Alois Nebel

Je tam pár ne úplně dotažených míst ve scénáři, která zřejmě vznikla osekáním vedlejších dějových linek nebo vypuštěním nějakých scén, ale drží to pohromadě. Atmosféra Jeseníků a novoroční Prahy je skvělá a vůbec to po vizuální stránce šlape. Je to skutečně takové SinCity z Jeseníků s nádražákem. (30.09.2011)

Výborné vizuální zpracování, na které se krásně dívá. Velmi dobří herci, střih a kamera. Ale ten příběh...? Chápu, že to je podle komiksu, jenže je to takové - nijaké. Jako kdyby film chtěl říct "všechno", ale v konečném důsledku neřekne "nic". Není určitě pro každého. Pořád čekáte, co že se stane, ale marně, spíše se to tak vleče. I když určitou hloubku to má, o tom nepochybuji, ale nakonec to u mě nebylo ani na ty čtyři hvězdy. Přesně zde sedí jeden komentář, kde se píše, že to vypadá, jako kdyby někdo ze scénáře vytrhal stránky... Jsem zvědav, jak dlouho se snímek udrží v paměti diváků... 70 % (04.10.2011)

Jsem z toho poněkud rozpačitý. Po vizuální stránce je to paráda. Například scény Hlavního nádraži apod. jsou dokonalé. Horší je to už s dějem. Komiks jsem nečetl, takže nevím, ale přijde mi to, že v normálním filmu by to dalo tak na 15 minut. Tady to byla hodia a půl. S kolegou jsme se schodli na tom, že nebýt to animované, tak to je dost propadák... (06.10.2011)

Film celkem o ničem, nebo spíše příběh nemasný, neslaný. Ale jinak film s příjemně zajímavou atmosférou. (23.12.2013)

Obsah tohoto filmu prohrál na celé čáře s formou. Animace je zajímavá a pracná. I tak bych snad uvítal více klasický hraný film. Navíc se tvůrcům povedlo mě dost dlouho nudit, protože hlavní a nejdůležitější dějovou linku odsunuli na nádraží na vedlejší kolej, na úkor střípků ze světa modré armády. (23.12.2018)

Absolutní souhlas s komentářem uživatele Tetsuo. Atmosféra je fajn, zajímavé grafické ztvárnění člověk uznale sleduje prvních pět minut... a pak, když se trochu rozkouká a začně po očku hledat i nějaké stopy po příběhu... zjistí, že nikde žádné nejsou. A snad ani v takových náznacích, aby se tu a tam stačily objevit, než je zavane sníh jako ve snímku. A jsem upřímně zvědav, jak moc Lojza zabojuje na Oscarech, tedy v té zemi, kde jsou diváci zmlsaní Sin City a navíc schopni poválečný odsun němců zařadit někam do raného středověku... A comeback Vency Neckáře se v té desetisekundové chvíli, kdy jeho opěvovaný titulní song zazní naplno a ne jen jako jakési šumění v rádiu, asi taky nekoná. (26.09.2011)

Autorovi, který se sžil se svým dílem natolik, že zapomněl na příjemce svého sdělení, se může stát to, že příjemce se s jeho dílem mine, i když má otevřenou mysl a duši. Alois Nebel, jak je vidět z četných komentářů, je tomu příkladem. Mám takový dojem, že autoři filmu nejdříve vynechali z komiksové série všechny vysvětlující historické dějové linky a scény, z kterých zbyly jen kusé odkazy v podobě mimoletných záběrů na fotografii a záblesků paměti hlavního hrdiny, a pak zjistili, že film je příliš krátký, načež prodloužili stopáž přírodními živly. Výsledkem je zamlžený podzimní příběh mlčenlivého muže a nenáročné ženy, kteří se schovali před nepřízní počasí i světa na zapadlé železniční stanici. Netroufám si označit jejich vztah slovem láska. Spíše je to volba nejmenšího zla. Nebo klidu tiché zátoky. Pokud je nalezení se těchto dvou hlavním příběhem a vše ostatní jsou jen soukromé vzpomínky Aloise Nebela a okolní děj, do kterých divákovi nic není, pak je vše v nejlepším pořádku a autoři si můžou blahopřát k tomu, že animovaným obalem zlákali do kin i ty, koho pramálo zajímá, jak postarší nádražák potkal postarší toaleťačku (nic osobního proti poctivé a nanejvýše nutné práci, jen se tu snažím vžít do těch, kdo očekával něco více). Avšak pokud film měl představit reliéfní fresku českých poválečných i polistopadových dějin na pozadí osudu mlčenlivého svědka událostí, pak se záměr minul s cílem a ten pasivní svědek se vymkl kontrole autorů a zastínil nebo spíše zamlžil sebou vše ostatní, což činí z autorů jelimánky chycené do tenat filmové produkce, distribuce a zisku. (06.10.2011)

