Falco

Mám ráda životopisné filmy, zvlášť hudební, kde očekávám hodně hudby. Tento film je o hudební ikoně, která se dokázala prosadit ve světě v době, kdy denně vznikal nový megahit a konkurence co do počtu by mohla několikrát obejít planetu. Znala jsem ho jako jedinečnou osobnost, teď vidím, že kupodivu největší pecky byly dvojjazyčné jako např. Wienna Calling, Rock me Amadeus, Jeanny nebo Out of the dark. Jeho rozervaný život megastar, pod šíleným tlakem médií, nemohl být jiný ani snad nemohl jinak skončit. To je prostě osud většiny hvězd, které vystoupaly vzhůru raketovou rychlostí. Manuel Rubey jej ztvárnil důstojnou formou, moc se mi líbil, připomínal mi Deppa, ale je mnohem lepší. Tvůrci si dali opravdu záležet na zajímavém chytlavém pojetí i precizním zpracování tématu. Každopádně je dílo hrdým piedestalem na pomníčku slávy nesmrtelného Falca. (18.12.2011)

Falca mám rád už od dětství a vracím se k němu v průběhu života pravidelně. pravda, až tento film mě přivedl k tomu, zkompletovat si jeho diskografii. Žádný film nedokáže pojmout a objektivně zohlednit jakoukoliv osobnost, je to nemožné. Ale jde to udělat špatně a dobře a tohle je uděláno dobře, byť některé úseky přeskakuje, jiné pojímá velmi zkratkovitě, ale Falco byl fenomen a to film obsahuje. (25.11.2019)

Ve své (možná záměrné) nevyrovnanosti velice sugestivní a svým způsobem i velice intimní portrét neobyčejně výrazné osobnosti: Kontroverzního a emotivního rebela - a zároveň talentovaného a citlivého umělce, kterému svět ležel u nohou … a on svou rozervanou duši utápěl v alkoholu a v drogách. Chtěl žít svobodně a podle svého - ale nedokázal ovládat sám sebe. Miloval a toužil po šťastné rodině - ale neuměl lásku dávat. Navenek vzbuzoval dojem arogantní a přezíravé hvězdy, ale žil v neustálém stresu a ve strachu z neúspěchu - a zůstal v tom sám. Podobal se zářivému meteoru na noční obloze, který jasně vzplane a shoří během okamžiku … a na chvíli vám dá pocítit propastnou hloubku a iluzi věčnosti. (28.02.2011)

Pěkné. Depresivní, ze života, realistické. Cesta rakouské hudební legendy od neradostného dětství po neradostnou dospělost. Cesta ke slávě a cena, kterou za ni Falco platil. Jeho často nesnesitelná povaha zřejmě maskovala hluboký strach a nedostatek sebevědomí, kterými po léta trpěl. Do toho hudební vstupy jeho největších hitů a skvělé herecké výkony. Spokojenost. (18.12.2011)

Od téhlé biografie jsem toho vážně moc nečekal a to zejména proto, že samotný Falco mi jako interpret toho moc neříká. Mám rád když vím o čem zpěvák zpívá a tím pádem má u mě tvrdá němčina útrum. Přiznávám, moje omezenost. Můj vztah k Falcovi byl do tohodle filmu teda takový, že nějakého Falca vnímám, ale desku bych si asi nepustil. O to více mě Thomas Roth a Manuel Rubey překvapili, když mi v těhle 113 minutách ukázali tak zajímavou osobnost Johanna Hölzela. Talent, závislost, láska, strach, to všechno tenhle film docela dobře pokrývá a když k tomu přidám dobře napsaný děj a skvělou kameru dostávám hodně povedený rakouský výsledek za ćtyři. P.S. Díky překladatelům za titulkování písní, mám teď o Falcově textařině alespoň základní přehled. (19.12.2011)