Ozvěny mrtvých

"Ty žárlíš na moje halucinace. Jsi vážně těhotná." Hypnotizovat se nenechám. Při mý smůle bych byl skvělý médium, takže by se se mnou jistě spojila ÚOOZ (Ústřední odborová organizace zavražděných) a já bych musel kopat a kopat a kopat, dokud bych nevykopal Ligu mistrů. Já totiž kopu radši do balónu než do země. To by však mrtvoly určitě neuspokojilo a zaútočily by na mou rodinu. Fuj, to byl ale sen. Takže žádná hypnóza, ale fandění spravedlnosti a k tomu se sledování Ozvěn mrtvých celkem hodí. Ale žádný velký BUBUBU to tedy není. (27.03.2022)

Celý film jsem doufal, že to bylo natočeno před Šestým smyslem. Podobnost je totiž docela zarážející. A ono to je ze stejného roku jako Šestý smysl. Narozdíl od něj je film ale skromější což mi i vyhovalo. Překvapil mě výborný Kevin Bacon (část s kopáním je perfektní) a ačkoli jsem konec znal po 30 minutách nevadilo mi to a nechal jsem se příjemně strašit. Atmosféra je totiž výborná. (16.03.2008)

V komentářích se jako refrén vrací Šestý smysl, což je nesmysl. Richard Matheson, jeden z předních horrorových autorů 20. století, vydal svou novelu Stir of Echoes v roce 1958. A už tenkrát ji kritika nepovažovala za nějak zvlášť originální. Přirovnávání tohoto snímku se sympatickým Kevinem Baconem k Šestému smyslu může pak pramenit snad jen z toho, že v obou případech jde o ghost story a že se oba filmy objevily ve stejném roce. (24.11.2013)

Hodně kingovsky vyhlížející thriller s hororovými prvky, nehledě na jeho nápadnou podobnost s Osvícením (nebo s Šestým smyslem z téhož roku), takže takhle zpětně dává smysl, že Koepp o pár let později dostal příležitost režírovat podle povídky Stephena Kinga Tajemné okno. Příběh je vlastně triviální, na rozdíl od vypravěčské struktury, která záměrně uvrhává diváky do podobného zmatení, jaké pociťuje hlavní hrdina, vybaven nově nabytými senzibilskými schopnostmi. Až do finále často není jasné, co z jeho vidin jsou ozvěny minulosti, co jsou záblesky budoucnosti a proč se mu vlastně zjevuje duch a co po něm chce. Atmosféra solidní, jako duchařská skládačka je film dostatečně efektní a všechno v něm do sebe zapadá. Hypnotická scéna s prázdným kinem je skvělá. Nicméně vše, co se točí kolem tématu postupně prohlubované manželské krize působí uměle a scenáristiky vykonstruovaně. Postupem času přibývá logických lapsů a některé naznačené slibné motivy zůstanou nevyužité. Herci nijak zvlášť neoslní, stejně jako práce s napětím. Viděno 25 let od premiéry, za tu dobu to zestárlo jen minimálně. (04.09.2024)

Kdo nevěří, že se dá člověk zhypnotizovat, tak ať u toho raději zůstane a nezkouší to, toto by vám nejspíš poradil hlavní představitel snímku Tom (Kevin Bacon). Po tom co se nechá zhypnotyzovat od své švagrové začíná vidět věci, kterým se dá jen těžko uvěřit a nevidí je sám, ale i jeho syn. Musí všemu přijít na kloub nebo se přízraků nikdy nezbaví. Představitel dětské role mi hodně připomínal klučinu z Šestého smyslu a i námětem bych tento film ke smyslu přirovnala. Vše je pěkně načasováno, bez větších hluchých míst. Nenudila jsem se, ale Něco mi k přece jen scházelo. Těžko říct Co. Každopádně je to ve svém žánru nadprůměrný thriller. (31.07.2006)