Film začíná dost dobře,hned sem si vzpomněl na Hlídače č.47,podobně temný,depkovitý filmy mám rád,navíc v animovaný podobě,což filmu přidává na kouzlu.Jenže po dvaceti minutách jako když utne,Roden se vytratí z filmu,Nebel je vyhozenej,a film je prakticky až do konce vo hovně.Zápletku to sice nějakou má,ale ta je vedlejší,navíc se sfoukne za dvě minuty,takže se dá říct,tenhle film je takový animácký nic.40%. (22.04.2012)

Zase jeden úlet české rádoby filmografie. Špatný námět, provedení ještě horší. Luňák měl jedinečnou šanci vytvořit něco extra, stylem jakým to natočil, zahodil to však prvotřídně. Bez myšlenkovité, nudné, špatné. (28.04.2012)

Konečně český film, který má nádherný vizuál a je skutečně po této stránce světovým průkopníkem. Ta comicsovost jde cítit každým coulem. Nicméně i to vám je k ničemu, když nemáte kvalitní příběh s postavami, jejichž motivy skutečně chápete a fandíte jim. Mě se to u Aloise Nebela vůbec nepodařilo a sám jsem se po konci ptal, co to jako všechno mělo znamenat? Otázky a rozpory tento film u mě zanechal bez odpovědí. A já na to reaguji verdiktem, že tento snímek promarnil opravdu velkou šanci na to být tím nejlepším, co novodobá tuzemská kinematografie vyplodila. Takto ale zůstal maximálně na jejím průměru. 55% (05.05.2012)

Výborný kresleně-černobílý český film. Na naše poměry velmi slušná kreace - 100%. (03.06.2012)

Jak moc musím být vážný, abych byl nominován na lva za nejlepší film? Najdu zbytek příběhu na blu-ray? Proč musí být i ten animovaný film v prostředí českých poválečných dějin? Proč měl Trojan štěk o dvou větách? A kde je Jan Tleskač? (04.06.2012)

Popravdě řečeno, až oficiální text distributora mi ozřejmil některé otazníky (obzvláště nejasné motivace postav), což není zrovna nejlepší vizitka pro scénáristu, resp. režiséra. Alois Nebel je skutečně zdařilejší svým abnormálním technickým provedením než z obsahového hlediska, i když i ta sémantická střízlivost / nekošatost děje / možná až (v českém filmu taktéž raritní) vyprázdněná narace jsou svým způsobem zajímavé. ~ Film je adaptací stejnojmenného komiksu autorů Jaroslava Rudiše a Jaromíra 99 a je vytvořen neobvyklou animační technikou zvanou rotoskopie, která spočívá v tom, že záběry klasicky natočeného hraného filmu se poté dodatečně dosti zdlouhavou metodou překreslují a animují. Děj se odehrává v posledních měsících komunistického režimu v roce 1989 (nejen) v železniční stanici Bílý potok v Jeseníkách, kde jako výpravčí slouží Alois Nebel (Miroslav Krobot). Introvertní zamlklý samotář, jenž na sklonku socialismu pociťuje prázdnotu / stereotypnost života a nevlídnost režimu i přírody, je citově vyprázdněný. Stejně jako film. Co se týče příjmení hlavní postavy (Nebel = v překladu z němčiny Mlha), jedná se o tzv. jméno promlouvající (nomen-omen) a značí jeho občasné stavy, kdy jej najednou přepadne podivná mlha, stejně jako traumatickou minulost jeho i naší země. Navíc přečteme-li příjmení pozpátku, dostame opět německé „Leben“ (= ŽIVOT). Oba pojmy korespondují s atmosférou snímku. ~ Alois Nebel dokazuje, že jak na poli filmového umění, tak v oblasti současné populární hudby (Neckářova Půlnoční, Stínohry Rottrové, obě za doprovodu kapely Umakart) se nemáme za co stydět a jsme schopni tvořit kvalitativně hodnotná díla. Právě svou originalitou a jinakostí film vybočuje z masy, to kvituji a záměrně nadhodnocuji. Film pocitový, náznakový. Impresionistický. (22.07.2012)

