Alenka v říši divů

Alenka v říši LSDigidivů, která je více animovaným snímkem než-li hraným, zato s nepřekonatelně silným hereckým čtyřlístkem. Burtonova incize klasického příběhu prováděná pravda tupějším skalpelem a sešitá do těžko popsatelného a rozporuplného patvaru, který z jednoho profilu skvěle baví, zatímco se z druhého děsivé rozpadá a vzniklé nudné díry ani sebelepší hučkař nezalátá. Burton příběh místy přefukuje jinde zase upouští tak, že Alenka připomíná nepřirozeně se vznášející balonek nafouknutý smilexem, který ohrožoval Gotham city v prvním Batmanovi. Možná, že je Alenka spotřebním narychlo namíchaným koktejlem s digitální faunou a florou a neschopností vtáhnou diváka do příběhu, ale na druhou stranu tohle Burtonovo zaprodání se CGI trikům nedopadlo tak úplně nejhůř. Mít srdce ve znaku ještě neznamená mít ho na dlani. A ono Burtonovo lhaní si do vlastní kapsy mně vlastně i pobavilo. (26.02.2010)

Rozprávková Alica mi je rovnako vzdialená ako jej knižný, či filmový originál, preto som sa k tomuto spracovaniu postavil bez očakávaní a bez predsudkov. Burton sa znova rozbehol oproti stene, do ktorej mohol buď v plnej rýchlosti naraziť a rozbiť si hlavu, alebo ju s hravosťou preskočiť a pokračovať v behu plnom prekážok, ktoré musí vo svojich filmových projektoch prekonávať. Subjektívne sa mu tie, ktoré mu po nohy hádzala Alica s prehľadom podarilo prekonať a ja som si tak užíval jednoduchý a pritom tak zložitý príbeh, plný nádherných farieb, hravosti a fantázie. Postáv, na ktorom stál tento film nebolo veľa, ale každá mala v sebe toľko osobnosti, že by sa o nej dal natočiť samostatný film. Dokonale bol vyvážený balans medzi rozprávkovosťou a dospelosťou príbehu a hudba, ako som predpokladal, len umocňovala pôžitok z každej scény. Mia Wiaskowska bola ideálnou voľbou čo sa týka všetkého okrem dokonalosti jej hereckých schopností, na ktorých bude musieť ešte trošku popracovať. Depp bol kategóriou samou o sebe, o tom som nemal najmenších pochýb a vlastne všetci, ktorých si Burton do svojich snímkov vyberie splnia takmer do bodky svoje úlohy. 90%. (17.09.2010)

Rozporuplné přijetí ALENKY V ŘÍŠI DIVŮ je sice dáno převážně tím, nakolik ji kdo shledává (ne)burtonovskou, ale v tom dle mého nespočívá podstata problému nejslabšího filmu Tima Burtona. Sice by se mohlo zdát, že po účtujícím krvavém holiči je výběr dané látky pouhým přešlapováním, ale spíš jde o snahu posunout se někam výrazně dál. Koncept je totiž založen ne na tom, že se výstřední postavy dostávají do pro ně neznámého světa, který na ně není připraven, ale na navracení se na staré, v tomto případě ale "neznámé" místo. Obrat tentokrát spočívá v záměně mužského melancholického hrdiny za ženskou hrdinku, která se teprve učí chodit v burtonovském světě, a v závěrečném postavení ideologie předchozích režisérových filmů na hlavu, protože na místo toho, aby se kritizoval kapitalismus a konzumerismus, tak se jede vstříc ke světlým kapitalistickým zítřkům. Jenže, a v tom pro mě ALENKA selhává nejenom jako adaptace, ale i jako film sám o sobě, nemá prokreslený fikční svět a stejně tak žádnou vnitřní logiku, postavy nejsou dostatečně motivované nebo mění motivaci zrovna podle toho, jak se to snímku hodí. Především je to celé špatně odvyprávěné, s překvapivě nezdařile inscenovanými scénami, jež měly být nejspíš variací/parafrází některých kanonických z předchozích Burtonových podvratných poct určitému žánru/kinematografickému období. Formální struktura ALENKY V ŘÍŠI DIVŮ vychází nikoliv z disneyovské klasiky či mnoha adaptací Carrollových knih, ale původního ČARODĚJE ZE ZEMĚ OZ; ovšem vyprávění se tříští do sledu 3D efektů, které neslouží vyprávění. Ve své nefunkčnosti a při ohledu na filmografii tvůrce, s níž je tohle dílo v rozporu minimálně s ideologickou stránkou a v konceptu, na rozebírání a diskuzi podnětné dílo. (06.03.2010)

Titulky začali, elfmanovská grandiózna hudba predznamenáva dokonalý filmový zážitok, vizuálny aspekt je doslova podmanivý a ja som si znechutene kládla otázku: ,,Čo, dočerta, sú všetci takí nespokojní?!"......... Počiatočné očarenie z technickej stránky pomaly vyprchávalo a na rad prichádzala túžba po tom, aby z toho tuctu malých i veľkých, krásnych i škaredých postavičiek, malo aspoň pár vnútornú stavbu, aby nešlo len o efektnú prehliadku hviezd a trikov. Charakterový potenciál Alice zostáva zúfalo prázdny, biela kráľovná je len ďalšou z palety rôznorodých bytostí, klobučník je len klobučníkom (aj keď Depp je vynikajúci), mačky, psy, húsenice smiešnymi doplnkami slúžiace na rozplynutie diváka nad tou nádherou. Dejová kostra je na Burtonove pomery nemožne slabá a po Mŕtvej neveste, ktorú milujem z celého srdca, mu takýto prešľap nehodlám odpustiť. Dokonalou postavou s pevnou charakterizáciou je obsiahnutá jedine pekelne odporná Helena Bonham Carter, ktorá sa paradoxne stáva aj mojou najobľúbenejšou kreatúrou. Prečo robí Hollywoodu v dnešnej dobe taký problém napísať scenár tak, aby neslúžil vybrúseného vizuálu iba ako doplnok? Alice by som bez výčitiek prirovnala k letným jednohubkám práve preto, že mi kvôli chabej dejovej linke vyfučí z hlavy skôr než sa stihnem nazdať. Kam sa podela Burtonova morbídno-groteskná romantika plná farebných osobnostných kontrastov?! (22.07.2010)

„Proč je havran jako psací stůl?“ Tim Burton je stále tím rozpustilým klukem i když mu(nám též) čas neúprosně odkrajuje. Tak proč si nedopřát trochu toho rozmaru, když to štědří producenti i digitální technologie umožňují. Alenka v říši divů je zábavná, hravá, pestrobarevná, potřeštěná, prostě ta „nejúžasnoucnější.“ Mrňousové jí budou zbožňovat a velcí budou vzteky zarývat nehty do sedadel, aby tuto „kýčovitost“ přetrpěli. I když možná… :)) (16.08.2010)