Synekdocha, New York
Synecdoche, New York
Synecdoche, New York
Režie:
Charlie KaufmanScénář:
Charlie KaufmanKamera:
Frederick ElmesHudba:
Jon BrionHrají:
Philip Seymour Hoffman, Jennifer Jason Leigh, Michelle Williams, Samantha Morton, Catherine Keener, Emily Watson, Dianne Wiest, Hope Davis, Robert Seay (více)Obsahy(2)
Každý člověk je hvězdou svého vlastního života. Autorská zpověď scenáristy a režiséra Charlieho Kaufmana... Americký filmař Charlie Kaufman bývá považován za jednoho z nejoriginálnějších tvůrců současnosti. Rychle se proslavil jako autor surrealisticky laděných scénářů k filmům V kůži Johna Malkoviche (1999), Adaptace (2002) a Věčný svit neposkvrněné mysli (2005). Poté se poprvé ujal i režie a debutoval autorským snímkem Synecdoche, New York (2008). Děj se točí kolem života divadelního režiséra Cadena Cotarda, jehož menší poranění na hlavě přiměje k hlubokému zamyšlení nad vlastní smrtelností a pocítí nutkavou touhu po sobě zanechat neochvějně pravdivou a skutečnou divadelní hru. Díky velkorysému finančnímu grantu se pokouší inscenovat nekompromisní nadčasové dílo, v němž dokáže otisknout své pravé já. Mistrovské dílo nemá pojednávat o vztazích, ale o smrti a zachytit kopii života. Čím víc se ale touží přiblížit věrné skutečnosti, tím víc se ztrácí v souvislostech a časové chronologii. Na obrovském jevišti vybudovaném v newyorském hangáru se představí dvojníci všech, které během svého života miloval. Stárnoucí Caden však stále nedokáže být s výsledným tvarem spokojen a hranice mezi skutečným životem a inscenací se začíná stírat. Režisér Charlie Kaufman inscenuje mnohovrstevnaté nepředvídatelné představení pro náročné diváky o pomíjivosti života. V originální umělecké zpovědi reflektuje všechny své životní obavy, fobie a pochyby. V hlavní roli osamělého a výstředního divadelního režiséra zazářil Philip Seymour Hoffman. (Česká televize)
(více)Recenze (317)
Reziser Charlie Kaufman natocil poriadne husty spletenec dejov, symbolov, spomienok a neviemestecoho vsetkeho mozneho, divaka mozno zaujme mnohovrstevnatost pribehu, ale postupne sa zacne stracat v neskutocnom zlepenci. Jennifer Jason Leigh potvrdila, ze je hrozna herecka a ani Seymour Hoffman to nevytiahne sam. Takze nuda pre mna : 50 % ()
Nemůžu se rozhodnout, zda jde o mistrovské dílo nebo totální sračku. ()
Uděluji dvě umělecká selhání z pěti. ()
Charlie Kaufman je zvláštní člověk, opravdu hodně zvláštní a vždy když koukám na jeho filmy, tak si říkám, co se mu honilo v hlavě, že něco takového dokázal napsat nebo natočit. Jsem u něj trochu na vážkách, protože například Adaptace nebo V kůži Johna Malkoviche se mi moc líbilo, ale Milujte svého zabijáka nebo právě tento film šel úplně mimo mě. Nevím zda to bylo tím, že snímek i sám režíroval, takže už toho na mě bylo prostě moc WTF momentů, ale nelíbilo se mi to. Pochopila jsem, že šlo o ztvárnění života směřujícího ke smrti (vůbec netuším jestli to byla hlavní zpráva filmu), což jako pointa filmu je super, ale prostě ne. Šlo to úplně mimo mě, mimo moje chápaní, nebavilo mě to. ()
Verdikt: Podstata filmu je v něčem jiném než v tom, co Vám celou dobu běží před očima. Po prvním shlédnutí jsem však nezjistil v čem... ()
V pohřebním monologu je řečené vše. Trefa do nejcitlivějšího místa. Přesto stále doufám, že to čekání na "cosi" je v životě důležité...ještě jsem mladý, ještě tomu chci věřit! ()
"Everyone is disappointing. The more you know someone, it just..." ()
Zatím nechávám bez hodnocení, nemůžu se vůbec rozhodnout kolik hvězd by synecdoche zasloužilo, po druhým zhlídnutí snad budu moudřejší. ()
Dávno se mi nestalo, že bych film nedokoukal, ale tohle se prostě, kurva, nedalo. Nejdřív jsem jenom vyvaleně čuměl, ale s postupem času jsem začal být čím dál víc znechucen a nasrán tou příšernou, nelogickou a debilní píčovinou beze smyslu, kde banda retardů akorát mele neskutečné sračky. Odstrašující záležitost. 0% ()
