Nastala chyba při přehrávání videa.
  • T2
    ****

    Rozpočet CZK 70miliónov($3,5milióna)Tržby Celosvetovo $1,202,000▐ v skutku veľmi vydarený dobový film, kde detektívka poloha ma skutočný spád, napätie, výborné obsadenie, dramatickosť, veľká spokojnosť po dlhšej dobe s filmom z našich končín /80%/(23.6.2014)

  • PetrPan
    *****

    Naprosté nadšení....Při sledování Ve stínu jsem zapomněl, že se jedná o český film a kochal se konečně civilními výkony zúčastněných herců a chytlavým příběhem Stylizace do noirové detektivky tomuhle mrazivému příběhu z naší minulosti víc než slušel, Ivan Trojan je jedním slovem, vlastně třemi, český herecký Bůh a i když scénář z mého pohledu trošičku ke konci ztrácí na striktní logice, jsem pořád výsostně spokojen. Těžko soudit, ale že by jedna balistická expertiza byla natolik nebezpečná celé totalitní společnosti naprosto ovládající vše a všechny..nevím. Strach z odhalení na základě jednoho jediného důkazu může mít byť i mocný jednotlivec v jinak demokratické společnosti, ale těžko se bude stejné věci obávat systém v podobě totalitní mašinérie, schopné zakamuflovat téměř vše a to ve všech stupních od policejní práce až po výkonnou moc.. nicméně je to pouze můj ničím nepodložený závěr nebo spíš jen pocit, ale i přes něj uděluji jasných a neotřesitelných pět,poněvadž tohle je návod jak udělat český film přesahující naši většinou malou dramatickou kotlinu.(11.3.2013)

