Noční jezdci

Československý westernoid. 1) Překvapivě dobře psychologicky vyprofilovaný jen zlehka zideologizovaný "halušky western" (komentátor sud) proti sobě postavil sympatického (jak jinak) 49letého Radoslava Brzobohatého (šéf financů) a 39letého gaye Michala Dočolomanského (šéf pašeráků Marko). 2) Před pár lety jsem projížděl spišskou krajinou a byl jsem překvapen, jak blahobytně kraj vypadá - nově zrekonstruované vilky, pěkná auta, upravené kvalitní cesty. Jen mi nebylo (a stále není) jasné, čím se místní obyvatelé vlastně živí. (14.04.2015)

Skvělé obsazení, kamera, dramatická hudba a mé milované Tatry. Dostatek lákadel. Už jen ten Čepek by stačil. Všichni jsou tak mladí. Epizodní Kraus ani nebyl kousavý. Brzobohatého parta – elitní herec jeden vedle druhého. Zde dobří i Kramol a Zedníček, tehdy ne tak profláklí „baviči“. Nedávno zesnulý Dočolomanský jako důstojný protihráč. A jeho banda - dnes už také není k vidění. „Penzia je dobrá len tehdy, ak sa jej člověk dožije.“ Vzpomínka na velké i menší postavy slovenské kinematografie. I když kde Brzec, tam Gregorová. O poznání mladší, ale ne štíhlejší. A smůla pašovat koně z Polska do Polska. (08.11.2008)

Film s úžasnou téměř westernovou atmosférou, efektní hudbou a krásnými záběry kamery na scenérii slovenských hor, přináší velmi zajímavou konfrontaci dvou "správňáckých" chlapů. Radoslav Brzobohatý coby zásadový celník z Prahy, který věří, že "na týhle hranici musí platit mír a právo", se střetává s vůdcem pašeráků koní, který to vše nedělá pro sebe ale ve prospěch všech obyvatel malé podhorské dědiny. Tematicky mi tento film připomenul jeden z nejzdařilejších dílů Četnických humoresek, kdy je Arazím vyslán na Podkarpatskou Rus, aby zde zpacifikoval zdejší zbojníky. V obou případech jsou důvody, kvůli jimž se místní dostanou do rozporu se zákonem, zcela pochopitelné a tak trochu i ospravedlnitelné. V obou případech jsou strážci zákona nekompromisní byť umějí projevit i lidskost. V tomto případě film končí přestřelkou, po níž zůstávají nejen mrtví, ale i jakási trpkost v ústech. Víra pražského celníka, že "napřed musí být pevný řád, pak přijde to ostatní", totiž zůstává nenaplněna... (27.12.2017)

Místní drama, které stálo lidské životy zůstává v Praze či Bratislavě okrajovou záležitostí, kterou je zapotřebí ututlat. Dopad velkých dějin na poměry malé podhorské dědiny. Boj muže proti muži ve skvělém obsazení i provedení. Martin Hollý dokázal vybrat vždy nosná témata, která dokázal mistrovsky zpracovat. (08.04.2015)

Dvě bandy spolu zápolí v přetěžkých časech poválečného období roku 1920. Chlapské drama, jak má být. Na jedné straně pašeráci koní a obyvatelé zapadlé vesničky na československo-polském pohraničí, na straně druhé členové finanční stráže, kteří jsou na místo povoláni, aby zjednali pořádek a pašeráky pochytali přímo při činu. Vesničané by rádi odjeli za prací do Ameriky a prodej koní z Polska jim může pomoci k penězům na šifkartu, což byl lodní lístek z Hamburku do New Yorku. Perfektní je herecké obsazení, pašíře tvoří slovenští herci, zatímco financové jsou čeští aktéři. Velitelé obou skupinek jsou navýsost charismatičtí, Michal Dočolomanský versus Radek Brzobohatý. Není co řešit, těžká liga. Film mě v některých momentech připomíná Vláčilovo westernové dobrodružné drama "Stíny horkého léta", nejvíce asi tragickým závěrem. Události oné nelehké doby, kdy nebylo co do huby a lidé prchali za prací do Ameriky se Martinu Hollému podařilo zachytit věrohodně a dokonale. Jeho filmy fakt žeru a z TOP slovenských režisérů u mne okupuje první příčku. Zajímavostí je, že se na námětu podílel také Vít Olmer. Hudba Svetozára Stračiny burácí ve všech směrech a dodává snímku přesný rytmus. Je však obrovská škoda, že František Uldrich materiál nenatáčel na širokoúhlý kinoformát, ale jen v poměru 4:3, kde bohužel tatranská panoramata nevyniknou tak, jak by měla. Zážitek z filmu je přesto dokonalý. (02.02.2023)