Černej Dynamit

Objektivně je to za silné 3*, protože to neudrží tempo po celou dobu, a vše od 49. minuty (po vyčištění ulic od drog) mi přijde jako přívažek, rychlé nastavení příběhu, protože už nebylo v tu chvíli o moc co hrát. Ale jinak je to skutečně dobrá parodie, včetně všech nelogičností, schválně okatých (jsem sirotek a matce jsem přísahal, že bratra ochráním), scén, kdy se osoby samy sobě představují, kdo jsou (můj bratře - můj bratře), z čehož u vážně míněných filmů taky často rostu, nebo klasického klišé, že postavy řeknou, co by chtěly v budoucnu v životě dělat, aby následně zemřely. Jo, a scéna, jak přes řecké bohy dojdou k tomu, oč jde, je naprosto skvělá, včetně té babičky. Hodně odkazů tady pobere spíše fanoušek americké černošské popkultury, takže jsem se nijak moc nechytal až na pár drobností. Líbil se mi i ten dokonalý feeling sedmdesátek (včetně animovaných titulků). A protože mne to celou dobu bavilo a nehrálo si to na umění, ale čistou parodii, trochu nadhodnotím. (19.04.2020)

"Blaxploitation" vždy nabaží moju b-čkovú bokovku rokov sedemdesiatich. Kde sú tie časy keď sa Pam Grier oháňala so žiletkami vo vlasoch alebo s luparou v ruke klopala na dvere priekupníkov heroinu? Poviem Vám, v masovom zatratení, avšak mojich brakových memoárov sa to netýka. Exemplárov sú desiatky a každý kto mi vracia tento "black pack" cirkus do pozoru čo by len v pár žánrových segmentoch má u mňa bezvýznamné plus a priviera moje malé utopické okienko. Scot Sanders si látku naštudoval ako spoľahlivý jedničkár, ale byť za katedrou, tak si naňho posvietim. "Black Dynamite" sa totiž z časti riadi vetou "mnoho kriku pre nič" a tým pádom je len prázdnou poštovou obálkou s fešným nostalgickým výzorom. Je to viac KARIKATÚRA než POCTA a to dusí môj otáčkomer. A aj keď nadšené ohlasy boli len omylným predbiehaním, pripomeňme si toto. "Kung-fu ass kicker" je muskulatúrnym černošským hybridom, ktorého nemotorne rúcajúce renomé a bratské "PIMP" konexie sú argumentom silného kalibru, zborovo si preto zakričme: "Dynamite, Dynamite". (09.02.2010)

Dynamite... Dynamite... Jou, na mně je, abych vám pověděl o největším nigga kick-ass motherf_ckerovi, jakýho jsem znal. Jooo, Black Dynamite se jmenoval, s nunčakama a v kung-fu to byl král. Grázlům držky rozbíjel, drogy před dětma splachoval a když došlo na ženský, nebál se je klátit po desítkách. Jooo, Black Dynamite to byl, kdo seřezal každýho, kdo mu sáhnul na rodinu, on to byl, kdo se nebál vydat do ulic zjednat nápravu a dát pořádnou nakládačku i samotnýmu podvraťákovi z Bílýho domu. Jop, Black Dynamite. Největší drsňák pod sluncem, se svalama z oceli a chrismatem, před kterým by utíkal i Rambo s nabitým kulometem. Dynamite... Dynamite! (02.02.2010)

Větší blbost jsem dlouho neviděl. Podle mě to byl stupidní film. Whiteovy filmy mám rád, ale tady přestřelil. Akce nic moc a humorná stránka tragická. No dobře, sem tam mini joke. Ještě, že to mělo jenom 70 minut. I tak jsem měl problém to dokoukat. Nikdy víc už film nechci vidět. Pouze kvůli Whiteovi dávám 35%. (22.01.2012)

Obvykle mi nevadí levné produkce, ale tahle parodie a zároveň pocta žánru je tak trochu výjimkou, neboť chvílemi mi některé herecké či produkční nedostatky rušily výsledný dojem z filmu. Black Dynamite ocení jistě hlavně ten, kdo vyhledává staré béčkové filmy, neboť pro toho je taky především určen, pro sedmdesátkovou béčkovou produkcí nezasaženého diváka je v Černém Dynamitovi pohříchu málo skutečně nosného humoru, pouhá nadsázka přece jenom nestačí. Objektivně je tenhle parodující snímek přeci jenom místy až příliš divný a především tak nějak kýčovitý, Scottu Sandersovi se nepovedlo to, co třeba tvůrcům klipu Sabotage slavných Beastie Boys či třeba seriálu Police Squad!, tedy překročit hranice žánru a vdechnout život kultovnímu diváckému prožitku, na Black Dynamite se nebude i po letech nostalgicky a s úsměvem vzpomínat (leda tak s mírně potutelným). Škoda. Podobné filmy a seriály: Sabotage, Police Squad! (04.08.2010)