  • Shadwell
    **

    Ve stínu nefunguje ani jako detektivní pátrání, ani jako atmosférický noir, ani jako dobová výpověď. Celý ten film je v zásadě fatálním omylem. Ale popořadě: ____ Jako detektivka to je marný, jelikož Haklovi cvrnkají předměty doličné náhodně o nos, a je tudíž ve výsledku úplně jedno, jestli proto, že tak byly nastraženy záměrně (protéza prsteníku Kirsche), anebo nezáměrně (krev prosakující trámy). Ne že by Hakl nevyšetřoval, on vyšetřuje, ale s logikou a postupným skládáním případu to nemá nic společného. Funguje to pouze proto, že zločinci jsou tu ještě hloupější než ti, co je honí. Vážným prohřeškem je také to, že tvůrci filmu vydávají Hakla za jakéhosi detektiva ze staré školy filmu-noir, současně mu ale přičarovali dítě a starostlivou manželku. Český film holt zase zaspal a nechápe, že hlavnímu detektivovi dnes v kinematografii nemůžete dát k dispozici manželku a dítě, ale společníka, nejlépe homosexuálního, se kterým se dá pohovořit o problémech pracovních i osobních, a je celkem vedlejší, v jaké době se dílo odehrává. To ostatně odlišuje detektiva od obyčejného policajta, na tom ten žánr stojí – detektiv je osamělý, prací a alkoholem posedlý muž s vlastním žebříčkem hodnot, zatímco policajti jsou normální chlápci od rodin, kteří nikdy nic nevyšetří a často se se zločinem i spolčí. Ve stínu tohle sice do nějaké míry dodržuje, když klade Hakla proti StB. Hakl dokonce svého šéfa obviní z vraždy a pokusí se ho předat prokuratuře, což je sice absurdní a ne moc reálný, naplňuje to ovšem skvěle ten žánrový střet mezi čistým detektivem a zkorumpovaným policajtem. Problém je v tom, že Hakl se sice vydává za detektiva, ale žije a chová se spíš jako policajt, navíc Trojan už od pohledu není žádný rebel, a tím je ta nevěrohodnost postavy umocněna ještě hercem, a to už je příliš. Hakl je prostě spíš někdo jako Watson než Sherlock. Když si jeho vytížení a nasazení srovnáme s pracovním zápřahem takové agentky Maya ze Zero Dark Thirty, dostáváme velmi nelichotivý obrázek Hakla. Jenže ono je to i tom, že Zero Dark Thirty směřuje veškerou pozornost filmu na samotný postup než na konečný výsledek, který není jakkoliv akcentován, zatímco Ve stínu je hlavně o tom výsledku než o nějaké proceduře, jelikož celý film slouží hlavně jako manifest proti dnes se vzmáhajícímu komunismu. ____ Druhým problémem filmu je způsob, jakým se snaží evokovat styl filmů-noir. Tvůrci kupříkladu nevzali na vědomí, že atmosféra se v těchto typech filmů nedotváří hudbou, ale zásadně zvuky města. Výsledkem je ne zrovna šťastná snaha Muchowa podbarvovat neustále děj výraznými smyčci, který mají ale víc neodbytnosti než šarmu. Dají se podle nich pravda čistit dobře zuby. Kdyby alespoň Muchow sáhl po nějaké jazzové variaci, jako je trubka. Je sice fakt, že filmem zní i basa ze synťáku, takový hluboký bručení, pro dnes natáčený filmy-noir zcela ideální, nicméně klasický zvuk orchestru zřetelně dominuje. Možná bylo zvukařům zatěžko vytvářet ruchy a dobový atmosféry ulic padesátých let, jelikož by kvůli tomu museli ty zvuky skutečně vytvořit, protože není možný naběhnout s mikrofony do města a nahrát tam soudobý zvuky, který jsou s padesátými léty poněkud nekompatibilní. Vizuál není noirový o moc víc, poněvadž nastrašit detektiva do baloňáku a pustit hadice s vodou kvůli dešti je prostě málo. Ve stínu tudíž co do noirový formy nemá ani precizitu Finchera (Sedm/Zodiac), ani bizarnost Proyase (Vrána/Smrtihlav), ani existenciální tíži Tarra (Werckmeisterovy harmonie/Muž z Londýna). Srovnání s takovou vahou se může zdát nefér, jenže Ondříček se nechal slyšet, že mu bylo inspirací Psycho, Blade Runner nebo Sedm, a navíc je Ve stínu očividně velmi ambiciozní evropský filmový projekt, na němž spojili síly zástupci kinematografií Česka, Polska, Slovenska i Německa, a to jak v oblasti financování filmu, tak prostřednictvím hereckého obsazení nebo jako členové nejužšího tvůrčího štábu. Faktem ovšem je, že skutečně umělecký nebo nadstandardní je ve filmu pouze první záběr v ulici zahalený nekompromisně v úplné tmě a pak úplně poslední záběr (byť poněkud deklamativní) na syna připomínající slavný stop-záběr z Truffautova Nikdo mě nemá rád. Všechno mezitím je sice často na dobré cestě, ale jako by někdo neustále sypal do soukolí filmu písek a bránil mu dotáhnout věci do finální podoby. ____ Z hlediska dobovosti a historického kontextu je tu rovněž několik problémů. Třeba fakt, že korunní svědek sledovaného monstrprocesu je bývalý nácek, StB nesmyslně složitě pletichaří proti židovské obci a hlavní hrdina kapitán Hakl není zaníceným komunistou a plete se do citlivého případu. Ne že by takové věci byly nereálné nebo se neděly. Komunisti po válce třeba zkonfiskovali archivy a bývalé zločince jako Zenkeho normálně vydírali, někteří mimoto klasicky převlékli kabát. Ale nepůsobí to pravděpodobně. Hodně věcí tu prostě zavání konstruktem, což by klidně mohlo být obhájeno uměleckou licencí, jenže se to bohužel přelévá i do dramaturgicko-scenáristické roviny snímku a jeho nepřesvědčivosti. Korunu tomu nasadil Trojan, který odmítl hrát komunistu, což bylo z jeho strany možná záslužný, nicméně tím obral postavu Hakla o důležitou proměnu ve vývoji. Film je navíc neskutečně mainstreamový, takže připomíná podobně jako rukopis Královédvorský a Zelenohorský spíš nějakou falešnou soft repliku vyhrocených padesátých let než něco, co by se svou nekompromisností a důsledností mělo jakkoliv blížit třeba takovým Poutům od Špačka. Na druhou stranu nesouhlasím s tvrzením, že StB si jako všemocná organizace mohla bez problémů cokoliv vynutit a nemusela složitě vyrábět důkazy. Pointa je, že měnová reforma byla natolik obrovskou krádeží na obyvatelstvu a československá vláda se jí z obavy ze sociálních nepokojů dlouho vyhýbala, a báli se jí možná i ruští komunisté, že prostě bylo nezbytně nutné zinscenovat spletitý případ se vším všudy, který měl za úkol odvést pozornost na židovskou obec, a nic neošidit. Navíc, i když je scénář filmu poněkud vykonstruovaný, pasuje tím vlastně skvěle k tehdejší atmosféře dezorientace, strachu, nejistoty a teroru. Bylo by nepochybně vhodnější vykreslit teror padesátých let spíše cestou krušné atmosféry než cestou krušného scénáře, ale i to je možná varianta. I když to tak Epstein asi neplánoval.(20.3.2013)

