, posledné zábery, záverečného dielu ´six feet under´ (26.11.2009)

Charlie Kaufman se urval ze řetězu a natočil film o všem, případně film o divadelní hře, která chce být o všem, napěchoval svoje dílo myšlenkami skrytými i zcela bez obalu vyřčenými. Je jich tam tolik, že to možná tak úplně nedrží všechno pohromadě, ale čert to vem. Je to upřímná snaha dostat ze sebe všechno, trochu si nad sebou pobulet, trochu se sám sobě vysmát a na mě to takřka stoprocentně fungovalo. Není asi dobré si takovéto sebehnípavé kusy dopřávat příliš často, ale jednou za čas - proč ne. (11.07.2011)

Film je originální, dá se o něm donekonečna přemýšlet, ale především ke konci, kdy asi poslední necelou půlhodinu už nepřináší nic moc nového, mě moc nebavil, respektive mi už nepřipadal příliš podnětný... ovšem stejně tak mohlo jít o ztvárnění životní a tvůrčí rutinizace středního věku, na kterou navazuje osamělost stáří. Charlie Kaufman totiž natočil film plný symbolů, kde každá věta, každé gesto, každá scéna má svůj smysl... na bezstarostnost mládí tak po získání grantu a uznání dosavadní práce přechází v reflexi vlastního života i životů okolí, uvědomění si svého stáří a stále se prohlubující strach ze smrti. Jak název napovídá, hlavní roli hraje zaměnitelnost celku a části... autor se snaží vytvořit divadelní veledílo vyjadřující ty nejzákladnější principy života, zároveň se ale zoufale jeho prostřednictvím snaží pochopit svůj prázdný život. Tvorba a život jsou dvě neodlišitelné entity téhož, jedna ovlivňuje druhou, mají stejný vývoj, stejný obsah. Oboje je okolím a veřejností oceňované, je však s obsahem spokojený i autor? Trochu jsem se bál, co film nakonec přinese, ale minimalistický závěr filmu se Kaufmanovi povedl. (30.07.2016)

K@k@tina na n-tú ....... Od Kaufmana už v živote nič nechcem vidieť. Fuj! (10.06.2009)

este ziaden film neskumal dusu DIVADELNEHO rezisera s takou uprimnostou, neprikraslenostou akou ju prezentuje tento film. kaufman nakrutil a napisal absolutne majstrovske dielo o zamlcanych obetiach ktore nikto zo ,,smrtelnikov" nevnima. velmi smutny ale v konecnom dosledku prenadherny film o velkosti umenia. oscara aj za titulky. pred tymto filmom sa hlboko sklaniam, na moj sukromny herecky panteon sa dostava Philip Seymour Hoffman ktory dostal zivotnu rolu. absolutne dokonaly film. nemam co vycitat. (25.07.2009)

a hle, umění v hollywoodu. (03.01.2010)

Vyloženě mi vadí filmy, které se snaží vypadat vysoce umělecky, chtějí cosi říct, ale nakonec neřeknou vůbec nic. A to je tento případ. Kdybych na tohle šel do kina, tak bych si musel při odchodu omlátit hlavu o futra, litovat utracených peněz a ztraceného času. Je to totiž jen absurdní zmatek a na tomto webu přechválené drama. (02.05.2010)

Nedokážu říct, že je film špatný (v tomhle případě očividně není), ale že mě nudil k smrti, to si říct troufám. Je to jako kdyby režisér vyzrvacel na plátno všechny svoje komplexy a prohry z dětství, všechny myšlenky a nápady (věřím, že vytvořit něco takového trvalo dlouho). Na tom by nebylo nic tak špatného, kdyby tomu dal nějakou rozumnou formu, v které se člověk po půl hodině naprosto neztratí, aby o pět minut později zjistil, že už vlastně neví kdo je kdo a v závěru filmu jen přemýšlel "co tím chtěl sakra říct". Já opravdu nevím, ani jsem o tom nepřemýšlel, možná kdybych tak udělal a hledal ve filmu nějaké skryté poselství či hlubokou myšlenku, dokázal bych filmu dát víc než jednu ubohou hvězdu ze soucitu. Ale na to nemám žaludek, tvářit se, že film, co nedokázal udržet mou pozornost déle jak 5 minut v kuse, je pro mne něco víc. Ano, je to nádherné vizuální dílo a nic podobného pravděpodobně nidy v budoucnu neuvidíte (Díky bohu, řikam si), ale to je vše (23.08.2010)

Stvořitel svitu a Stvořitel synekdochy. Kaufmane, já ti rozumím! Díky! Díky (14.02.2013)

Hra ve hře, která je ve hře....rozhodně velmi komplikované i pro otrlého diváka. Smutné a nádherné zároveň, tyto pocity jsou doplňovány neskutečně silnými scénami, které jen tak nepamatuji. Slovo komedie si okamžitě vyškrtněte, sice se zde najdou ús,ěvné situace, ale více než smát se vám bude chtít u nich brečet. Hoffman nejlepší volba která snad mohla být, Samantha Morton totéž. Catherine Keener je v těchto rolích jako doma. Celkově z toho jde cítit i neskutečná zkušenost a fakt, že to je režisérova prvotina je zde absolutně bezvýznamný. Bývalo by to čistých 5, kdyby ten konec nebyl na můj vkus opravdu až moc přehnaně zmatený. 4,5* (17.03.2009)

