Jezero smrti

Scenár nie je celkom "čistý" (tradičné hororové blbé jednanie niektorých postáv), ale gradácia od nervozity (prvá polhodina) k napätiu (druhá polhodina), obhrýzaniu nechtov (zvyšok) až k depresii (po filme) funguje bezchybne. Francúzske Frontiéres je síce ešte intenzívnejšie a prerod hlavnej hrdinky na killerku je tam presvedčivejší, ale ako pohľad Britov na prehnane chránené práva detí, ktoré "nevedia, čo od dobroty", je to naozaj zaujímavé a k veci. (20.01.2009)

Ze zacatku jsem moc nechapal, co tu ma bejt tak vyjimecnyho, klasicka situace, par lidi v lese, tentokrat navic jen dva, takze jsem necekal ani zadny velky vyvrazdovani, ale nekdy po pulhodine zacne jizda, ktera skonci az s koncem filmu. Navic tu je naprosto perfektni zaporak, coz se opravdu jen tak nevidi, aby nekoho nahanela parta deti, i kdyz je fakt, ze tu je klasicka situace s sefem party a ostatnim se do toho moc nechce. Jenze krome tohohle se film muze pochlubit naprosto spickovou brutalitou, ktera navic vypada realisticky a je to proste masakr a pak pride paradni konec. A navic tu jsou i slusny herci. Neco takovyhleho by americani asi nenatocili. Ale na druhou stranu , ze bych se nejak bal, to se rict neda, nejakou mrazivou atmosferu to moc nema a napinavy to je jen misty, ale i tak jsem si to maximalne uzil. (23.01.2009)

No, s filmy totoho typu (laicky je označím za "vyvražďovačky") nemám moc zkušeností, protože je obecně považuju za ztrátu času. Ale jak vidím, možná nebude na škodu nějaký takový občas vyzkoušet. Ne, nebál jsem se, ale napětí a atmosféra plná zoufalství a beznaděje, diváka čeká. Realičnost a naturalismus mě rozhodně zaujaly, zvláště s ohledem na žánr (ale dlouho jsem vydejchával "běh" ženy po jejím zranění nohy, když jak laň vyklusala kopec od "ohně", přestože se jen chvíli předtím ani nemohla vyplazit do stráně; ikdyž se to pak snažila maskovat pajdáním). Sociální a morální podtext by zde rozhodně měl být cítit (že je chování těch puberťáků přehnané? a jak dlouho si ještě budeme říkat, že tohohle přece nejsou schopní, vždyť jsou to jen děti?!). Docela mě ale zaráží v řadě komentářů slova "nelogičnost chování postav" (ok, zřemě tu jsou jedinci, kteří by si dokázali zachovat chladnou hlavu, když by jim šli po krku nevyzpitatelní spratci, ale já sám si nedokážu odpovědět na otázku, jak bych se asi choval v té a v té situaci být v jejich kůži). No, závěr byl docela síla, ale nemůžu jednoznačně říct, jestli jsem s ním byl spokojen nebo ne (akorát ty sluneční brejle si už mohli tvůrci odpustit). Původně jsem přemýšlel jen o průměru, ale tenhle film si zaslouží 4* pozornosti. (12.02.2010)

Zvláštní film, u něhož se nemohu s chováním postav jako divák ztotožnit. Tak zaprvné, já bych z té pláže odjel ihned (nejdéle druhý den ráno) poté, co se objevil náznak konfliktu, protože teenagery, zvlášť když se jen někde poflakují a jsou ve skupině a projevují se stylem, že chtějí za každou cenu vyvolat konflikt, není příliš radno podceňovat. To je názor, který jsem zastával už před začátkem filmu a díky filmu jsem se v tom jen utvrdil, já jsem zkrátka člověk, který nevyvolává konflikty a kterému je jasné, že s blbcem a konfliktním člověkem se nikdy nedá rozumně dohodnout, a proto bych na nic nekoukal, ani na to, jak budu vypadat před svou holkou, a okamžitě bych odjel. A když jsem si tohle na začátku filmu řekl, tak už se pro mě staly veškeré další situace a scény nesmyslnými a daly mi zapravdu v mém prvotním názoru, že tohle nedopadne dobře. Nicméně dějově to bylo zajímavé, tak jsem film nakonec dokoukal, ale bylo to se silnou skepsí a hlavně děj byl jasně předvídatelný, někdy v půlce mi bylo jasné, že jestliže to alespoň jeden z ústředního páru přežije a dorazí do města, ze kterého ti parchanti pocházejí, tak ho dodělají rodiče těch parchantů, jediná možnost záchrany byla zmizet z tohoto města a dorazit do nějakého jiného města, ale to scénárista samozřejmě nemohl dopustit, v důsledku čehož jsem se utvrdil v tom, že tenhle film je založen na principu dovést jednání jednotlivých postav až do absurdního vrcholu. Celkově film vnímám jako jednu velkou fantasmagorii jednoho scénáristy, ale protože to bylo koukatelné, protože jsem nad filmem přemýšlel ještě hodně dlouho poté, co skončil, a protože se mi o tom filmu nakonec i zdálo, tak uděluji alespoň průměrné tři hvězdy. (06.07.2012)

Děkuji Jamesi Watkinsi, píši si další důvod, proč nejezdit stanovat k jezeru!! Budu upřímná, k tomuhle závěru jsem dospěla až když jsem konečně (na třetí pokus) film dokoukala do konce. Protože jak bývá hororovým zvykem, postavy jednají bez špetky rozumu a pud sebezáchovy jim taky nic neříká (možná jim křivdím, až se dostanu do nějaké situace, kdy mi půjde o život a přežiji, dám Vám vědět, zda je takové jednání normální). Ale tady se to dá i omluvit, kdo by se dětí bál, že? (evidentně nikdy nebyli v ČR) Při prvním střetu s těmi grázlíky bych chlapečkovi ukázala, co si myslím o tom jeho nářadíčku a poté bych sebrala dementního přítele a jela pryč, ale jak by řekla moje maminka: „Je to přeci film. Herci hrají, co mají na papíře. Nemůžou za to, že má papír trhliny.“ A tak se tam objevuje ještě několik situací, z kterých zůstává rozum stát. Jenže jako by pan scénárista tušil a z ničeho nic mě uzemní několika scénami, kdy jsem konečně začala terorizovaný litovat. Udělala se mi lehce nevolno a dokonce filmu se mi v hlavě opakovala věta: „Toto se už bohužel neděje jenom ve filmu.“ Takže přiznávám, že Jezero smrti má své temné stránky, které posouvají můj pohled na horory o stupínek výš :o) (07.06.2010)