V tieni
W cieniu
In the Shadow
In the Shadow
In the Shadow
Režie:
David OndříčekKamera:
Adam SikoraHrají:
Ivan Trojan, Sebastian Koch, Soňa Norisová, Jiří Štěpnička, Marek Taclík, Filip Antonio, Norbert Lichý, David Švehlík, Martin Myšička, Miroslav Krobot (více)Obsahy(1)
Detektivní thriller z první poloviny padesátých let vypráví o kapitánovi kriminálky Haklovi, který vyšetřuje rutinní zločin. Záhy se ale ukáže, že tato zdánlivě triviální vloupačka je čímsi složitějším. O případ se zajímá Státní bezpečnost, která vyšetřováním pověří svého specialistu, německého experta majora Zenkeho. Skutečné důkazy přestávají být podstatné a případ získává politický rozměr - obrací se totiž proti "sionistům" z Židovské obce. I přes přímý zákaz pokračuje kapitán v pátrání a přesvědčuje se, že věřit nelze nikomu a ničemu. Postupem času se ale kolem něj začíná stahovat smyčka estébácké mašinerie. Hakl se už necítí bezpečně a uvědomuje si, že ohrožuje sebe a především vlastní rodinu. Jak se rozhodne? Bude pro něj znamenat víc jeho vlastní rodina, nebo důkazy, které vedou ke skutečnému odhalení pravdy? (TV Nova)
(více)Videa (2)
Recenze (1 260)
Úžasně atmosférická a řemeslně precizní (kamera a práce se světlem!!!) víceméně česká (ano, velmi koprodukční, samozřejmě) záležitost se špičkovými hereckými výkony... a bohužel až příliš mnoha náhodami a scénáristicky slabými místy, které posílají film coby temnou detektivku do kytek a do určité míry shazují Ve Stínu jako takové. Nevím co je pravdy na tom, že bylo snad sedmnáct verzí scénáře, a že se nakonec víc jak půl hodiny už hotového filmu vystříhalo, ale vůbec bych se tomu nedivil. Je to opravdu velká škoda, protože takhle dusivě vylíčenou atmosféru padesátých let jsme tu v takové kvalitě snad ještě neměli. Ondřej Malý (podle interních informací "z první ruky" skutečně studující práci toho odporného zkurvence Urválka) a jeho z rozhlasu znějící řeč jsou jen třešničkou na dortu, který kupodivu není přeslazený ani v úplně posledním záběru. Slova tvůrců o potřebnosti takovéhoto filmu nejen "i", ale "zvlášť" v dnešní době bych možná i podepsal - protože žijeme přece jen v nekonečně přívětivější době než byly padesáté roky, a i v nich se našli takoví lidé jako kapitán Hakl, tak kde je problém v boji s tou "chobotnicí" dnes? Ale nač se pouštět do moralistických řečí, k tomu jsou tu povolanější lidé a vhodnější místa - takže jdu na závěrečné hodnocení. Ve Stínu je film, který je rozhodně dobré vidět, abyste si zvedli mínění o české kinematografii. Bohužel si sám podráží nohy tím, že tvůrci nedokázali vystavět věrohodněji onu detektivní polovinu. Je to tím politováníhodnější, protože pokud by se to povedlo, nebylo by vůbec co vytknout. Tedy bylo, protože by tu pořád zůstávala ta naprosto nevhodná anglická píseň pod závěrečnými titulky;) I za současného stavu mi asi nezbude než dát osmdesátku. Protože kde jinde by už tohle hodnocení, signalizující snímek, který si zaslouží mnoho a mnoho repríz, mělo najít využití? Až jednou třeba dojde na pořádný director's cut, pravděpodobně to změním. Ale teď a tady - 80%. ()
Původně jsem chtěl dát 4*, ale když to tady vidím a čtu dávám plnej zásobník a řečem typu "nejbanálnější morální klišé" se fakt musím hihňat. Na filmu oceňuju poctivej přístup k dané látce, ta dobovost z toho šla až do poslední řady největšího kinosálu v České republice. Pokud jde o herectví panů Trojana a Kocha, tak ty pohledy co si tam vyměňujou, to je jak když si ve finále Wimbledonu vyměňujou míček Djokovič s Nadalem, prostě publikum sedí, ani nedutá a jen kroutí hlavičkou ze strany na strany a tiše obdivuje mistrovské umění obou zúčastněných. Samotný děj, posadí na prdel a až do konce vymaže z palice myšlenky na činnost, nazývanou nuda. Pokud jde o vyznění, ano kriminálka jest nabourána politickým dramatem, ale vynikajícím způsobem. Neumím si představit že by se tohle dalo natočit líp. Takže obhajoba mých pěti hvězdiček před filmovým národem se obešla bez banálních novinářských frází, trvala mně 3 minuty a každýmu je jasný o čem tady melu. ()