Jaké chyby, jaká neoriginalita, co to je za blbosti. Za prvé kresba naprosto famózní, příběh dokonalý, hudba nebyla špatná, co víc chcete? Člověk, který nedokáže ocenit filmové vlastnosti by neměl nic hodnotit, a když už tak by měl udat pádné důvody. Film dokazuje, že jsou Češi mistři animace, některé věci vypadali snad z 99% pravě, a to se jen tak nepodaří ani u normálního obrazu, a tohle bylo navíc pohyblivé. Zanechte skepsi stranou, tenhle film stojí za víc než za shlédnutí, nad tímhle by se měl člověk zamyslet. Dlouho jsem si film nechtěl pustit, protože jsem myslel, že to bude další dramatický vyděrač citů, jak jen jsem se mýlil. Já, kterého často filmy doženou k naprosté odrovnanosti, jsem se tentokrát příjemně bavil, a co je nejdůležitější, mám dobrý pocit i po filmu, je to velice příjemné. Zanechte tedy prosím frází:"Poetické nic, snaha o světovost a neschopnost (pozn. ty bys to dokázal líp?)" nebo "Přes všechny chyby," atd. mohl bych pokračovat dál. Tenhle film rozhodně stojí za to a zaslouží si víc něž hloupých a mizerných, stávajících 65%. (06.04.2013)

Rozporuplné. V čem Alois Nebel rozhodně vyniká a jeho jednoznačně nejsilnější stránkou je audiovizuál. Tak precizně načrtnutá atmosféra melancholie, osamělosti a prázdnoty se jen tak nevidí. Animovaný noir par excellence. A Miroslav Krobot se svým nemluvným, zahloubaným a posmutnělým "hrdinou" jako středobod tohoto světa. Téměř se občas zdá, že on v tomto světě nežije, ale že svět žije kvůli němu a pro něj. A tím se dostáváme k tomu, v čem naopak Alois Nebel zaostává a čím ztrácí všechna nabytá pozitiva. Tento středobod je totiž jak černá díra, vše co se kolem něj mihne mizí v jeho temnotě bez šance, aby nám předvedlo či aspoň naznačilo důvod/smysl své existence. Téměř se zdá, že mlha obklopuje Aloise Nebela celý čas a my přes ní nemůže dohlédnout dál než na obrysy postav či míst, kterými s ním procházíme. To však v člověku vyvolává zmatek a nejistotu, která přeroste až do beznadějného kruhu nezodpovězených otázek a nedořečených vět. Ztracen v tomto kruhu, bez jediného vodítka, propadá člověk malomyslnosti a ztrácí tak veškerý zájem o dění kolem sebe, tak o Aloise Nebela samotného. Což je sakra škoda! (01.10.2011)

Nebudu tady nějak zvlášť vychvalovat animaci, která už tady byla zmíněna tolikrát jako legalizace marihuany v našem parlamentu, ale podám si spíše příběh, který nudí a smrdí jako veřejné záchodky na Hlaváku v Praze. To co na oko vypadá dobře a člověk by si i řekl, že je to převratný krok ve zfilmování komixového příběhu v Čechách a na Moravě, je ve skutečnosti nepříjemně nudící a nezábavný příběh ze zákoutí všech perónů a nádraží. Stručně a jasně mě to neoslovilo a hlavně strašně nebavilo. (17.10.2011)

Promarněná příležitost. Když už se konečně naučíme dělat rotoskopii, vykašleme se na scénář ... (07.12.2011)

