Vykoupení z věznice Shawshank

Bez diskuze výtečný film. Příběh silný, pojetí zajímavé, herecké výkony obstojné, ale hlavně přesná režie (nekamenujte mě, ale Zelená míle mi sedla více). Morgan je asi můj nejoblíbenější herec vůbec, proto jsem byl zvědavý hlavně na Robbinse a ten mě příjemně překvapil (film jsem viděl s dabingem a strašně moc mi připomínal Hankse ;-)) Proč tedy nedám 5* jako skoro všichni ostatní? Já bych to zkrátil, ten konec byl už dost natažený a trochu jsem se u něj nudil (tím nechci říct, že bych 3/4 filmu nehltal 1 dechem ;-)) No v každém případě, vřele doporučuju. (17.12.2007)

Naděje je dobrá věc! Stále žiji v naději, že se někdy opět zjeví snímek, jenž dokáže tak dojemným a láskyplným způsobem ukázat sílu člověka, aniž by ho poznamenala nějaká kýčovitost. Tohle je první film mého života, který jsem opravdu zbožňoval, tenhle film způsobíl, že jsem se ve sladkých jedenácti letech odtrhl od LEGA a začal sledovat filmy. (04.06.2002)

Nádhera, přes dvě hodiny jsem zíral v němém úžasu a nehnul brvou. Každá sekunda ja naprosto přesně vybroušená do posledního rámečku, kontakt s divákem je velmi těsný, takže s hrdinou sdílíme všechny emoce, které dávají vzniknout výtečnému dortu, na jehož vrcholu čeká ta nejkrásnější a nejchutnější třešnička, jakou si dokážeme představit. (12.07.2002)

Přestože tenhle žánr jaksi nespadá do mého resortu, musím říct, že Shawshank mě nadchnul. Krásný, netuctový příběh, který je vyprávěn zvolna, dlouho a zatraceně dobře. Ani jedno hluché místo, ani jedna chyba v obsazení, nadto se docela povedl i český dabing. Vše korunuje ta nejoslnivější pointa, jakou si zbědovaný divák, uvyklý stále stejným schématům, může přát. 90 % (01.03.2004)

Vybírat nejlepší věc z kterékoli kategorie je pro mě utrpení, ale pokud se na tenhle post na ČSFD dostal Shawshank, nemám sebemenších námitek. Děkuji mistru hrůzy Stephenu Kingovi za to, že se pro jednou stal mistrem naděje a přinesl nám ji spolu s tóny Figarovy svatby. Děkuji Franku Darabontovi za to, že si udělal z adaptací Kingových vězeňských románů profesi a že se mu to zatraceně dobře daří. Děkuji Timu Robbinsovi a Morganu Freemanovi za to, že jsem díky nim nevěděla, zda se mám usmívat nebo ronit slzy, tak jsem nakonec vstala a začala hlasitě tleskat. Děkuji Bobu Guntonovi za to, že podal svého Nortona s takovou přesvědčivostí, že jsem se rozhlížela po krumpáči, který bych mu mohla zarazit do hlavy. Děkuji Jamesi Whitmorovi za to, že se mi nad jeho Brooksem svíralo hrdlo. Děkuji za lekci pokory, naděje a svobody. Děkuji...že už s tím mám jít do háje? Jdu. A beru si s sebou Shawshank. (16.08.2007)