Plány sionistů zhati rudí vepři boubelati, aneb Don Quijote de la Hakl Ve stínu lopatek větrného mlýnu nápadně připomínajícího krakatici.. Sikorova úchvatná kamera nechávala tváře postav tak často Ve stínu, až jsem čekal, že se z přítmí vynoří Humphrey Bogart a zapálí si. Nechávala je Ve stínu šedi obludné doby, kdy barvu měli jen narcisy, tramvaj a krev rovného člověka. Doby, kdy spravedlnost tiše trpěla Ve stínu zvůle. Sic Ve stínu zůstalo Ve stínu světových bratříčků, v tuzemském měřítku se většina krčí v tom jeho.. Mám jen tři a půl drobné výtky: 1.) Příliš úderná hudba vše urychlovala a vedla divácké emoce zbytečně za ručičku, 2.) konstrukt detektivní zápletky neměl daleko ke konstruktům obžalob při komunistických procesech, tady Epsteinova práce trošku kulhala za ostatními nadstandardními filmařskými prvky, 3.) scéna s dědičností morálních vlastností zbytečně doslovná, vše mělo skončit Slavíčkem na zdi. A ta poloviční? Zvuk přílivu a skřehot racků, když má člověk z obličeje maso na hamburgery a chystá se „odejít“ - nevím, kdo s tímhle klišé začal, snad Leone u pana „Chu-Chu“ Mortona v Tenkrát na západě.. Toť však výtky nepodstatné s ohledem na poselství. Co je lepší? Moci se podívat na sebe do zrcadla, nebo moci ještě někdy zrcadlo vidět? Člověk není Bůh, aby odpouštěl. Nesmí se stát, aby zavřel oči, zapomněl a memento hrůzné éry nad ním kouzelnickým pohybem ruky udělalo své: „Puf…“ ()
Snímek Ve stínu se stal předmětem celé řady článků a objektem zájmu filmové kritiky a publicistů, kteří ho vesměs nanejvýš kladně přivítali a ocenili jako krok české kinematografie zpátky na výsluní. Podobně tomu bylo i u snímků jako Protektor nebo Pouta a ve všech případech jsem musel konstatovat, že můj pohled je podstatně kritičtější a přes určitá pozitiva se z celosvětového hlediska jedná o čistokrevný průměr. Z těch tří titulů mi Ondříčkův film přijde jako nejslabší, i když, abych jen nekritizoval, můžu začít nejprve klady. Za prvé obsazení. Ivan Trojan je patrně největší herecký objev polistopadové éry a svého kriminalistu zvládá bravurně. Stejně tak dobří jsou i herci ve vedlejších rolích. Za druhé rozpočet a technická kvalita filmu. Po dlouhé době mám pocit, že vidím poctivou filmovou kameru a nikoliv lacinou televizní inscenaci. Kameraman zkouší hru světel a stínů a zejména v prvních patnácti minutách je to skutečně podívaná. S tím souvisí i snaha, byť nedůsledná, o retroatmosféru 50. let. Samozřejmě objevují se i chyby - štáb mi strká petrolejku do každé místnosti, protože to vypadá krásně stylově, ale protože jsem od fochu, dovolím si připomenout, že Praha byla elektrifikována už za císaře pána a v 50. letech se používaly petrolejky jen v okrajových venkovských oblastech (plná elektrofikace byla ukončena v roce 1960). Nicméně to je pochopitelně detail, který není pro většinu diváků významný. Horší je to ale se scénářem, který zapříčinil ty dvě hvězdičky. On by to byl fajn film, kdyby pod ním byl podepsaný americký scénárista a americký režisér. Jenže tohle vytvořili Češi, kteří by měli být, pokud se naší historie týče, pevní v kramflecích. Navíc nejde o nějakou oddechovou žánrovku, ale o ambiciózní kousek, který se chce vyrovnávat s minulostí. Celá ta konstrukce protižidovského spiknutí je prostě moc vratká a špatně vymyšlená. Film začíná jako neo-noirovka, ale brzy se přehoupne do psychologického dramatu a především politického thrilleru. Tahle žánrová kombinace moc nefunguje prostě proto, že podle mě film ve všech těch žánrech nakonec selhává. Jako detektivka nefunguje vůbec, protože natvrdo řečeno, to závěrečné odhalení vraha je nehorázně pitomé, jako politický thriller je to povrchní a pokud něco sděluje, tak jen dávno známé pravdy. Ono je zajímavé, že ty nejpůsobivější filmy o komunistických zločinech vznikly ještě za fungování reálného socialismu. Filmu Ve stínu vyčítám zásadní logické zkraty, které mi zkazily požitek z filmu, ale které bohužel nemůžu rozebírat, abych neodhalil, že vrahem je zahradník. Jen jako příklad - postavu ztvárněnou Sebastianem Kochem nedokážu vstřebat žádným způsobem. Co tím vlastně scénárista myslel?? Celkový dojem: 45 %. ()