Dalsi dokaz genialnej Kaufmanovej scenaristickej kreativity, ktorej v dnesnom filmovom svete mozno len tazko hladat konkurenta. Synecdoche, NY je komplikovany, depresivny, vtipny, hlboky, skvele odohraty a umne natoceny. Tento film urcite nie je dokonaly, avsak uz len snaha o sfilmovanie toho, o co sa Kaufman pokusal a v podstate velmi vydareny vysledok, je plne dostacujuci a ostava vyraznym meritkom hodnotenia, teda okrem silne pozitivneho dojmu po zavere filmu, ktory som dopozeral takpovediac s otvorenou hubou do samotneho konca titulkov (co vrele odporucam, lebo zaverecna piesen film dokonale doplna). ()
bežte všichni do prdele.........AMEN ;) ()
Psychologické drama Synecdoche, New York se dá chápat jako takové filmové rozjímání hodně vypovídající nejen o životě samotného Charlieho Kaufmana, ale také Philipa Seymoura Hoffmana a potažmo nás všech obyčejných smrtelníků. Je to smutné, plné úzkosti, ponuré až depresivní, ovšem v mnoha ohledech velmi pravdivé. A v neposlední řadě dost těžké na vnímání i pokoukání. (75%) ()
Už pár týždňov bojujem s neschopnosťou napísať k tomuto filmu niečo čo by som nemusel zmazať pretože to "ešte nieje ono". Tak tu radšej nechám len tieto dve úvahy ( v skutočnosti jedna rozdelená na dve), ktoré by niekoho mohli zaujímať: 1.http://www.filmbrain.com/filmbrain/2008/11/the-life-of-the.html 2.http://www.filmbrain.com/filmbrain/2008/11/the-life-of-t-1.html ()
Omluvte snizenou kvalitu vysilani. On totiz kdyz je vesely a najde neco pricem muze odvazat svuj podvazany mozkovy tumor, tak takhle vyvadi. Vetsina dvojsmyslu je zamernych. //////////////// Zatim me to bavi. Hmm ... Tohle je nejlepsi film co kdy vznikl. To budes tvrdit dokud neuvidis jinej film od Charlieho Krafmana. Se divim ze te to jeste bavi rikat ///////////////// Uprostred sve hlavy / Vrzen na okraj / Cibuli malujes tapetami / Byl to jen Muj / Hrad a prikop / A tak / Jsem postavil dum / A ty v nem s jinym horis / On bez tebe sam chladne / Starec se zmoh jen na Baf / Fabule je pro decka / Mluvi jinak - vidi dal? / Pomalym krokem by vravoral? / Zas a zas / Stary trapny pavouk / Slintajici svuj vlastni provaz / ??? to chce hodne casu a smrt aby to bylo co k cemu ??? /Budu se smat kde ty se sklebis / //////////// Pocuj kokot, takys moh rict ze onanie je ze slov Ona Nieje /////////// B-=r@][n=f-Art ~ You little. //// Fab four forever! /////////////// Jo je to strasnej kreten. Ja to musim vedet nejlip. Ziju s nim dost intimnim vztahem. Dokonce me nuti - mno. "In" Ty je jenom Me. Vidite? Co sem rikal? //////////////////////////// Kritizovat tento film muze kdo chce. A rovin to ma, dokonce aji sfer docela dost. Koukam ze literati davali ve skole pozor akorat na kuzelosecky? ( Ale to prece nejsou kuzelosecky. Taky to byla hyperbola, a ta uz kuzelosecka je. ) ///////////////////////// Taky bys uz mohl dospet. Udelat sobepodobnej text je sice hezky ale kdo to bude cist? Vis ze musim skakat jako micek, jak ten co je na obloze. Abych byl nikym. Ne. Proto jsi nikym. Ne, DemoNiky? /////////////////////// Zadna tecka. Nebyla by spatna. Mam lepsi. To bude asi tim ze jsi videl vic nez pul hodiny. Jojo. Trada. Zdaji se nam sny? Je tento film o tom, co v nich je? O postavach, lidech, ktere vlastne nejsou? Proc nejsou? Protoze jsou jen vase predstavy. Protoze mate 5, nebo nekteri mozna 6, smyslu kterymi osahavate svet. Muze slepy videt ocima? Je to o svete, ktery jsme si stvorili v nasich hlavach? O tom ktery je nejvic videt kdyz spime nebo nam neco nevyjde. Je kazdej reziserem sveho "osudu"? A jsme kapitan nebo jenom kormidelnik (na konci dostanou lide sluchatka