Alois Nebel? Naprosté zklamání. Celý film je nudně plochý a jakmile se objeví náznak něčeho zajímavého, je přehlušen - nebo ještě lépe - film najednou skončí. Nejvíc mě zaráží poměrně velká oblíbenost. Opravdu stačí udělat film kresleně a všechny to zaslepí? Kdyby byla animovaná forma alespoň využita ke zprostředkování lepší komunikace s divákem (jako tomu je například ve filmu Waking life a částečně v A scanner darkly), ale mám neodmyslitelný pocit, že v tomto případě šlo jen o zviditelnění a prázdný výkřik, jak přilákat publikum. Přitom by se dal příběh určitě dobře rozpracovat, náznak poetičnosti posunout na vyšší úroveň a vdechnout tak filmu myšlenku. Škoda. Tento výtvor chápu jen jako důkaz toho, jak je nitro čím dál tím víc přehlíženo a pozlátko se stává kultem. "Hurá, animace!" (21.02.2013)

Zajímavé zpracování (ve světě však už viděné před mnoha lety) je vlastně to jediné, co může Alois Nebel nabídnout. Být to hrané normálně, byla by z toho strašná sračka. Takhle je to aspoň zajímavé pro oči. Scénář jsem za celou jaksi nepostřehl, takže jako vrchol filmu považuji Neckářovu Půlnoční, což je vlastně pro snímek dost smutný fakt. 50% (23.01.2017)

Alois Nebel, dokáži porozumět vlně zájmu i nadšenému ohlasu části publika. V porovnání s převažující českou filmovou tvorbou současnosti jde o výjimečné dílo, ale této pocty je hodno pouze v tomto úzce vymezeném pohledu. Struktura formátu je nadřazena obsahu i účinku. Vizuální stylizace slibuje efektní podívanou, ale pohříchu je to jediná světlejší a osvěžující stránka filmu. Přednost dávám prožitku a psychologicky vnímavému vnitřnímu světu nejistot, minimalismus mě nedokáže plnohodnotně oslovit. Hlavní zápletka se pokouší propojit dva historické milníky konce fašistické s komunistické epochy. Bohužel nezúčastněné pozorování a krkolomnost vyprávění jsou pro celkové vyznění zkázonosné a výrazně znehodnocují všechny vznešenější myšlenky. Hlavní postavou slzícího příběhu je výpravčí zapadlé horské železniční stanice Alois Nebel (Miroslav Krobot, jako malý kluk Kryštof Plášil), málomluvný a smutný osamělý muž. Za vnitřní démony se vydává nejasná vzpomínka. Dosavadní jistoty jsou rozmetány v mžiku, a nezúčastněná katarze přinese jen letmý stín prožitku. Nejprokreslenější postavou je Wachek (zajímavý Leoš Noha), ambiciózní výhybkář a šmelinář se stranickým uvědoměním. Bezcharakterní nenasytnost je ovšem doplněna pouze náznaky a protiváhou je nevalně plápolající bezradné mlčení. Hlavní ženskou postavou je Květa (sympatická Marie Ludvíková), osamělá toaletářka pražského vlakového nádraží s novou životní nadějí. Spíše symbolickou postavou je Němý (zajímavý Karel Roden), naplnění světské spravedlnosti při uzavírání historické kapitoly. Důležitou postavou je starý Wachek (příjemný Alois Švehlík, jako mladík David Švehlík), trýznivé svědomí minulosti a kraje. Z dalších rolí: po druhé světové válce odsouvající se mladá místní krasavice Dorothe (Tereza Voříšková), železničářský výčepní Šokin (Ján Sedal), místní vysoký ruský důstojník (Jiří Štrébl), nekompromisní psychiatr (Marek Daniel), násilničtí esenbáci (Jan Vondráček a Karel Zima), bezstarostný pražský bezdomovec Olda (Ondřej Malý), přívětivá prostitutka Berta (Simona Babčáková), neochotný ředitel železničních drah (Ivan Trojan), či Nebelova vzpomínka na otce (Tomáš Bambušek). Alois Nebel je efektní podívaná a velké plátno vizuálnímu manýrismu sluší. To ostatní na vysoké úrovni již není. Alois Nebel se na jednu stranu pokusil vymanit se z běžného tuzemské průměru, stranou druhou do ní s hlasitým žbluňknutím zapadl. (26.02.2018)