Černej Dynamit

Dosti bylo Samotářů a Rocky Horror. Black Dynamite je pártyfilmem pro nové tisíciletí. Chápu, že si to asi neužijí úplně všichni, ale i pokud máte méně než půl promile v krvi, musíte ocenit, že Sandersovi se podařilo výjmečné: natočit parodii a upřímnou poctu v jednom. Nejlepší na Černým Dynamitovi bylo to, že zachovává z původních blaxplotation amatérské kouzlo nechtěného. Finální záběry jednotlivých akčních sekvencí jakoby náhodou končí asi dvě-tři vteřiny poté, co dosáhnou svého vrcholu a přehoupnou se tak z macho-ultra-khůl pózy do jemné trapnosti. Právě tyhle vychytávky způsobují, že jsem ze Sandersova filmu tak nadšenej. Tyhle a závěrečný souboj s Nixonem :) (06.07.2010)

Totální, ale opravdu totální pičovina o hrozně nesympatickém negrovi Norrisovského stylu. Nudný je film po celou dobu trvání. Nic se v něm neděje. Debilita střídá trapnost a stále se to opakuje. Závěrečné titulky jsou vysvobozením. Větší pičovinu jsem neviděl měsíce. Scott Sanders je buzík a navždy jím zůstane. ODPAD!!!! (15.02.2013)

černej dynamit je prostě nejlepší, kam se na něj hrabe nějakej Chuck Norris. Ale teď vážně, Černej dynamit je docela zajímavej kousek. Prvních 15 minut jsem přemýšlel jestli to myslejí všechno vážně a má to být akční film nebo pouze komedie. Herci hrají tak špatně, až je to geniální. Příběh je poměrně dost předvídatelnej, ale to vůbec nevadí. Černej dynamit je od začátku do konce propletenej úžasnýma hláškama a nekončícíma akčníma scénama při kterých se člověk popadá za břicho smíchy, i se nestačí divit co se to vlastně děje. Scéna kdy parta černochů došla od toho že se lentilky rozpouštějí na jazyku až k tomu že sladový likér Anaconda zmenšuje pánská přirození byla geniální. Sice mi od začátku do konce připadalo že 90% světové populace tvoří černoši, 9% asiati a 1% běloši tak jsem se celkem dobře bavil. (12.04.2010)

Brutální nářezová jízda. Michael Jai White nakopává prdele svým naprosto perfektním kung-fu, u jehož tréningu je nerad rušen, ale se zbraní si dokáže také obratně poradit. Totálně vyšperkovaná pocta sedmdesátkovým negerským béčkům do úplného detailu. Humoru tam bylo haba kuk a rvaček a přestřelek ještě více. Because donuts don't wear alligator shoes. (29.11.2009)

44. MFF KV .. Scénář: Michael Jai White, Byron Minns, Scott Sanders .. Tahle sedmdesátková nálož mne skutečně pobavila. Ve Varech jsem byl tou dobou jen prvních pár hodin, takže proslulá (před)půlnoční nálada přítomna nebyla. To jen aby se vše nesvádělo jen na ni. I tak ale vše fungovalo a bavilo, jak se patří (včetně stylového předfilmového úvodu). Snímek sám je pak neskutečná jízda, nemá výrazně slabé a tempem povadlé místo. Černá parodie, která rozděluje publikum. (07.07.2009)