ktera jim zacnou rikat co delat) (Taky se to da vyjadrit jako Pan a Otrok. Tento motiv je primo slehly primo)(Starik je jeho podvedomi. Pak se zmeni, a proc taky ne, zas v neco jineho)? ////////////// Celej film stavi svoji postavu jakoby stavel katedralu. A nejenom postavu, aji jeji okoli. Protoze kazdy clovek je alespon ovlivnen svym okolim a take je jeho doplnkem. Cely film stavi aby pak na konci vse zboril behem okamziku. No. Trvalo to pet minut. Ale v tomto filmu pet minut je okamzik //////////// Jsem rad ze Charlie neni pokrytec. Tedy alespon ne takovy ktery chce slyset "Ooo jake jsou tve pocity", nebo rikat "[z latiny][z rectiny] ktery [z latiny] coz podle [zmodlareny humanista] [z latiny] znamena ....". Charlie vyjadril SVUJ nazor, ne nazor pana X. A muzete vsadit vsech pet svestek ze jmenovani "autorit", puzivani "frazi" a latinska slova zavaneji pokrytectvim. Jo. Nanestesti ani ja neznam z hlavy tolik ceskych slov, abych ta latinska omezil tak jak bych chtel. A jo, jestli hledate pochybu nad moji jistotou, tak je v tom pokusu o basen. A taky v tomhle filmu od Charlieho Kaufmana, ovsem ta pochyba je uz Charlieho. //////////// Krom toho si Charlie Kaufman poradne pohral s obrazky. Obvykle se jim rika symboly, nebo tak nejak. Nektere veci nechal umyslne nejasne. Jednak tam naplacal hodne myslenek a druhak si sami spoustu domyslite. Znamena cervena vzdycky krev? Nastesti byl neustale nad veci, takze se, snad, parkrat zasmejete.Takze? (-) Prilis dlouhej film. (+) Prilis zajimava obrazky. () (méně) (více)
Vůbec nevím, o čem to bylo, ale má to v sobě cosi podmanivého, co diváka draží až do konce. Každá postava je výborně obsazená a zahraná, nápad s několikanásobnou identitou postav je také zajímavá, Kaufman také nápaditě pracuje s časem (bez jediné informace prolétneme několik desítek let), ale těžko říci, kam se nás snaží dovést. ()
Jeden z nejlepších filmů, které jsem kdy viděl... Totálně mě to zničilo. ()
Napiš: PSH mě vždycky dostane tím svým přízvukem. _ Kaufmana (jako člověka) jsem neznal a po tomhle filmu poznal. _ Brutální pravda a brutální upřímnost. Brutální "realita". _ Strach. Strach z nedostátí svému statutu a roli. Strach ne ze samotné smrti - ta je nevyhnutelná, ale strach ze smrti před pochopením ... (vhodné dosaďte). _ PS: Až si o filmu uděláte svůj obrázek, potom doporučuju poslech písně Modern Man od Arcade Fire. Konec. PSH mě vždycky dostane tím svým přízvukem. _ Kaufmana (jako člověka) jsem neznal a po tomhle filmu poznal. _ Brutální pravda a brutální upřímnost. Brutální "realita". _ Strach. Strach z nedostátí svému statutu a roli. Strach ne ze samotné smrti - ta je nevyhnutelná, ale strach ze smrti před pochopením ... (vhodné dosaďte). _ PS: Až si o filmu uděláte svůj obrázek, potom doporučuju poslech písně Modern Man od Arcade Fire. ()
Tak trochu netradiční a přesto svůj Charlie Kaufman. Začátek se Kaufmanově stylu skoro vůbec nepodobá, teprve když si člověk v určitých záblescích začne uvědomovat, že neví, zdali je v minulosti, přítomnosti či budoucnosti, takže byl opět lapen geniální Kaufmanovou schopností filmové mystifikace. Opět je třeba se dost soustředit, aby jednomu neunikl nějaký podstatný detail tvářící se jako absolutně nepodstatný, protože na něm může záviset pochopení zápletky. A konečný výkřik do hrdinova ucha mi prostě nahnal husí kůži... Dle mého soudu se jedná o nejvážnější Kaufmanův dosavadní scénář s občasnými absurditami, jež člověka nechtěně přimějí ke smíchu. ()
