Ve stínu

Mám ráda detektivky. Mám ráda filmy, které mají atmosféru a přináší posleství. Ve stínu má všechno. Iluze padesátých let je naprosto bezchybná. Není snadné točit v roce 2012 věrohodně o údálostech minulého století, ale Ondříčkovi se to opravdu povedlo. Film má atmosféru i stoupající napětí. Jako skvělý tah vidím obsazení Sebastiana Kocha do rozporuplné postavy majora Zenkeho. Vnímám v tom paralelu k vynikajícímu filmu Životy těch druhých, kde figurovala rovněž tajná bezpečnost, ale Koch stál na druhé straně. Ani ostatní herecké výkony nezůstávají pozadu, kostýmy i hudba ladí. Dobře natočený film o špatných časech. (02.05.2014)

Po řemeslné stránce vlastně skoro bezchybný film. Kamera člověka okouzlí v každém druhém záběru, perfektně sedící hudba dokresluje atmosféru a Ondříček snad nebyl v režii nikdy jistější. Přesto mi k absolutní spokojenosti něco chybělo, možná to bylo místy až moc chladné a té rodinné linky tam mohlo být klidně i více. I přesto ovšem nejspíš český film roku (pravda, konkurence letos prakticky žádná nebyla) a Ivan Trojan potvrzuje pozici nejlepšího herce u nás. (18.10.2012)

Atmosféra dobrá, ale příliš mnoho nepochopitelných momentů, včetně na hlavu postaveného konce. V roce 1953 byl u policie v hodnosti kapitána, mohl nosit zbraň a nebyl důkladně prokádrovaný a zpracovaný? Ty největší monstrprocesy se přece odehrály dříve, to by snad nedůvěryhodný člověk už dávno u policie nebyl. Pochopit by se dalo jedině tak náhlé vystřízlivění komunisty. Specialista z NDR? Nevracel se náhodou z ruského zajetí a nejednalo se o jeho výměně do Západního Německa? To NDR mi nějak uniklo. *SPOILER* A co by ovlivnila jedna kulka doličná vyvezená do zahraničí? V té době? A proč by nechali v takovém procesu svědčit někoho, koho se chystali vyměnit na Západ a u koho bylo vysoké riziko, že bude mluvit? To byli soudruzi z Moskvy tak nedůslední? (01.05.2013)

Vizuálně lákavá detektivka, která snad nejvíc potěší tím, že to u nás prostě a jednoduše jde!! Výtvarně uchvátí, kamerou perfektně nasvítí, herecky nadchne, výpravou ohromí, scénáristicky pohladí a režijně dodává jistotu. Tahle Praha je industriálně šedá. Po chladných a špinavých dlažebních kostkách se tu prohání dravý kapitán s tváří Ivana Trojana, který svou postavu sehrál znovu dokonale a spolu s divákem vyhlíží další díl téhle bezútěšné mozaiky. Tu a tam kopne do balónu, aby i synek věděl, že taťku ještě neodkrouhli, bojí se o něj i krásnou manželku, a vyčkává na ten správný okamžik k vykonání velkých činů. Tvůrci se s tímhle temným dobrodružstvím se statečnými jednotlivci prostě strefili jak vidno nejen mně do noty, přiklusali s ambiciózní látkou v noir stylu a kvalitativně došlapali až do konce. Pánové v baloňácích mi prostě v téhle látce nadmíru sedli, za řemeslnou preciznost, navozenou atmosféru a režijní poctivost by se David Ondříček nemusel stydět ani výrazněji na západ od své domoviny. I takhle se dá udělat filmová obžaloba let minulých!! Dobré, moc dobré - 80% (14.11.2013)

Mnou daných pět hvězdiček sice není nejsilnějších, ale tak dobrý film si je zaslouží, jediné co mi vadilo byla poslední scéna s Tomem, jinak bylo vše výborné od herců přes kameru po režii. A doufám, že plakát se dočká nějakého ocenění. Dodatek: plakát má Lva, haleluja. Dodatek č.2, po druhé projekci, tentokráte doma a s čajem: Všechno co dobré bylo, je dobré stále, sice jsem si nemohl užívat skvělou kameru Adama Sikory tak jako v kině, ale i tak obraz zůstal jedním z nejlepších za posledních x. let v českém filmu (a to že je Sikora polák na tom nic nemění). Hlavní herecké duo stále životné, výborně zahrané, ale skoro ho v mých očích převyšují role malé, ať už je to minutový Malého proslov, židé v podání Miroslava Krobota a Achaba Heidlera, nebo velmistr malých rolí Norbert Lichý (obzvláště Norbert by konečně zasloužil vlastní hlavní roli). Soňa Norisová je stále je stále ozdobou filmu (ať už co do hereckého umu, nebo hlavně svou krásou, která je ve filmu velmi přirozená, bez zbytečného omlazování, těch pár vrásek ji sluší). Poklidné tempo je skvělé a já jdu nakoukat nějaké ty noir filmy. A ani ta závěrečná scéna mi tentokrát tolik nevadila, když jsem na ni byl připraven. Zasloužených pět, ačkoli výhrady mnohých chápu (06.10.2012)