Silene a uzasne zaroven. Bohuzel je to tak nejak na pomezi tezkeho surrealistickeho mystery a sebevrazedne depresivniho dramatu. Zkloubeno je to bravurne ale ne kazdeu to sedne tak treba bydleni v horicim dome rika vse samo o sobe. Samotne utapeni v depresi samoty bylo v podstate naprosto uzasne a cloveka dokazalo opravdu zmast. Nicmene pripoustim ze jsem se sam docela ztracel v nitru hlavni postavy chvilemi jsem nevedel co vlastne dana postana chce docilit a k cemu se chce vlastne vratit. Kazdopadne herecky a filmarsky naprosto skvele profesionalni dilo. Za plny to ale nebude pribeh mel chvilemi pomerne neprehledne motivy a jako celek tak pusobi velice chaoticky. Ovsem pro milovniky bizardniho pribehu naprosto doporucuju. (27.04.2009)

V návalu bezprostředních emocí dávám nejvyšší hodnocení, neříkám, že je to definitivní. Bála jsem se, že se v SNY naprosto nevyznám, že se utopím v bláznivostech mého oblíbeného Kaufmana. A nakonec ne. Kaufman na poli režisérském natočil pestrou všehochuť, ze které ale vysvítají pevné záchytné body. Osamělost člověka, snaha nechat po sobě něco, touha po uznání, touha po prosazení. Film ze sebe i diváka ždíme pocity, myšlenky a nějaký vnitřní neklid, nebo co, že jsem měla (a mám) chuť dívat se na něho znovu a znovu, asi pomilionté si říct: Bože, ten Kaufman musí mít v té hlavě peklo... (05.01.2010)

Jeden z nejzvláštěnjších filmů, co jsem kdy viděla. Tak do 3/4 filmu jsem se v tom hrozně ztrácela a říkala si: "co to je?", pak se mi to začalo docela líbit a konec mě fakt dostal. U mě tak 65%. (17.01.2010)

Ten film je Kaufman a jestli nejste seznámeni s jeho tvorbou, pak vězte, že začít s Synecdoche, New York, není nejvhodnější. Snímek to je totiž divný, jako autor sám :-) Spustu symbolismu a snad i magického realismu vetkaného do příběhu člověka, který do svého úsilí ze sebe vkládá tolik, že jeho dílo splývá s jeho životem a jeho život je zároveň jen pouhým odosobněným produktem. Nebudu předstírat, že jsem to úplně pochopil, ale Synekdocha nabízí tolik filmově opojných okamžiků, že doslovné pochopení vůbec není pro divácký prožitek nutné a možná by bylo dokonce na škodu... Solidní 4* (07.09.2014)

WTF!!! Kaufman vždy točí filmy, které nejsou na jedno zkouknutí a jsou složité, ale tohle je i proto, že se postavil poprvé za kameru už trochu moc...No zatim nic, musím se na to podívat ještě jednou... (03.04.2009)

Trochu moc náročný na jedno obyčejný odpoledne. Film se ubíral vpřed strašně rychle. Tak rychle, že jsem ležel, seděl, sledoval, přemýšlel, nechal se unášet. Popisek tvrdí, že je to i komedie, ale jelikož jsem nechtěl, žádnou komedii jsem v tom neviděl. Nejlepší nejzajímavější z filmu mi přišli vztahy a... vztahy. Těmi druhými myslím ty druhé vztahy, hrané herci podle skutečnosti. Naštěstí o rozmotávání, udržování, ničení vztahů byl celý film, takže jsem se nenudil. Je těžký hodnotit tenhle film, protože si myslím, že jsem ho po prvním zhlédnutí celý nepochopil. Hledal jsem v něm konce nitek, které mi byly předhazovány a, jak jsem říkal, přemýšlel jsem u něj. A o to mi vlastně šlo. A o to tvůrcům šlo. Pět. Edit: 4.11.2011 po druhém zhlédnutí a přečtení mého debilního komentáře snižuju hodnocení na 4 hvězdy. Nyní jsem se i smál a nesnažil se o filmu přemejšlet moc do hloubky, protože bych si to stejnak interpretoval jinak, než byl záměr tvůrců. Bohužel jsem se i místama docela dost nudil a doufal, že už bude konec. Tento experiment se sice tvůrcům poved, ale rozhodně ne na jedničku. (19.05.2009)

Tak emocionálne silný ,geniálne-šialený a depresívny film som už dlho nevidel.Charlie Kaufman po odložení pera a písaním pre druhých si sám usadol na post režisérskej stoličky....A hodnotiť ho je veľkou cťou hlavne pre milovníkov jeho originálnych mozgolamov .Na vstrebanie tak ťažkej porcie už nestačia záverečné titulky ,tu je to otázka času. ... P.S: nepremýšľajte! , nechte sa unášať. (22.05.2009)

Mnohovrstvá a zdlouhavá podivnost, kterou Kaufman tentokrát nejen napsal, ale i zrežíroval, aby nám předvedl svou další osobitou depresi a krizi...Myslím, že pro zhodnocení tohoto snímku je třeba mít nejen nakoukáno, ale možná i nějaký ten semestr z psychologie nebo raději z psychiatrie :) Výkladů a uchopení se tu nabízí spousta...První polovina je ještě trochu konzistetntí a já v ní spatřuji zejména odraz manželské krize, zbytek filmu je již obludným bludištěm....Nejvíce na této psychoanalýze oceňuji herecké výkony... (21.09.2009)

Příliš sentimentu. Příjemná experimentace na začátku s nejednotou času, ale to se pak ztratilo. (08.10.2009)

Ač podobné složitosti miluju, tohle bylo až příliš, příliš dlouhé, příliš divné, příliš nudné, příliš složité, příliš zmatené nebo až příliš dokonalé? Herecky naprosto božské, stejně jako tmavě vyobrazená atmosféra celého filmu, kde i humor je zahalený do tmy, přesto musím do tohohle díla ještě uzrát a po čase možná svoje prvotní pocity změním. (20.05.2010)