Ve stínu nefunguje ani jako detektivní pátrání, ani jako atmosférický noir, ani jako dobová výpověď. Celý ten film je v zásadě fatálním omylem. Ale popořadě: ____ Jako detektivka to je marný, jelikož Haklovi cvrnkají předměty doličné náhodně o nos, a je tudíž ve výsledku úplně jedno, jestli proto, že tak byly nastraženy záměrně (protéza prsteníku Kirsche), anebo nezáměrně (krev prosakující trámy). Ne že by Hakl nevyšetřoval, on vyšetřuje, ale s logikou a postupným skládáním případu to nemá nic společného. Funguje to pouze proto, že zločinci jsou tu ještě hloupější než ti, co je honí. Vážným prohřeškem je také to, že tvůrci filmu vydávají Hakla za jakéhosi detektiva ze staré školy filmu-noir, současně mu ale přičarovali dítě a starostlivou manželku. Český film holt zase zaspal a nechápe, že hlavnímu detektivovi dnes v kinematografii nemůžete dát k dispozici manželku a dítě, ale společníka, nejlépe homosexuálního, se kterým se dá pohovořit o problémech pracovních i osobních, a je celkem vedlejší, v jaké době se dílo odehrává. To ostatně odlišuje detektiva od obyčejného policajta, na tom ten žánr stojí – detektiv je osamělý, prací a alkoholem posedlý muž s vlastním žebříčkem hodnot, zatímco policajti jsou normální chlápci od rodin, kteří nikdy nic nevyšetří a často se se zločinem i spolčí. Ve stínu tohle sice do nějaké míry dodržuje, když klade Hakla proti StB. Hakl dokonce svého šéfa obviní z vraždy a pokusí se ho předat prokuratuře, což je sice absurdní a ne moc reálný, naplňuje to ovšem skvěle ten žánrový střet mezi čistým detektivem a zkorumpovaným policajtem. Problém je v tom, že Hakl se sice vydává za detektiva, ale žije a chová se spíš jako policajt, navíc Trojan už od pohledu není žádný rebel, a tím je ta nevěrohodnost postavy umocněna ještě hercem, a to už je příliš. Hakl je prostě spíš někdo jako Watson než Sherlock. Když si jeho vytížení a nasazení srovnáme s pracovním zápřahem takové agentky Maya ze Zero Dark Thirty, dostáváme velmi nelichotivý obrázek Hakla. Jenže ono je to i tom, že Zero Dark Thirty směřuje veškerou pozornost filmu na samotný postup než na konečný výsledek, který není jakkoliv akcentován, zatímco Ve stínu je hlavně o tom výsledku než o nějaké proceduře, jelikož celý film slouží hlavně jako manifest proti dnes se vzmáhajícímu komunismu. ____ Druhým problémem filmu je způsob, jakým se snaží evokovat styl filmů-noir. Tvůrci kupříkladu nevzali na vědomí, že atmosféra se v těchto typech filmů nedotváří hudbou, ale zásadně zvuky města. Výsledkem je ne zrovna šťastná snaha Muchowa podbarvovat neustále děj výraznými smyčci, který mají ale víc neodbytnosti než šarmu. Dají se podle nich pravda čistit dobře zuby. Kdyby alespoň Muchow sáhl po nějaké jazzové variaci, jako je trubka. Je sice fakt, že filmem zní i basa ze synťáku, takový hluboký bručení, pro dnes natáčený filmy-noir zcela ideální, nicméně klasický zvuk orchestru zřetelně dominuje. Možná bylo zvukařům zatěžko vytvářet ruchy a dobový atmosféry ulic padesátých let, jelikož by kvůli tomu museli ty zvuky skutečně vytvořit, protože není možný naběhnout s mikrofony do města a nahrát tam soudobý zvuky, který jsou s padesátými léty poněkud nekompatibilní. Vizuál není noirový o moc víc, poněvadž nastrašit detektiva do baloňáku a pustit hadice s vodou kvůli dešti je prostě málo. Ve stínu tudíž co do noirový formy nemá ani precizitu Finchera (Sedm/Zodiac), ani bizarnost Proyase (Vrána/Smrtihlav), ani existenciální tíži Tarra (Werckmeisterovy harmonie/Muž z Londýna). Srovnání s takovou vahou se může zdát nefér, jenže Ondříček se nechal slyšet, že mu bylo inspirací Psycho, Blade Runner nebo Sedm, a navíc je Ve stínu očividně velmi ambiciozní evropský filmový projekt, na němž spojili síly zástupci kinematografií