  • Radko
    **

    Snaha napchať čisto politický kontext do krimipríbehu je až príliš okatá. Vyznenie je potom oveľa jalovejšie, než v kriminálke, kde ústredný motív netvorí antikomunistická agitka. Podriadenej je jej úplne všetko. Do takej miery podľa tvorcov boli roky 50. temné, že ľudia stratili akýkoľvek humor. Práve absencia odľahčenia je typická pre presviedčacie temno temné príbehy, ktorých úlohou je prostredníctvom kvalitnej remeselnej stránky vytvoriť "objektívnu" predstavu o určitom období dejín. Tlačiť na pílu týmto spôsobom sa však v umení príliš nevypláca. Pretože výsledkom sú podobné dobovo veľmi cenené diela. Ozdobené kritikou i cenami - práve z dôvodu absolútneho súladu ich vyznenia s momentálnymi vládnúcimi ideami, presvedčeniami či štátnikmi. V skutočnosti ide o konštrukty podriadené dobe. Áno, remeselne je to príjemné, herci super, ba ani proti tomu nemám nič, že podstata boľševického systému spravodlivosti slúžila výhradne politickým záujmom, bez ohľadu na spravodlivosť, no robiť z tohto podstatu krimidrámy vyznievajúcej: aha akí boli vtedy hajzli všade, dnes je chvalabohu justícia i tajné a policajné služby vďaka "demokracii" niekde úplne inde, mi príde ako lacné uspokojenie sa a falošná odvaha.(4.4.2013)

  • gudaulin
    **

    Snímek Ve stínu se stal předmětem celé řady článků a objektem zájmu filmové kritiky a publicistů, kteří ho vesměs nanejvýš kladně přivítali a ocenili jako krok české kinematografie zpátky na výsluní. Podobně tomu bylo i u snímků jako Protektor nebo Pouta a ve všech případech jsem musel konstatovat, že můj pohled je podstatně kritičtější a přes určitá pozitiva se z celosvětového hlediska jedná o čistokrevný průměr. Z těch tří titulů mi Ondříčkův film přijde jako nejslabší, i když, abych jen nekritizoval, můžu začít nejprve klady. Za prvé obsazení. Ivan Trojan je patrně největší herecký objev polistopadové éry a svého kriminalistu zvládá bravurně. Stejně tak dobří jsou i herci ve vedlejších rolích. Za druhé rozpočet a technická kvalita filmu. Po dlouhé době mám pocit, že vidím poctivou filmovou kameru a nikoliv lacinou televizní inscenaci. Kameraman zkouší hru světel a stínů a zejména v prvních patnácti minutách je to skutečně podívaná. S tím souvisí i snaha, byť nedůsledná, o retroatmosféru 50. let. Samozřejmě objevují se i chyby - štáb mi strká petrolejku do každé místnosti, protože to vypadá krásně stylově, ale protože jsem od fochu, dovolím si připomenout, že Praha byla elektrifikována už za císaře pána a v 50. letech se používaly petrolejky jen v okrajových venkovských oblastech (plná elektrofikace byla ukončena v roce 1960). Nicméně to je pochopitelně detail, který není pro většinu diváků významný. Horší je to ale se scénářem, který zapříčinil ty dvě hvězdičky. On by to byl fajn film, kdyby pod ním byl podepsaný americký scénárista a americký režisér. Jenže tohle vytvořili Češi, kteří by měli být, pokud se naší historie týče, pevní v kramflecích. Navíc nejde o nějakou oddechovou žánrovku, ale o ambiciózní kousek, který se chce vyrovnávat s minulostí. Celá ta konstrukce protižidovského spiknutí je prostě moc vratká a špatně vymyšlená. Film začíná jako neo-noirovka, ale brzy se přehoupne do psychologického dramatu a především politického thrilleru. Tahle žánrová kombinace moc nefunguje prostě proto, že podle mě film ve všech těch žánrech nakonec selhává. Jako detektivka nefunguje vůbec, protože natvrdo řečeno, to závěrečné odhalení vraha je nehorázně pitomé, jako politický thriller je to povrchní a pokud něco sděluje, tak jen dávno známé pravdy. Ono je zajímavé, že ty nejpůsobivější filmy o komunistických zločinech vznikly ještě za fungování reálného socialismu. Filmu Ve stínu vyčítám zásadní logické zkraty, které mi zkazily požitek z filmu, ale které bohužel nemůžu rozebírat, abych neodhalil, že vrahem je zahradník. Jen jako příklad - postavu ztvárněnou Sebastianem Kochem nedokážu vstřebat žádným způsobem. Co tím vlastně scénárista myslel?? Celkový dojem: 45 %.(21.10.2012)

  • - David Ondříček sa vyjadril, že Ivan Trojan (Hakl) moc k ženám ako partner nepasuje a nezvyčajná chémia medzi ním a Norisovou (Jitka) bol jeden z hlavných dôvodov prečo ju obsadil. (matthew.17)

  • - Při finálních pracích ve střižně pomáhal Davidu Ondříčkovi rodinný přítel Ivan Passer. (agass)

  • - Natáčení probíhalo také v Praze Karlíně a Vinohradech. (M.B)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace