Cesta

Cesta, která nikam nevede, je blbá. Lákavej trailer, blbej film. Musim zdůraznit, že jsem teda viděl jenom nějakou vykuchanou verzi (87 minut) a ta mě teda vůbec nebavila. Mnohem hrozivější než všichni ty kanibalové, byl pohled koule Viggo Mortensena, když se koupal někde u vodopádu. Možná až uvidim plnou verzi, napíšu víc... update: Už jsem teda viděl komplet celej film a 2 hvězdy nechávám. Scéna ze sklepa, která v tý vykuchaný verzi chyběla, je sice docela působivá, ale abych kvůli jedný povedený scéně zvýšil hodnocení, to fakt ne. (18.01.2010)

Je to táž a ona veliká otázka, jež váže k sobě mnoho záhad, co bude po možné globální katastrofě? Hle, co by se mohlo státi? Tak tedy nastal by konec světa? Dlužno dodat, že filmová obraznost bloudícího otce a syna po troskách lidských obydlí, lesů a vod je chvilkami neúprosná. Rozum u lidí jako by přišel vniveč a byl nahrazen strachem z druhého člověka. Za povšimnutí stojí také některé dialogy, které zazní ve filmu. Ale zpět k samotnému filmu. Musím ale přiznat, že filmu něco prostě chybí. Osobně si myslím, že různorodost lidského chování v extrémních podmínkách, na pozadí katastrofického příběhu je nedotažená a příliš zjednodušená. Nicméně ponoříme-li se hlouběji, zcela do děje nic převratného se podle mne zde nekonalo. (12.07.2010)

Jo, tohle je rozhodně kvalitní snímek. Hraje zejména na atmosféru, která je naprosto bezútěšná, sklíčená a smutná. Celá situace na Zemi je jedna velká prohra. Na vztahu otce a syna tvůrci poukazují na možnosti zachování si zdravého rozumu, ale zejména pozůstatky lidskosti v její plné kvalitě a nestotožnění se s temnou stránkou člověka-zvířete. I když má film pomalé vyprávění a moc zásadního se v něm neděje, napětí trvá stále a člověk má o hrdiny filmu pořád obavy. Kluk mi sice svým neustálým jančením občas lezl na nervy, ale to je spíš asi můj problém ... Jinak je to fakt skvělej film a další podobně laděné se s ním nemohou rovnat, tohle je "high level". I tak ale plný počet nedávám, protože to není úplně ten typ filmu pro mě. (11.08.2012)

Neuvěřitelně atmosférický snímek. Film začne a hned se dostáváme do víru všelijakých událostí. Budování napětí, atmosféry a vztah otce se synem - to jsou stěžejní body tohoto skvělého filmu. I když, pár věcí mě na tomto trochu naštvaly. SPOILERY! Kdybych si nepřečetl obsah (který by se měl aktualizovat, mimochodem) tak bych pořád nevěděl, co se vlastně stalo, protože ve filmu to není ani jednou zmíněno. Na jednu stranu je to takhle dobře - divák si může tvořit vlastní teorie a není mu nic vnucováno, na druhou ovšem je celkem blbé, když celý film čekáte na vysvětlení, nebo alespoň na drobný náznak, a ono nic. Taky mi přišla natahována smrt Vigga, ale to je jen taková drobnost, filmu to nijak výrazně neubližuje. Konec SPOILERŮ. Pokud chcete jít na film, tak vám ho můžu doporučit všemi deseti, o tom žádná. Ale připravte se na hodně depresivní film, těžkou atmosféru a na fakt, že se nemusí vše vysvětlit. A i když jsem ve spoilerech uvedl, že se mi pár věcí nelíbilo, křivdil bych tomuto filmu a lhal bych sám sobě, kdybych tu nedal absolutorium. P. S. Myslím, že je zde film dost podceněn (ostatně na IMDb to má 7,7/10 při 16 000 hlasech). (28.02.2010)

Tohle bezútěšné putování za prchavou nadějí v postapokalyptické vizi má něco do sebe, ale to hlavní mu schází – dramatická stavba. Otec a syn putují zdevastovanou krajinou, které přírodní katastrofa vzala všechno, co vzít mohla. Lidská důstojnost je ta tam, hrstky přeživších dohnal nedostatek jídla k pojídání jeden druhého a neúplná rodinka chce být těmi good guys a díky houževnatosti vůdce téhle minismečky (naprosto soustředěný Viggo Mortensen opět dokazuje své herecké kvality) jimi i jsou. Pokud se tedy někdo nechce zmocnit jejich „pokladů“ a pár konzerv, které tlačí v nákupním vozíku v těchhle nesmírně fotogenických lokacích. Cesta odnikud nikam a hlavně na jih, kde je prý lépe.. S oblohou zatěžkanou šedočernou depresí a bez jediného slunečního paprsku nám tak tvůrci předkládají tuhý boj otce a syna, který těží z prý výborné knižní předlohy jednoho z nejuznávanějších současných amerických prozaiků Cormaca McCarthyho. Život v tomhle komorním dramatu s minimem dialogů a bez okázalých gest nemá příliš velkou váhu.. takhle na papíře to vypadá výborně!! Ale není.. nečekal jsem žádné opulentní akční sekvence nebo uplakané scény, ale australský rodák John Hillcoat se mi jednoduše nedokázal za ty necelé dvě hodinky dostat pod kůži. I když právě realismus tkví v nejsilnější zbrani Cesty, tihle dva kolem mě během svého nekonečného putování prošli, vzájemně jsme se zaregistrovali, letmo pozdravili, ale k bližšímu souznění nedošlo. Proto jsou už zase někde v nedohlednu.. (02.05.2010)