Česka, Polska, Slovenska i Německa, a to jak v oblasti financování filmu, tak prostřednictvím hereckého obsazení nebo jako členové nejužšího tvůrčího štábu. Faktem ovšem je, že skutečně umělecký nebo nadstandardní je ve filmu pouze první záběr v ulici zahalený nekompromisně v úplné tmě a pak úplně poslední záběr (byť poněkud deklamativní) na syna připomínající slavný stop-záběr z Truffautova Nikdo mě nemá rád. Všechno mezitím je sice často na dobré cestě, ale jako by někdo neustále sypal do soukolí filmu písek a bránil mu dotáhnout věci do finální podoby. ____ Z hlediska dobovosti a historického kontextu je tu rovněž několik problémů. Třeba fakt, že korunní svědek sledovaného monstrprocesu je bývalý nácek, StB nesmyslně složitě pletichaří proti židovské obci a hlavní hrdina kapitán Hakl není zaníceným komunistou a plete se do citlivého případu. Ne že by takové věci byly nereálné nebo se neděly. Komunisti po válce třeba zkonfiskovali archivy a bývalé zločince jako Zenkeho normálně vydírali, někteří mimoto klasicky převlékli kabát. Ale nepůsobí to pravděpodobně. Hodně věcí tu prostě zavání konstruktem, což by klidně mohlo být obhájeno uměleckou licencí, jenže se to bohužel přelévá i do dramaturgicko-scenáristické roviny snímku a jeho nepřesvědčivosti. Korunu tomu nasadil Trojan, který odmítl hrát komunistu, což bylo z jeho strany možná záslužný, nicméně tím obral postavu Hakla o důležitou proměnu ve vývoji. Film je navíc neskutečně mainstreamový, takže připomíná podobně jako rukopis Královédvorský a Zelenohorský spíš nějakou falešnou soft repliku vyhrocených padesátých let než něco, co by se svou nekompromisností a důsledností mělo jakkoliv blížit třeba takovým Poutům od Špačka. Na druhou stranu nesouhlasím s tvrzením, že StB si jako všemocná organizace mohla bez problémů cokoliv vynutit a nemusela složitě vyrábět důkazy. Pointa je, že měnová reforma byla natolik obrovskou krádeží na obyvatelstvu a československá vláda se jí z obavy ze sociálních nepokojů dlouho vyhýbala, a báli se jí možná i ruští komunisté, že prostě bylo nezbytně nutné zinscenovat spletitý případ se vším všudy, který měl za úkol odvést pozornost na židovskou obec, a nic neošidit. Navíc, i když je scénář filmu poněkud vykonstruovaný, pasuje tím vlastně skvěle k tehdejší atmosféře dezorientace, strachu, nejistoty a teroru. Bylo by nepochybně vhodnější vykreslit teror padesátých let spíše cestou krušné atmosféry než cestou krušného scénáře, ale i to je možná varianta. I když to tak Epstein asi neplánoval. () (méně) (více)
Galerie (31)
Zajímavosti (28)
- David Ondříček chcel od začiatku do postavy Haklovej (Soňa Norisová) slovenskú herečku. (matthew.17)
- Ivan Trojan, představitel hlavní role, měl možnost podílet se na scénáři a přizpůsobit jej svojí roli. (Lucasion)
- Příběh, který se odehrává zejména v Praze, se kvůli autentičnosti tvůrci rozhodli natáčet zčásti také v Polsku. Praha se totiž od padesátých let příliš proměnila a byla pro film příliš barevná. (hippyman)
Související novinky
SOUNDTRACK Poděbrady 2017
Festival SOUNDTRACK Poděbrady přináší letos již po druhé jedinečnou podívanou ve spojení moderních technologií spolu s poslechem skvělé filmové hudby. Lázeňské město Poděbrady bude ve dnech 24. – 27.… (více)
Britský filmař se pokouší o atentát
Jeho krátkometrážní Cashback byl nominovaný na Oscara. Nedoceněný londýnský horor Střepy v hlavě skoro nikdo neviděl. Aby mohl natočit Metro Manila, zastavil vlastní dům. Ale vyplatilo se, film… (více)
Noir Film Festival 2014 startuje již 21. 8.!
4 dny, 4 místa, 40 projekcí... Unikátní přehlídka noirových filmů, kterou letos hostí královský hrad Křivoklát, se nezadržitelně blíží! Druhý ročník festivalu, který se zaměřuje na inspirativní… (více)
Hardy, Oldman a vraždění na sovětský způsob
Je libo dobovou kriminálku s prvky konspiračního polit-thrilleru? Se špičkovým obsazením? Odehrávající se v Sovětském svazu ještě za Stalina? Zdá se, že Ve stínu dostane z Hollywoodu tučnou… (více)
Reklama