Cesta

,,CESTA, TO JSOU UPRCHLÍCI TÁHNOUCÍ VOZÍKY A OZBROJENÉ GANGY HLEDAJÍCÍ BENZÍN A JÍDLO“....... /// Každej to zná (nikdo neprožil). Vím. Třeba Max. Jenže tady nejde o zábavnou akci. Jde o život, o syna, o otázku, jestli to nakonec dokáže. A všechno je tak NÁDHERNĚ DEPRESIVNÍ! Líbí se mi vytvořenej svět (některý obrazy bych si klidně flákl na zeď a v depresi bych do nich třískal hlavou), ve kterým je málo těch dobrých (nemyslím Šluknovskej výběžek). MY PŘEŽIJEME! Dobře je, když najdeš brouka a víš, že nesníš člověka. Neustálej boj o kejhák – to nemám ani ve válečným filmu. A navíc...všechno je tak NÁDHERNĚ DEPRESIVNÍ, takže tomu hudba Nicka Cavea sedne jako ,,nočník na prdel“. Chcete si zkurvit náladu? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knížku od Cormaca McCartyho ,,The Road“ číst nebudu. 2.) Brouzdám po městě s vozejkem od ,,kafláče“. 3.) Utekl jsem řezníkovi z udírny (možná to nebyl řezník, ale udírnu poznám!). 4.) Potřebuju si zopakovat pravidla přežití. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (05.09.2011)

Cesta, která nikam nevede, je blbá. Lákavej trailer, blbej film. Musim zdůraznit, že jsem teda viděl jenom nějakou vykuchanou verzi (87 minut) a ta mě teda vůbec nebavila. Mnohem hrozivější než všichni ty kanibalové, byl pohled koule Viggo Mortensena, když se koupal někde u vodopádu. Možná až uvidim plnou verzi, napíšu víc... update: Už jsem teda viděl komplet celej film a 2 hvězdy nechávám. Scéna ze sklepa, která v tý vykuchaný verzi chyběla, je sice docela působivá, ale abych kvůli jedný povedený scéně zvýšil hodnocení, to fakt ne. (18.01.2010)

Opojně pomalé, beznadějně depresivní, se všemi odstíny šedé, špínou, kterou nesmyjete a vizí před níž nelze utéct. Hillcoat zahalil Ameriku do nejponurejších barev a zadaptoval McCarthyho knížku s takovým důrazem, že začnete ve sklepě vršit zásoby a učit se střílet z luku, stahovat místo filmů králíky a hledat nejrychlejší cestu k nejbližšímu krytu. Mortensen je sázkou na jistotu, Kodi Smit-McPhee je příjemným překvapením, ale klobouk letí k nohám Hillcoata, který publikum válcoval už v Proposition. Apokalypsa, ze které běhá mráz po zádech. Řemeslo, které hřeje. A film, jenž nutí k zamyšlení. (15.01.2010)

„Snažil jsem se vypadat jako každej jinej cestující zabiják. Ale srdce mi bušilo. A když jde o syna, pokládám si jedinou otázku. Dokážeš to, až nadejde čas?“ Svět, ve kterém otec předává synovi rady ohledně toho, jak se má správně zabít…Cesta je více než pochmurným postapokalyptickým obrazem světa po ehm, nějaké katastrofě (po jaké? Těžko říct, z těch pár flashbacků se moc nedozvíte). Na filmu se mi líbila atmosféra, ta mě hodně bavila (pošmourno, zamračeno, zlověstné zvuky v pozadí, všude spálená země bez života). Podstatně horší to ale bylo s protagonisty. Pokud k otci chováte jen malé sympatie a syn vám naopak silně leze na nervy (chápu nepříjemné srovnávání se s nutným předčasným vyspěním a převzetím plné zodpovědnosti za svůj život, ale když on byl tak strašně „na-přes-držku“), není zrovna jednoduché se do snímku plně ponořit. A konec (zjevně udělaný pro mainstreamové zámořské rodiny) film zrovna také nevytrhne. Takže stejně jako v případě Země bez zákona odměním Hillcoata jen lepším průměrem. (27.10.2019)

Postapokalyptický film dle stejnojmeného románu od Cormaca McCarthyho The Road za kterou obdržel prestižní Pulitzerovu cenu, vypráví příběh bezejmeného otce s jeho synem o jejich společné cestě, zničenou krajinou a městy plných nástrah, kde každodením chlebem je strach i hladovění a boj o holý život je již běžnou rutinou. Film bez větší akce, který těží z výborného prostředí, dialogů mezi otcem a synem, atmosférou a nutí diváka zamyslet se nad základními prioritami lidských hodnot a zhýčkanosti z moderní doby. Cesta snímek, který předčil mé očekávání a vyplnil přesně to co jsem čekal od The Book of Eli a to doslova. Perfektně ztvárněná krajina, nenásilně vykreslená postapokalyptická atmosféra a výborné herecké podání, vše dokresleno příjemnou hudbou od Nick Cave a Warren Ellise. 90 % (08.06.2010)