Mnohovrstevná, egoistická, postmoderní, intelektuální metafora divadla a herectví coby života a jeho smyslu. Ukazuje jak subjektivní je hranice mezi formou a obsahem. Nehraje jen s divákem, ale dokonce sama se sebou. Sama sobě totiž pustí otěže z rukou, aby se sama do sebe zacyklila a zmnožila, aby se nakonec obrátila na ruby. A přitom všem ještě dokáže na hranici mezi vážností, humorem a absurditou perlit nenápadné, ale velmi autentické výpovědi o stáří, vztazích, smrti, životě a hlavně o jeho smyslu. Skrze postmoderní nejednoznačnost řekně vlastně to jediné, co je potřeba. Varování: výše uvedený komentář neni ani z desetiny tak intelektuální, jako film který popisuje ;-) ()
Související novinky
Zajímavé premiéry v Cannes
Chystáte se na filmový festival v Cannes? ;-) Že ne? Nevadí. Tak nebo tak je přehled filmů, které na francouzské riviéře mezi 14. a 25. květnem poprvé uzří světla promítaček, pozoruhodný. Třeba Clint… (více)
Charlie Kaufman je jedním z nejosobitějších filmových tvůrců. Propojuje roviny dějové, časové i bytostné. Zamýšlí se nad podstatou a vyhledává souvislosti. Vytváří paradoxy, dotýká se předurčenosti, ohýbá realitu. Synecdoche, New York se jeví tvůrcovou velmi osobní zpovědí i širší filozofickou úvahou nad životem, smyslem i hodnotami. Podvědomí instinktivně hledá vznešenost a inklinuje k velikášství, naráží na pochybnosti, tápe v marnosti a hledá odpovědi. Psychologicky se rozebírá vnitřní svět, symbol je v každém obrazu a opěrné body alegorie ukazují směr. Lidská duše se zmítá v protichůdných pudech a různorodě se rozrůstá do všech stran s rozdílnou intenzitou i stabilitou. Charlie Kaufman musí být pro filmového diváka mainstreamového proudu velkohubým intelektuálem. Ve snaze o pochopení a srozumitelnost své ideje a teze v konečném resumé říká velmi přímo, bez příkras a výrazně tím narušuje vlastní osobitou formu sdělení. Svým poselstvím je Kaufmanův filozofický film sympatický. Můžeme sice smutnit nad rozbitým a rozdroleným autorovým stylem v touze po porozumění. Byť i tato rozdrobenost potvrzuje samotné autorovy výsledky. Hlavní postavou nejkomplexnější úvahy života je Caden Cotard (dobrý Philip Seymour Hoffman), divadelní režisér v rozpolcenosti citů a tužeb. Odhalují se překážky vnější i vnitřní, touží se po proměnlivosti a upíná se k traumatům zdánlivých jistot. Obnažuje se duše, máchá se pózou a jedinou hodnotu i strachem se stává smrt. Hlavní ženskou postavou je Hazel (zajímavá Samantha Morton), Cadenova femme fatale, nejrozpínavější paradox i jediný cíl cesty, ke kterému se střídavě přibližuje i ztrácí správnou stopu a naději. Mezi nejdůležitější ženy patří Claire Keen (zajímavá Michelle Williams), herečka, spřízněná duše i partnerka na části nejdelší životní cesty. A Adele Lack (šarmantní Catherine Keener), v předobraze nedosažitelného cíle, který pokouší svou přirozenou noblesou a dráždí svou neochotou po zachycení se ve všednosti a každodennosti. Z dalších rolí: Simulakrum Hazel a odraz zpětné vazby života Tammy (dobrá Emily Watson), životní pomíjivost a nahraditelnost je Ellen Bascomb (pozoruhodná Dianne Wiest, jako malá Kat Peters), zatajovaná a skrytá skutečnost je Maria (zajímavá Jennifer Jason Leigh), znovunabývající sebevědomí a rovnováha psychických sil je provokativní Madeleine Gravis (velmi zajímavá Hope Davis), vrcholná fáze simulakrum a plod postmoderního času společnosti je Sammy Barnathan (dobrý Tom Noonan), osudové nevyzpytatelnosti a dekadentní zvrhlosti života je Olive Cotard (zajímavá Sadie Goldstein, jako dospělá velmi dobrá Robin Weigert), Ellenina bloudící matka (Deirdre O'Connell), či Cadenovi rodiče (Jerry Adler a Lynn Cohen). Synecdoche, New York je nejcelistvější autorovou výpovědí. Přes vlastní originální formu i navzdory ní pokládá otázky, dává odpovědi, nechává pochybnosti a dráždí pokušením. Za obsah si Kaufman zaslouží obdiv, tvůrčí odvaha mu ovšem ve stylu došla a ztratila jeho upřímnou tvář. Každý by po sobě rád zanechal nesmazatelnou a nepřehlédnutelnou stopu vlastního bytí. () (méně) (více)