Nastala chyba při přehrávání videa.
  • dO_od
    ****

    // Ten film má hodně co do sebe. Nemá smysl chválit věci, co tu už všichni chválili přede mnou, vyzdvihnu proto pocit, že snímek je excelentní nejen jako celek, ale i jako samostatné částečky, jednotlivé momenty, dílky skládačky, které jsou perfektně zpracované a jako vlastní jednotky i perfektně promyšlené. Mám na mysli třeba zkoumání místa činu na poště na vlastní pěst, nad kterým když se člověk zamyslí, jak pošetilé, nebezpečné a hrdinské to vlastně bylo.. člověku se to usadí v hlavě a film, co mě donutí přemýšlet a hrát si, takový film si zasluhuje zatraceně velké uznání. V jisté míře jsem teď naladěný na české vlně, možná že to z širšího pohledu nemá až takové kvality, nedokážu si ale představit, že by něco podobného šlo u nás natočit líp. Rozhodně ne bez pomoci. Takže další restík hotov, pozdní gratulace ke lvům a těším se na další podobnou pecku. P. S. poprvé si jdu shánět instrumentální hudbu k českému filmu.(28.10.2015)

  • D.Moore
    ***

    Tři a kousíček. Jako detektivka či kriminálka bylo Ve stínu velice slabé pokoukání s tou nejtuctovější možnou zápletkou a s těmi nejomšelejšími možnými charaktery. Jako dobový film to už bylo lepší, atmosféra se mi zdála uvěřitelná a bylo vidět, že si filmaři vyhráli. Ovšem s "poselstvím lidstvu" a "uctěním památky těch odvážných" je na tom snímek podobně jako kriminální linka - prachbídně (ačkoliv myšlenka natočit něco právě "o tom" je jistě chvályhodná). Díky za výborné herecké výkony Ivana Trojana a Sebastiana Kocha a příjemnou, takřka noirovou kameru, nedíky za to ostatní a příliš dlouhou stopáž.(6.9.2012)

  • Šakal
    ****

    Největším „nedostatkem“snímku je (paradoxně) jeho (přes)přílišná medializace a s tím spojená (u některých z vás) přehnaná očekávání resp. očekávání (zcela) „něčeho jiného“, než se mu následně dostává. Bylo by velkou chybou (s fatálními důsledky) očekávat „druhé Životy těch druhých“. Tak nějak tuším, že nejvíce mu bude vyčítáno (a nedá se (ne)přiznat, že by to (ne)bylo z části (ne)opodstatněné), že snímek je mixem dvou žánrů, přičemž na krimi je příběh (zápletka) nedostačující (banální) a jako výpověď tehdejší doby je to „příliš smířlivé“, klouzající na (resp. těsně pod povrchem), jakoby se tvůrci báli jít více na dřeň. To je jeden (z) pohled(ů). Osobně mi právě vyhovuje skutečnost, že na základ. kostru příběhu, kterou tvoří (na první pohled) obyčejná kriminální zápletka, je naroubováno politické podhoubí let padesátých, přičemž (a to oceňuji snad nejvíce) to není děláno násilně resp. prvoplánově s cílem za každou cenu šokovat (např. i za cenu brutálních „vyšetřovacích“ scén), ale jakoby mimoděk v (skrytých) všudypřítomných náznacích, přičemž každý (alespoň lehce obeznámený s touto dobou) moc dobře ví (tuší), co pod povrchem probublává. Jestli to bylo (i) cílem tvůrců nebo si jednoduše (raději) nekladli větší ambice (vědomi si svých mantinelů) ponechám na každém z vás. Jestliže k samotnému příběhu můžou vyvstat i nějaké (opodstatněné) výtky, co se týče následného zpracování, zde se vám budou hledat chyby o poznání hůře. Možná to vyzní jako to největší klišé, ale Ve stínu, to je především (souhlas Mirko) vysoká škola poctivé (neprvoplánové) nejryzejší filmařiny, jejíž největší síla není v jednotlivých (pamětihodných) scénách, ale celku jako takového. Není na místě přemýšlet o nějaké TOP scéně, ale již při prvním hlubším zamyšlení se, divák (jakoby mimoděk) zjistí, že není nic, co by mu nějak výrazně překáželo v soustředění a vychutnání si skutečně precizní filmařiny. Přičemž snímku jednoznačně dominuje volně plynoucí (nikam a za ničím) nespěchající Ondříčkova režie, která se může navíc opřít o mistrně zachycenou (tísnivou) dobovou atmosféru, přičemž výčitky typu, měla být o poznání ponuřejší neberu. Tohle není klasický NOIR, (byť se zrovna o tohle přirovnání spousta z vás snaží), tohle je skutečné Československo let padesátých, takže ta reálnost na úkor jakési žánrové stylizace, je zcela na místě. Snímek také disponuje velmi zdařilým castingem, to včetně vedlejších (mini)rolí (Taclík, Myšiška, Malý, Babčáková, Lichý), byť v případě některých (M. Issová) to může vyvolat lehký úsměv na rtech. Proč (není důvod) je však podezírat z „prvoplánovosti“ tj. zviditelnění se širšímu evropskému publiku (trhu), třeba „u toho“ pouze chtěli být popř. jsou s Davidem kamarádi a ostatně, ikdyby tomu tak skutečně bylo, nevidím na tom nic špatného. V neposlední řadě se snímek může opřít o nevtíravou kameru A. Sikory se smyslem pro detail. Co se týče Jana P. Muchowa, přijdou mi zdejší útoky zbytečně prvoplánové. Byť (pokud budeme (k sobě) zcela upřímní), ne neopodstatněné. Je však zajímavé, že když je to v případě světových skladatelů (filmů), tak nikdy výrazy jako „návodná hudba“ nezazní(vají), byť je jí film protkaný od začátku do konce. Závěrem (byť jsem casting již zmiňoval) si neodpustím poznámku, že to, co tu předvádí ústřední duo Trojan – Koch je herectví světových parametrů, k čemuž jim měrou vrchovatou dopomáhají i nečernobíle napsané postavy M. Epsteinem, stejně jako vítám Markovu snahu o občasné odlehčení, v drtivé většině se setkávající (v mém případě) s pochopením a padající na úrodnou půdu. 80% P.s. to uživ. Bluntman: nevím, zda-li měly dámy Spáčilové „vlhnout“ při pohledech na I. Trojana resp. S. Kocha, či se o to měl postarat snímek samotný, ale za sebe můžu říct, že jsem ho měl „pořádně (permanentně) tvrdýho“ a teď nemám (pouze) na mysli dusně „erotickou“ scénu v prádelně mezi S.Norisovou a S. Kochem, která je doslova elektrizující a myslím, že nebudu daleko od pravdy, když napíšu, že v tom nastalém tichu Slovanského domu, by byl slyšet i pověstný upadnuvší špendlík. Jasný důkaz toho (vyjma nesporných hereckých kvalit obou představitelů), že méně je někdy více. Možná by nebylo na škodu, zkusit taky občas něco „tvořit než (neopodstatněně) bořit“. Když ono je to o poznání jednodušší, že?! Buďme prosím takhle (přehnaně) kritičtí i ke světové produkci a potom bude „vše v pořádku“. To uživ. canakja: nezoufej, ostatně není všem dnům (výletům) konec. Třeba Ti to vyjde příště. O panictví (bohužel) ne, ale o rozum...... Jsi si spletl server ne? Možná by příště postačilo nechat doma upnuté rifle a (růžové) triko s nápisem „je se mnou prdel“. Zajímavý komentář (pro mě) uživ. Baxt, DaViD´82(24.9.2012)

  • Vančura
    ***

    Žasnu, jak Trojan zestárnul. Vedle své filmové manželky Soni Norisové na mě působil, jako by utekl hrobníkovi z lopaty. A přišel mi mimochodem strašně podobný Billymu B. Thorntonovi. U herců bych ještě chvíli zůstal - nejvíc mě tady bavil Sebastian Koch (škoda, že nakonec k ničemu mezi ním a Haklovou ženou nedošlo, osobně by mi to tam pasovalo), jiné herce bych naopak z fleku přeobsadil (Babčáková, Taclík, Krobot, Štěpnička... nemám je rád a zejména první tři dle mého soudu kontaminují tuto jinak zdařilou žánrovku nevhodným puncem komediálnosti - soudě mimo jiné i z občasných úšklebků ostatních diváků v sále při scénách, které evidentně vůbec vtipné být neměly (shození tlusťocha z mostu, vyřezávání kulky z těla, stojící Babčáková ve dveřích...). Jinak se zde mihne celá řada výtečných českých herců, což potěší. Ačkoli si nemyslím, že je to špatný film, osobně to u mě bohužel projel (podobně jako třeba z nedávné doby snímek 3 sezóny v pekle) především zasazením děje do roku 1953, jehož reálie sice evokuje jak o život (dobové kostýmy, auta, notně oprýskané omítky domů...), ale výsledný dojem snižují repliky herců, napsané ryze současnou češtinou. Stačí si pustit libovolný čs. film z 50. let, aby člověk slyšel, že tehdy se mluvilo o poznání jinak než dnes. Rovněž zamrzí celá řada žánrových klišé, které zde není těžké identifikovat (odvolání hlavní postavy detektiva od případu, kapka krve dopadlá na tvář ze stropu, vztahová krize hlavního hrdiny, podraz ze strany nadřízených, kteří jsou v tom taky namočení...). Naopak se mi líbila hudba a technické zpracování, které je velmi dobré. Celkově za mě jen 3 *.(12.9.2012)

  • Jara.Cimrman.jr
    ****

    "Hledám vraha. Je mi jedno, kdo to je." Ve stínu večerní projekce jsem viděl skvělý film s vynikající atmosférou, který ani propagandisticky nelhal o době minulé (jen zdvořile pomlčel o některých nevhodných souvislostech), ale na té kriminální linii to v něm trošku skřípalo. Určitě leccos zachránil ten nejsprávnější ze správných kapitán Hakl, který sice občas vyšetřoval na principu instinktivní náhody, ale to mohu velkoryse přehlédnout. Horší je to u mě s tím, že hrdinství obdivuji pouze v případě, že má nějaký smysl. Jinak si stojím za rčením, že hrdinů jsou plné hřbitovy a z tohoto místa může STB porazit pouze jedinec s mimořádně vyvinutým smyslem pro vstávání z hrobu.(10.3.2013)

  • - Natáčení probíhalo také v Praze Karlíně a Vinohradech. (M.B)

  • - Mestský obvod Praha 5 so sídlom na Smíchove vznikol až v roku 1960. (eleven11)

  • - David Ondříček uvedl, že se pro navození temné atmosféry období padesátých let v Československu nechal inspirovat třemi filmy. Jako zdroje inspirace mu posloužily snímky Psycho (1960), Blade Runner (1982) a filmem Sedm (1997). (Zdroj: Filmstage) (Nemik96)